K tanci a poslechu pěje úspěšný mladý muž

Ostřílený muzikálem, filmem, činohrou i nahrávacím studiem vydává Martin France své již čtvrté album nazvané "V perutích". Má se český pop nač těšit? Rozvíří se opět trochu většinou stojaté vody tuzemské populární hudby díky Martinovi - štice, nebo máme co do činění s dalším líně u dna se převalujícím kaprem, přežvykujícím tisíckrát omletá klišé?

3/10

Martin France - V perutích

Celkový čas: 44:28

Skladby: Mám chuť řvát, Já vím, ty víš, V perutích, Mademoiselle, ma chére, Jenom plout, Nezbylo nic, Jen tak, Esculab, Zahrada ticha, Pomalu svítá, Nesmím Tě mít, Miluju a maluju, Miluju a maluju (dance verze), Ruku mi dej (klip)

Vydavatel: Popron Music

"Mé díky patří: Šárce Grossové, Slávkovi Jandovi, Sise Sklovské - dvojičke, právě teď těhotné Markétě Hrubešové - za francouzštinu, Kateřině Brožové, všem, co mi pomáhají s přípravou Noci s hvězdami na hradě Houska...". Ptáte se, proč začínám recenzi citátem části díků z bookletu alba? To je jednoduché: Přečtěte si jej ještě jednou a pozorně, a bude vám naprosto jasné, co je album Martina Franceho zač, co od něj můžete čekat a čeho se máte obávat. Máte-li ovšem pro strach uděláno, nadechněte se zhluboka a směle čtěte dál.

"V perutích" je tak trochu zákeřná deska. Pokud si ji pustíte coby doprovod k nějaké činnosti, která je dostatečně zábavná, aby odváděla část vaší pozornosti, snadno podlehnete dojmu, že je to vlastně docela příjemná muzika. Není tu nic, co by příliš tahalo za uši, Martin zpívá vlastně docela dobře (rozhodně se nedopouští žádných chyb), melodie si plynou, rytmus občas přesvědčí nohu k podupávání, žádné významné prohřešky proti češtině v textech nezaznamenáte, tedy při poslechu jedním uchem dovnitř, druhým ven. Pokud jste schopni tak nějakou desku poslouchat opakovaně, proč ne, i "V perutích" může být váš šálek čaje. Leč ouha: Vyvarujte se soustředěného poslechu, nebo snad dokonce následných úvah nad kvalitou díla!

Mít dnes Orchestr Ladislava Štaidla nebo Kroky Františka Janečka ten vliv, co měly před dvaceti lety, byl by Martin France jistě ozdobou jednoho z oněch souborů. Vypadá jak slušný mladý muž, nebrání se duetům (na CD jsou hned čtyři, a sice se Sisou Sklovskou, Markétou Hrubešovou, Michaelou Badinkovou a Kateřinou Brožovou) a je ochoten zazpívat cokoliv, co by se jen trochu mohlo prodat. Sterilní aranžmá, melodie hlavně aby nerušily, texty o lásce a sexu, pochopitelně v mezích zákona. Občas sice vnímavějšího posluchače jímají mdloby, když slyší: "Jen tak, Tě brát, na trávu zelenou, jen tak se smát, hm... mě schízy neberou. Jen tak Tě vzít. Blá blá blá blá blá... Chci hrát... jen tak.". Citát je doslovný včetně záhadného umístění čárek, které je ostatně kamenem úrazu ve většině textů v bookletu otištěných.

Pokud vám to nestačilo, stačí umístit cédéčko do počítače a zhlédnout klip k písni "Ruku mi dej" (která na albu není!), kde obrázky do romantické bílé oblečeného Martina, an pochopitelně taktéž romanticky pěje, sedě v houpacím křesle, jsou prokládány jeho námluvami se čtyřmi zombicemi - čtyřčaty (nebo že by klony?). Do toho při verši "...do vlasů ti vplétám květy vlčích máků..." skutečně kamera zabírá něžně rozmázlé padající vlčí máky. Uf! A to jsem vám ještě nevyprávěl o tom, že celá deska končí dvěma tanečními verzemi písně "Miluju a maluju" z pohádky "Šíleně smutná princezna", kde part princezny převzala již zmíněná Kateřina Brožová. Je třeba ještě něco dodávat?

• proč? (dan, 07.10.2005 08:58) Reagovat

  Proč takováto alba vůbec vycházejí? Pokud člověk v nějakém oboru podniká, je za špatně odvedenou práci adekvátně odměněn. Doufám, že toto album postihne stejný osud. Pan France má nekvalitní repertoár, není příliš pohledný, což je mnohdy pro tuto hudební oblast prvořadý předpoklad, spolupracuje s "hvězdami" české popmusic a očekávejme, že se hudebních zmetků z tohoto alba dočkáme i v televizi a v rozhlase. Nakonec, už to tam běží. Závěr - nekupovat, ignorovat, přepnout program...
  
  

• V perutích - M. France (Jolana Břežková, 31.10.2005 16:41) Reagovat

  No, musím říci, že CD Franceho už mám a na to, že není tak propagovaný jako třeba Superstáři, tak mi toto CD přijde ucelené, France zpívá opravdu dobře a má rozhodně kvalitnější repertoár než už některé ze Superstárů a rozhodně, na to že je to POP, tak se určitě 100% řadí k tomu lepšímu, co tuzemský POP nabízí a právě některé z textů mi přijdou (ne všechny), že jsou na poslech hezký..........
  
  

• Martin France - V perutích (Helča, 31.10.2005 16:53) Reagovat

  Souhlasím s Jolanou, album se mi líbí a ten PINĎOUR Dan, co sem napsal příspěvek, to bude zase nějakej zamindrákovanej chudák s beďarama na držce, s malým pérem, výškou tak max 160cm a bude mu smrdět nejen z huby........to CD je fakt příjemný na poslech a to si myslím, že v současné době je jev velmi pozitivní a že France opravdu umí (viz. muzikál Pokrevní bratři)zpívat i hrát, to se o tom snad nemusíme bavit.
  Dane, ale itak Ti přeju trochu víc stěstí ve Tvém životě, ať nejsi tak zlý a zamindrákovaný.
  Čau Helena
  
  

• Jolaně (Rosťa, 31.10.2005 16:53) Reagovat

  Často vidím srovnávání typu - na naší úroveň popu, na to, co tu existuje atd. Ať se milí populáři proberou a roztáhnou závěsy a vyhlédnou z oken do světa, pak si možná mnozí odpustí neustálé bědování nad stavem popu u nás. Hudba v pojetí p. France je pořád v zajetí nějakého historického zadrhnutí - asi tak před dvaceti lety v socialistickém Československu. Ježto se mi dostalo náročnějšího vkusu, směle prohlašuji toto album za tragédii.
  
  

• M. France (Petr, 31.10.2005 17:02) Reagovat

  Nepovažuju toto album rozhodně za tragédii......od toho jsou tu v popu jiní, ale nic převratného to také není. France, dobře zpívá, frázuje a měl jsem ho možnost slyšet naživo a rozhodně se za svůj hlas nemusí stydět a nemusí se schovávat za playbacky jako hodně interpretů české scény a zpívá čistě..to je jeho devíza.
  
  

Naživo: Kometa inovátorů metalu jménem Sleep Token zazářila i nad Prahou Organizátoři z Rock For People se se Sleep Token patrně už stihli skamarádit. Během dvou let je do Česka, tentokrát do O2 universa, přivezli potřetí a určitě ještě ne naposledy. Zatím největší koncert party fungující teprve od... čtěte zde

Vydáno: 16.11.2024 13:00 v sekci Naživo

Zaprášenosti: Album "Protection" od Massive Attack zůstává i třicet let po vydání stále aktuální a hypnotické Massive Attack patří k největším hvězdám triphopové scény. Kapela, která se na výsluní hřeje už od roku 1988, letos oslavila třicáté výročí od vydání desky "Protection". Pojďme se vrátit o tři dekády zpět a zavzpomínat na... čtěte zde

Vydáno: 16.11.2024 10:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti

Naživo: Kapela Rybičky 48 oslavila 22 let ve vyprodané Lucerně a ohlásila novou desku. Podpořily ji Holki alias Milfki Rok se s rokem sešel a Rybičky 48 oslavili svoje narozeniny, již dvacáté druhé, opět ve Velkém sále pražské Lucerny. Předskakovala šumperská formace Byt číslo 4, které Kuba Ryba pokřtil debut. Na společnou píseň dorazily Holki. V... čtěte zde

Vydáno: 15.11.2024 19:30 v sekci Naživo

Naživo: Před Beth Hart padaly v Praze na kolena i důchodkyně O2 universum zažívá v listopadu fantastické koncerty. Dva dny po Jacobu Collierovi a naopak den před Sleep Token v něm vystoupila zpěvačka, jež jeho prostory velmi důvěrně zná. A asi bychom si měli zvykat, že s podzimem se pojí nejen... čtěte zde

Vydáno: 15.11.2024 13:30 v sekci Naživo

Rozhovory: Bert & Friends - Ocitl jsem se na svém imaginárním ostrově, který obklopuje moře Skupina Bert & Friends platí za uragán domácí scény plný nevyčerpatelné studnice nápadů. Před pár dny vydala album "České moře" a 23. listopadu ji čeká koncert ve Foru Karlín, údajně velký jako slon, kde nás vezme na... čtěte zde

Vydáno: 15.11.2024 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory