Vznik souboru Kurtizány z 25. Avenue je úzce spjat s pražským klubem 007 v období kolem roku 1989 a dlužno jedním dechem dodat, že jedním z duchovních otců celého projektu byla i známá figura pražské alternativní scény, Samir Hauser (nejznámější jako zpěvák elektronického souboru Vanessa). V prvopočátcích se jejich tvorba hudebně blížila třeba takovým Duran Duran, ale když od nich po zhruba čtyřech koncertech odešel klávesista, kapela přitvrdila a její zvuk představoval zajímavou alternativu ke skupinám právě vzedmuté vlny gotického rocku á la Sisters Of Mercy. Kolem vzniku názvu souboru se tradují také různé povídačky. Vokalista souboru, Simon, v jednom z našich dávných rozhovorů zavzpomínal, že název vymyslel právě společně se Samirem v autobuse číslo 152 poblíž "Heydrichovy zatáčky". Postupem času se kapela odklonila i od gotiky (byť jistá dávka temnoty v hudbě zůstala) a přes občasné personální změny, období, kdy o ní nebylo téměř slyšet, a určitý stylový vývoj dospěla teď, po patnácti letech své existence, ke své páté řadové desce, která vyšla letos pod názvem "Chemie". Na naše otázky odpovídali kytarista Tomáš Vartecký a zpěvák Simon.

Předchozí deska "Médium" vyšla před třemi lety. Co se za ty roky v kapele odehrálo?

Tomáš: Nic zásadního. Snad jen, že si Isthwan koupil novou basu.
Simon: Po šňůře k desce "Médium" si šel každý z nás svou vlastní cestou. Ono taky... Během šňůry objedeš celou republiku, no a pak co? Pojedeš to znova dokola? Já mám normálně svou práci, rodinu, tehdy jsem navíc ještě zpíval i v Projektu Parabelum, Tomáš má spoustu dalších hudebních aktivit, Viking taky - Projekt Parabelum a Fittipaldi Is Dead, teda aspoň co vím já, a Jirka je, dalo by se říct, v civilu drobný živnostník.

Stýkáte se spolu třeba ještě i mimo hraní v Kurtizánách?

Simon: Ani ne. My si tu kolegialitu a to kamarádství užíváme při hraní a zkoušení. Těšíme se na to, že se tam sejdem. Aspoň u mě to tak je.

Kdy jste začali uvažovat o nové desce Kurtizán a odkdy vlastně začal vznikat materiál na "Chemii"?

Tomáš: Zhruba před rokem jsme přestali koncertovat a začali se bavit o desce.
Simon: Po Vánocích jsme se začali scházet ve zkušebně. Celý to měl tak lehce ve svý režii Tomáš.

Jsou to všechno aktuální novinky nebo je tam něco, co bylo třeba už rozpracováno dřív a jenom odloženo?

Tomáš: Samé novinky. Deska vznikala tři měsíce, tři dny a tři noci.

"Médium" bylo koncipováno jako CD-ROM, "Chemie" už ne. CD-ROM verze se neosvědčila, nebo nebylo na přípravu něčeho takového dost času?

Simon: To byla spíš taková spontánní záležitost Maťa Mišíka, který to včetně hry připravoval pro "Médium". Teď jsme o tom ani nijak zvlášť neuvažovali.
Tomáš: Hlavně nebyl čas. A čas jsou peníze.

Každého, kdo uvidí vaše nové album, určitě zaujme ampulka s červeným práškem. Jedná se o nějaký chemický bonus?

Simon: Co je v ampulce, samozřejmě neprozradíme, ale k "Chemii" to patří.
Tomáš: Je to pokus. Pokus, jak dlouho se lidi vydrží ptát, co je uvnitř. Nemůžeme tím pádem prozradit nic bližšího. Ať si každý vyzkouší, jestli je zvědavější, nebo rozumnější.

Dotkli jsme se tím zajímavého obalu nové desky. Design dělal Honza Homola z Wohnout. Kdo přišel s nápadem na tuhle spolupráci?

Tomáš: Honza. Známe se už poměrně dlouho, a tak to byla zřejmě otázka času.
Simon: Honza dělá počítačovou grafiku a dalo by se říct, že za tu dobu, co se známe, jsme už i kamarádi, takže jsme se s ním domluvili. Dál už jsme to nechali na něm.

Hodně se mluví o tom, že se na desce objevují i naši ragbyoví reprezentanti, kteří přidali vokály k prvním třem skladbám alba. Jak jste se dostali právě k ragbistům? Když už sportovci, čekali bychom spíš nějaké thaiboxery přes Simona.

Tomáš: Opět se jedná o dlouhodobější známost. Pro nás je ctí, že si jednu z těch věcí vyberou jako svoji motivační hymnu.
Simon: Ragbisti jsou Vikingova záležitost. Nějaký sportovní propojení tu rozhodně nehrozí, ale snad, pokud já teda vím, s jedním z nich se Viking zná z jednoho klubu, kde dělal na baru.

S těmi sportovci jsme se dostali v podstatě k zajímavému spojení - chemie a sport. Souvisí podle vás chemie se sportem?

Tomáš: Samozřejmě. To jsou spojené nádoby.
Simon: Jednoznačně - adrenalin.

...a s vaší tvorbou souvisí spíš sport, nebo chemie?

Tomáš: Fyzika.

Mimochodem, jak jste na tom bývali ve škole s chemií?

Tomáš: Asi jako všichni. Nebýt hudby, tak bychom dnes dělali rozhovory na jiné, o něco akademičtější půdě.

Ale zpátky k desce. Klip by měl být na jednu z ragbyových skladeb?

Tomáš: Ne. Právě se pracuje na klipu k písni "Taxikář".
Simon: Už je i část pro klip natočena. Dělal to Dan Petřík. Něco jsme točili ve zkušebně, něco u něj na chalupě. Nemá to žádnej pevnej scénář, spíš by se tam měly objevit záběry, který mají určitou atmosféru.

Muzika si zachovává tu energii a sílu, která vždycky byla pro Kurtizány jedním z hlavních poznávacích znamení. Víc prostoru na zpěv dostal tentokrát i Tomáš. To bylo jasné už dlouho dopředu nebo to nějak časem vyplynulo?

Tomáš: Nedalo se to nijak zastavit.
Simon: Každopádně další vokál desku oživil. Je to pestřejší.

S novou deskou se pojí nějaké ty koncerty. Kde všude se Kurtizány z 25. Avenue objeví v rámci propagace alba?

Tomáš: Na většině festivalů a připravuje se naše zatím největší podzimní šňůra. Více na našich internetových stránkách.

Nechystáte se vyjet třeba i za hranice? Nebo Kurtizány jako kapela na zahraniční hraní rezignovali?

Tomáš: Venku už jsme hráli, moc se nám to líbilo a rádi si to kdykoli zopakujeme.
Simon: Ono je to taky o štěstí. Venku maj miliony svých kapel. Navíc si pořád myslím, že bysme museli přejít na angličtinu.

Považujete po těch víc než patnácti letech existence Kurtizány za svou srdeční záležitost?

Simon: Určitě. Jinak bysme to nedělali. Kdyby nás to nebavilo, tak se na to dávno vykašlem.

Tomáš: Jasně. A naštěstí nejsme sami, kteří mají tuhle kapelu jako svou srdeční záležitost, za což moc děkujem!

Díky za rozhovor.