Na album "německé rockové legendy" Scorpions "Unbreakable" (jemuž jsme rovněž věnovali na musicserveru pozornost) navazovalo v roce 2004 stejnojmenné turné. Koncert z něho, konkrétně vystoupení v hlavním městě Rakouska, je jednou ze dvou částí DVD "Unbreakable: World Tour 2004". Úmyslně není uvedeno, že je částí hlavní, protože stejný prostor a význam má na disku také dokument o existenci kapely. DVD má tak podtituly "One Night In Vienna" a "Rockumentary" a dá se přirovnat k singlu, co má dvě A strany.

Z rozsáhlého dokumentu, který trvá bez dvou minut hodinu a čtvrt, se dozvíme, že Scorpions jsou jedinou německou kapelou, která zaznamenala globální úspěch a oblibu. Bez ohledu na to, co si kdo může o hudbě skupiny myslet, je nezpochybnitelné (a obrázky z "Rockumentary" jsou toho dokladem), že kapela z Hannoveru bodovala v osmdesátých letech i ve Spojených státech a byla například hvězdou mamutího festivalu Rock In Rio 1985, že se těší velké oblibě v Rusku a že písnička "Wind Of Change", největší hit Scorpions, se stala písní, co hraje k obrázkům o rozebírání Berlínské zdi. Dokument vedený formou rozhovorů se členy kapely je bohatě prokládaný archivními záběry a obsahuje mnoho cenných informací pro fanoušky. Jak se ukáže, "Rockumentary" je na disku tou lepší částí obsahu.

Koncert totiž nejen že trvá zhruba stejně dlouho jako dokument, a tím pádem je na rozdíl od dokumentu poměrně krátký, ale v téhle oblasti je už nějaký pátek vývoj úplně jinde. Nejde jen o hudbu jako takovou (co si budeme říkat, Scorpions hrají zastydlý hard rock plus pár profláklých balad, čest výjimkám), pódiovou prezentaci a image kapely (alou na českou vesnickou tancovačku!). Pětikanálový zvuk je ucházející, ovšem snímání je velmi televizní - takhle se opravdu našlapané DVD opravdu nedělá. Sledování koncertu z Vídně je nudné, takový stereotypní zážitek.

Pár dobrých momentů je přítomno, například věci z poslední desky "Unbreakable" jsou zahrány hutně a tvrdě a příjemné je zklidnění v pomalejší písni "Holiday". Slušný dokument a nevýrazný koncert určují nakonec hodnocení jemně nad průměr. Jako plus si můžeme přičíst velmi pěkné balení disku a nakažlivý herní entuziasmus bubeníka Jamese Kottaka.