Pokud jste přišli na vystoupení Toscy v očekávání naživo vyvedených kousků, které znáte z posledních tří výtečných a v hodobóžových obalech vyvedených studiových alb, je dost pravděpodobné, že jste podobně jako já odcházeli lehce zpruzeni. Pánové Rupert Huber a Richard Dorfmeister se rozhodli vylézt na pódium až dvě hodiny po avizovaném začátku a čekání se bohužel díky tichounkému a nijak výraznému dýdžejingu domácího DJe Tvykse nijak nekrátilo. Zlí jazykové tvrdili, že hlavní hvězdy zahlédli popíjet U Rozvařilů. Kdo ale dá na zlé jazyky, že jo? Ať už byli kdekoliv, do Archy si s sebou přinesli dost rozdílné rozpoložení.

Samotný "koncert" Toscy se skládal jen z půlhodinového preludování mistra Hubera na klávesy s decentními hlukovými podkresy. Jistě by se do něj dalo zaposlouchat, a ocenit tak méně známou, na druhém disku k předposlední desce "Dehli9" poodhalenou tvář projektu. Jenže nedočkávé a tancechtivé obecenstvo švitořilo natolik hlasitě, že by jeden musel být zkušený ninja, aby patřičné soustředění udržel. Není divu, že jste pak z mnohých úst mohli zaslechnout úvahy o "výsměchu" či "dekadenci". O to ale v žádném případě nešlo. Jen se hned z počátku míjela většinová očekávání s realitou. Stále ale ve vzduchu visela otázka plná nadějí: "Kdy už to, sakra, konečně rozbalí?" Rozbalil to nakonec jen za gramofony poněkud rozmrzele působící Richard. Ani přítomnost MC-ho Earla Zingera, který své snažení spravedlivě rozdělil mezi bavení publika a úpravu kníru do patřičného "vigovského" tvaru, pak nezachránila před výsledným dojmem z poněkud unylé taneční party. Více vzrušení do sálu vnesl až enthusiastický projev Rase MC T-Tweeda. Přesto všichni tři přes evidentní snahu s načatým večerem provést něco zásadního působili jako rutinou znavení tatíkové, kteří se už těší po práci do hajan.

Netvrdím, že jste se nemohli na parketu bavit. Set, který Dormeister předvedl, byl do jisté míry docela zábavný a jistě se tam nejeden pár hezky zavlnil do teplých na jistotu pouštěných rytmů (o protřelých a vážně myšlených vtípcích, jakým je zařazení "Come Together" od Beatles apod., se, myslím, nemá smysl zmiňovat). Jen se nemůžu zbavit přesvědčení, že toho pánové nabídli setsakramentsky málo. Málo na to, čím se prezentují na deskách. A to ať už v rámci Toscy nebo svých DJ-ských mixů. Nic to ale nemění na faktu, že ze studia dokáží stále vykouzlit neuvěřitelně jímavou a v nejlepším slova smyslu sexy hudbu. Onen pátek v Arše ale byly možná sexy jen některé dívenky vytažené jako poslední záchrana neslané nemastné show z pod pódia k unaveným MC's. Abych nezapomněl - rafinovaná projekce na vypouklém plátně byla ve výsledku tím nejzábavnějším na této opravdu nepříliš vydařené akci.

Tosca, Divadlo Archa, Praha, 23.9.2005