Mötley Crüe jsou veterány žánru, a tak mají právo si zavzpomínat na časy minulé a doufat v ještě ucházející budoucnost. V nejlepších letech na ně chodily desetitisíce lidí, klipy rotovaly na MTV jak divé a životní heslo "Sex, drogy a rokenrol" nebylo jen pouhou frází. Sbírka videoklipů, jež se nám do přehrávačů dostává pod názvem "Greatest Video Hits", je ukázkovou kolekcí jedné slavné heavymetalové (či, chcete-li, streetrockové) kapely a je vypovídajícím dokumentem o vývoji této skupiny i videoklipu jako takového v průběhu tří dekád.

Pohled na první videa Mötley Crüe dnes může vyloudit na divákově tváři přinejlepším shovívavý úsměv a v horším případě opovrhující úšklebek s efektem okamžitého vytažení placky z přehrávače. Taková "Live Wire" dnes vypadá opravdu legračně, skoro až parodicky, najdeme v ní všechna klišé heavy metalu, která si lze představit. "Girls Girls Girls" je svým machistickým pojetím (rocková kapela chlemtá ve striptýzovém baru) až směšná, ale byla jistým průlomem, protože ostřejší verze videa byla odmítnuta MTV. Skupina měla pak takových klipů několik (netřeba dodávat, že tak činila zcela záměrně) a tyto peprnější verze jsou součástí bonusové výbavy disku.

Málo překvapivého je v klipech, jež jsou pojaty jako sestřihy z koncertů - i když v této oblasti MC přišli s několika převratnými novinkami ve snímání pohyblivými kamerami a vidět bicí soupravu i s bubeníkem Tommym Lee rotovat nad hlavami užaslých diváků je docela zážitek. Samozřejmě, čím novější klipy jsou, tím jsou zajímavější, vývoj je zcela logický. Objevují se pokusy o příběh ("You're All I Need", "Misunderstood") i velmi hodnotné obrazové a režijní počiny ("Hooligan's Holiday", "Afraid"). Skvělý videoklip je k nové písni "If I Die Tomorrow", pracuje s velmi efektními a účelnými obrázky. Zajímavou evolucí jak po hudební, tak klipové stránce prošla balada "Home Sweet Home", jejíž druhá verze je velmi povedená.

I když je většina videoklipů na disku zapomenutíhodná a téměř na vlas stejná videokolekce už na DVD vyšla před dvěma lety (minus jedna hvězdička), dojem vylepšují bonusy a velmi dobrý zvuk (viz, čtenáři, například lahodnou ukázku pětikanálového mixu kytar ve výborném klipu "Primal Scream"). Slušně je udělaný rozhovor s pány Sixxem a Leem, kteří se ve vzpomínkách vyjadřují o tvorbě klipů, najdeme zde i diskografii Mötley Crüe a můžeme si sestavit vlastní pořadí přehrávání položek. Suma sumárum - neurážející vzpomínka, občas pobavený úsměv a pár dobrých písniček. Pro zásadové následovníky nejmodernějších hudebních trendů ovšem nuda až pruda.