K tanci a poslechu pěje úspěšný mladý muž

Ostřílený muzikálem, filmem, činohrou i nahrávacím studiem vydává Martin France své již čtvrté album nazvané "V perutích". Má se český pop nač těšit? Rozvíří se opět trochu většinou stojaté vody tuzemské populární hudby díky Martinovi - štice, nebo máme co do činění s dalším líně u dna se převalujícím kaprem, přežvykujícím tisíckrát omletá klišé?

3/10

Martin France - V perutích

Celkový čas: 44:28

Skladby: Mám chuť řvát, Já vím, ty víš, V perutích, Mademoiselle, ma chére, Jenom plout, Nezbylo nic, Jen tak, Esculab, Zahrada ticha, Pomalu svítá, Nesmím Tě mít, Miluju a maluju, Miluju a maluju (dance verze), Ruku mi dej (klip)

Vydavatel: Popron Music

"Mé díky patří: Šárce Grossové, Slávkovi Jandovi, Sise Sklovské - dvojičke, právě teď těhotné Markétě Hrubešové - za francouzštinu, Kateřině Brožové, všem, co mi pomáhají s přípravou Noci s hvězdami na hradě Houska...". Ptáte se, proč začínám recenzi citátem části díků z bookletu alba? To je jednoduché: Přečtěte si jej ještě jednou a pozorně, a bude vám naprosto jasné, co je album Martina Franceho zač, co od něj můžete čekat a čeho se máte obávat. Máte-li ovšem pro strach uděláno, nadechněte se zhluboka a směle čtěte dál.

"V perutích" je tak trochu zákeřná deska. Pokud si ji pustíte coby doprovod k nějaké činnosti, která je dostatečně zábavná, aby odváděla část vaší pozornosti, snadno podlehnete dojmu, že je to vlastně docela příjemná muzika. Není tu nic, co by příliš tahalo za uši, Martin zpívá vlastně docela dobře (rozhodně se nedopouští žádných chyb), melodie si plynou, rytmus občas přesvědčí nohu k podupávání, žádné významné prohřešky proti češtině v textech nezaznamenáte, tedy při poslechu jedním uchem dovnitř, druhým ven. Pokud jste schopni tak nějakou desku poslouchat opakovaně, proč ne, i "V perutích" může být váš šálek čaje. Leč ouha: Vyvarujte se soustředěného poslechu, nebo snad dokonce následných úvah nad kvalitou díla!

Mít dnes Orchestr Ladislava Štaidla nebo Kroky Františka Janečka ten vliv, co měly před dvaceti lety, byl by Martin France jistě ozdobou jednoho z oněch souborů. Vypadá jak slušný mladý muž, nebrání se duetům (na CD jsou hned čtyři, a sice se Sisou Sklovskou, Markétou Hrubešovou, Michaelou Badinkovou a Kateřinou Brožovou) a je ochoten zazpívat cokoliv, co by se jen trochu mohlo prodat. Sterilní aranžmá, melodie hlavně aby nerušily, texty o lásce a sexu, pochopitelně v mezích zákona. Občas sice vnímavějšího posluchače jímají mdloby, když slyší: "Jen tak, Tě brát, na trávu zelenou, jen tak se smát, hm... mě schízy neberou. Jen tak Tě vzít. Blá blá blá blá blá... Chci hrát... jen tak.". Citát je doslovný včetně záhadného umístění čárek, které je ostatně kamenem úrazu ve většině textů v bookletu otištěných.

Pokud vám to nestačilo, stačí umístit cédéčko do počítače a zhlédnout klip k písni "Ruku mi dej" (která na albu není!), kde obrázky do romantické bílé oblečeného Martina, an pochopitelně taktéž romanticky pěje, sedě v houpacím křesle, jsou prokládány jeho námluvami se čtyřmi zombicemi - čtyřčaty (nebo že by klony?). Do toho při verši "...do vlasů ti vplétám květy vlčích máků..." skutečně kamera zabírá něžně rozmázlé padající vlčí máky. Uf! A to jsem vám ještě nevyprávěl o tom, že celá deska končí dvěma tanečními verzemi písně "Miluju a maluju" z pohádky "Šíleně smutná princezna", kde part princezny převzala již zmíněná Kateřina Brožová. Je třeba ještě něco dodávat?

• proč? (dan, 07.10.2005 08:58) Reagovat

  Proč takováto alba vůbec vycházejí? Pokud člověk v nějakém oboru podniká, je za špatně odvedenou práci adekvátně odměněn. Doufám, že toto album postihne stejný osud. Pan France má nekvalitní repertoár, není příliš pohledný, což je mnohdy pro tuto hudební oblast prvořadý předpoklad, spolupracuje s "hvězdami" české popmusic a očekávejme, že se hudebních zmetků z tohoto alba dočkáme i v televizi a v rozhlase. Nakonec, už to tam běží. Závěr - nekupovat, ignorovat, přepnout program...
  
  

• V perutích - M. France (Jolana Břežková, 31.10.2005 16:41) Reagovat

  No, musím říci, že CD Franceho už mám a na to, že není tak propagovaný jako třeba Superstáři, tak mi toto CD přijde ucelené, France zpívá opravdu dobře a má rozhodně kvalitnější repertoár než už některé ze Superstárů a rozhodně, na to že je to POP, tak se určitě 100% řadí k tomu lepšímu, co tuzemský POP nabízí a právě některé z textů mi přijdou (ne všechny), že jsou na poslech hezký..........
  
  

• Martin France - V perutích (Helča, 31.10.2005 16:53) Reagovat

  Souhlasím s Jolanou, album se mi líbí a ten PINĎOUR Dan, co sem napsal příspěvek, to bude zase nějakej zamindrákovanej chudák s beďarama na držce, s malým pérem, výškou tak max 160cm a bude mu smrdět nejen z huby........to CD je fakt příjemný na poslech a to si myslím, že v současné době je jev velmi pozitivní a že France opravdu umí (viz. muzikál Pokrevní bratři)zpívat i hrát, to se o tom snad nemusíme bavit.
  Dane, ale itak Ti přeju trochu víc stěstí ve Tvém životě, ať nejsi tak zlý a zamindrákovaný.
  Čau Helena
  
  

• Jolaně (Rosťa, 31.10.2005 16:53) Reagovat

  Často vidím srovnávání typu - na naší úroveň popu, na to, co tu existuje atd. Ať se milí populáři proberou a roztáhnou závěsy a vyhlédnou z oken do světa, pak si možná mnozí odpustí neustálé bědování nad stavem popu u nás. Hudba v pojetí p. France je pořád v zajetí nějakého historického zadrhnutí - asi tak před dvaceti lety v socialistickém Československu. Ježto se mi dostalo náročnějšího vkusu, směle prohlašuji toto album za tragédii.
  
  

• M. France (Petr, 31.10.2005 17:02) Reagovat

  Nepovažuju toto album rozhodně za tragédii......od toho jsou tu v popu jiní, ale nic převratného to také není. France, dobře zpívá, frázuje a měl jsem ho možnost slyšet naživo a rozhodně se za svůj hlas nemusí stydět a nemusí se schovávat za playbacky jako hodně interpretů české scény a zpívá čistě..to je jeho devíza.
  
  

8/10

Recenze: Teddy Swims nabízí na "I've Tried Everything But Therapy (Part 2)" vznešený pop A také vroucí soulový feeling, hromadu silných emocí a snad ještě více bezpodmínečné lásky. Kdo si na cukrování moc nepotrpí, pro toho může jít jen o hezky zazpívaný kýč, ale kdo má rád lásku ve všech jejích podobách,... čtěte zde

Vydáno: 26.03.2025 15:00 v sekci Recenze

Nové desky 11/2025 - od Seleny Gomez s Bennym Blankem přes Lordi po Grey256 Novinkám minulého týdne vévodí partnerská dvojice Selena Gomez a Benny Blanco, jimž sekundují příšerky Lordi, metaloví Cradle Of Filth, indiepopoví Japanese Breakfast, české naděje Nika a Grey256, pop-rockoví Deacon Blue, rapper... čtěte zde

Vydáno: 26.03.2025 08:00 v sekci Novinky | Nové desky

6/10

Recenze: Lisa to s "Alter Ego" myslí dobře, ale bez Blackpink zapadá do průměru Když máte jako interpretka jen dva songy, ale dohromady s nimi nasbíráte několik miliard přehrání, staví vás to do těžké pozice - udržet hlavu nad hladinou očekávání se zdá jako skutečná výzva. A Lisa z k-popového fenoménu... čtěte zde

Vydáno: 25.03.2025 14:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Neokázalí Tak co? se na albu "Ministr nitra" odmítají podbízet, nové posluchače ale jistě najdou Příběh olomouckých samorostů skrytých pod tajnosnubným názvem Tak co? v sobě neskrývá žádnou velkou zákrutu, šokující překvapení, natož bulvární vějičku. Za muzikanty stojí poctivá práce. Parta, jež se nikdy netlačila... čtěte zde

Vydáno: 25.03.2025 08:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Jennie na "Ruby" neobrací odkaz Blackpink naruby. A vyplácí se jí to V krátkém rozmezí několika týdnů vydaly své sólové projekty všechny členky k-popového fenoménu Blackpink. A Jennie to vzala za správný konec: na "Ruby" se nesnaží utéci ze žánru, který ji se skupinou proslavil. Místo toho... čtěte zde

Vydáno: 24.03.2025 15:00 v sekci Recenze