Němčina není z těch jazyků, které lahodí mým uším. Musím ale říct, že v Německu mají dobré kapely. V poslední době mě zaujaly dvě: Jednou z nich jsou Juli a druhou právě Wir sind Helden. Obě mají společné, že za mikrofonem stojí slečna, ale liší se v jedné věci: Zatímco Juli hudbu berou poněkud vážněji, Wir sind Helden ukazují, že se chtějí hlavně bavit. Poprvé jsem o nich uslyšel v roce 2004, kdy shodou okolností na tamějších Echo Awards pobrali snad všechno, co šlo. A myslím si, že zaslouženě. A to nejen proto, že v době, kdy si většina německých interpretů hraje na světáky a zpívá anglicky, přičemž se ve spoustě případů nedostanou ani za hranice svého státu, tak WSH jsou věrni své rodné němčině. A nevím čím to je, ale čím víc desku "Von hier an blind" poslouchám, tím více mi němčina přestává vadit.

Co mám na WSH nejradši, je jejich pohodovost. Tahle partička si na nic nehraje a dává jasně najevo, že hudbu berou jako velkou srandu. To koneckonců potvrzují i videozáběry, které jsou součástí CD, kde je kapela zachycena při natáčení tohoto alba. Zároveň to vypadá, jako by celé album vzniklo v obýváku některého z členů, protože přesně tam je umístěna zvuková aparatura.

Pokud si vzpomínáte na singl "Guten Tag", tak vězte, že v takovém duchu tato deska není. WSH se rozhodli ustoupit před elektronikou a dát větší prostor nástrojům. Nečekejte žádné bohaté instrumentální pasáže, či výtečný pěvecký výkon zpěvačky Judith. WSH nejsou dokonalí, ale vědí, na co mají. Na nic si nehrají, a proto celá deska působí velice příjemně. Nemá svá vyloženě slabá místa. Naopak by se dalo najít pár hodně silných. Mám na mysli například skvělou "Gekommen um zu bleiben", která je velice mírně lehce a z velké dálky říznutá jazzem (ostatně i videoklip byl takový jazzový), stejně jako druhý singl, který právě rotuje německým éterem "Nur ein Wort". Která skladba ale vévodí celému albu je podle mě titulní "Von hier an blind". Má úžasnou gradaci, které nahrává místy měnící se rytmus a hlavně tato skladba perfetkně podává zprávu o tom, jací "Hrdinové" vlastně jsou. Trošku mimo album je postavená popovější a pomalejší "Zieh dir was an", která mi k téhle kapele trochu nesedí, ale to nic nemění na tom, že je velmi povedená.

Wir sin Helden jsou nenároční a takové je i album "Von hier and blind". Mají svůj styl a nepouštějí se do velkých experimentů, ale zároveň z toho důvodu je jejich hudba hodně příjemná a svým způsobem i originální. Hlavní je, že sami mají radost z toho, co dělají. Pokud jim jejich euforie vydrží, věřím, že se máme někdy v budoucnu opět na co těšit.