U nás bude jméno Roba Thomase většina spojovat pravděpodobně se Santanou, pro něhož napsal jeden z největších hitů poslední doby "Smooth", který zároveň nazpíval. Pro znalejší bude Rob Thomas představovat frontmana jedné z nejúspěšnějích amerických kapel Matchbox 20. Jejich první deska "Yourself Or Someone Like You" se ve státech dokonce stala jedním z nejprodávanějších debutů. Na úvod musím uklidnit fanoušky Matchboxů a říct, že se kapela nerozpadla! Údajně se pomalu chystají zpět do studia k nahrávání dalšího alba. Mezitím se Rob rozhodl, že si vydá desku čistě po svém. Nebude to ale žádný velký odklon od tvorby Matchbox 20. Deska se nese na vlně inteligentního popu spojeného s rockem, na jaký jsme v podání Robovy kapely zvyklí.

Už po uvedení pilotního singlu "Lonely No More" do rádiových rotací se posluchači rozdělili na dvě části: Jedni striktně odmítali Robův nový směr a přirovnávali ho k Enrique Iglesiasovi, Justinu Tiberlakeovi a dalším popařům, zatímco druzí byli z jeho nového stylu nadšeni. Díky tomu, že Rob nedělal desku pro Matchbox 20, ale sám pro sebe, mohl si prakticky sám určovat směr, kterým se vydá. Nakonec se rozhodl neřadit se do žádné škatulky, a tak na albu najdeme jak popové hitovky podobné singlu "Lonely No More", tak věci v podobě "Ever The Same" nebo "Fallin' To Pieces", které by s klidem mohly být zařazeny na některé z alb Matchboxů.

Album produkoval Matt Serletic, který s Matchbox 20 spolupracoval na všech jejich deskách, a nutno říct, že možná právě díky němu znějí některé skladby tak, jako by z repertoáru kapely přímo vypadly. Dokonce zde najdeme i kytaristu MB 20 Kyle Cooka. Ze zvučných jmen ještě nutno uvést Johna Mayera, který zde ovšem figuruje pouze jako kytarista, stejně jako Jeff Trott, proslulý například spoluprací se Sheryl Crow. No a nakonec Mike Elizondo, známý to basák a producent, několikrát nominovaný na Grammy. Nakonec by se slušelo uvést ještě jméno jedné osoby, která se sice fyzicky na albu nepodílela, ale přítomna je v každé písni. Mluvím o Marisol Maldenado, ženě, se kterou je Rob již sedm let ženatý a označuje ji jako svou múzu a v thankyou k albu "Something To Be" jí dává ty největší díky.

Jak už jsem psal, album není žánrově zcela stálé, ale zároveň se nedá říct, že by se tu míchalo neslučitelné. Najdete zde skvělou rockovou svižnou "This Is How A Heart Breaks" a její protiklad, jemnou a citlivou "When The Heartache Ends". Nejen v těchto dvou se projevuje Robův velký textařský talent a i když často píše o lásce, vztazích či rozchodech (paradoxní je, že sám žádné rozchody neprožívá), dokáže o nich pokaždé psát jinak a stejně vždy zajímavě. Skvělým textem je například "Something To Be", možná právě proto bylo po ní album pojmenováno. Zároveň je to jedna z těch ne úplně "matchboxáckých", ale spíš "robovských" skladeb a podobá se singlu "Lonely No More". "Problem Girl" zase připomene Johna Mayera a fakt, že Rob je i tak trochu písničkář a v závěrečné klavírní "Now Comes The Night" odhaluje svou citlivou a romantickou stránku.

"Something To Be" je velmi příjemným zpestřením mezi posledním albem Matchbox 20 a jeho budoucím následovníkem. I když předpokládám, že Rob se nebude své sólové kariéře v budoucnu věnovat tolik jako kariéře Matchbox 20, je zajímavé sledovat, jakým směrem se vydává, není-li omezován svými druhy. Byl jsem docela překvapen, jakým směrem se vydal. Osobně jsem očekával písničky ve stylu "Smooth" nebo "Satellite" od Jorge Morena z "Dirty Dancing 2", na které se taktéž autorsky podílel. Zkráceně řečeno: Překvapil, ale potěšil.