Bílé stíny polknuté v moři rychlostí zvuku

Vydáno: 20.06.2005 00:00 v sekci Recenze - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Očekávání, pochybnosti, naděje. To vše se promíchalo v myslích posluchačů zvědavých na třetí řadové album anglické kapely Coldplay. Deska s tajemným názvem "X&Y" je na světě a nás čekal nelehký (a přesto radostný) úkol hodinu "kytarového krasosmutnění" pro vás zhodnotit. Pojďme luštit tajemné kódy.

8/10

Coldplay - X&Y

Celkový čas: 62:38

Skladby: Square One, What If?, White Shadows, Fix You, Talk, X&Y, Speed Of Sound, A Message, Low, Hardest Part, Swallowed In The Sea, Twisted Logic; skrytá skladba: 'Til Kingdom Come

Vydavatel: EMI

Britskému kvartetu Coldplay je asi pramálo po chuti být významnou položkou v nadnárodních marketingových plánech vydavatelského impéria, co skupinu prezentuje jako globální kapelu oblíbenou všemi. EMI pochopitelně novou desku dlouho ohlašovala jako něco velkolepého a pověsila čtveřici na krk těžký balvan očekávání. Současně vydaná novinka Oasis na tom byla v tomto ohledu lépe - ona očekávání byla mnohem menší a bratři Gallagherovi stvořili nadprůměrnou nahrávku možná i díky tomu. Zajímavé v tomto ohledu budou jistě i nová alba White Stripes a pro mne osobně The Tears, čili obnovená spolupráce semišového dua Butler/Anderson po deseti letech. Ale zpět ke Coldplay a k novince pojmenované snad podle matematických neznámých "X&Y".

Pokud jim někdo vytýká, že avizovaná obměna soundu se jaksi nedostavila (mělo být trochu více elektroniky) a že kapela začíná v některých pasážích velmi připomínat U2 (a jistě se najde pár dalších výpůjček), pak má pravdu, ano. V prvním singlu "Speed Of Sound", jakkoli je to krásná píseň, Coldplay vykradli sebe sama. Bono a The Edge se musí při poslechu "X&Y" potutelně usmívat a už se těším, jak při nějaké zajímavé příležitosti U2 zahrají coververzi Britů. Nějakých experimentů se ještě možná nadějeme v budoucnu, tentokrát Coldplay spíše opakují úspěšný recept z minulosti - tklivé, zadumané kytarové písničky s jednoduchými, ale silnými texty. Minulou úžasnou desku "A Rush Of Blood To The Head" (šestnáct milionů prodaných kusů, hm…) se jim tentokrát překonat nepodařilo, přesto je "X&Y" výborné album.

Některé momenty jsou nové (třeba "White Shadows" je docela taneční píseň, titulní skladba "X&Y" má téměř orientální melodii a skrytá "'Til Kingdom Come" byla údajně určena pro Johnyho Cashe), jinak kapela ráda používá své typické a osvědčené finty. Skoro všechny písně mají v závěru nějaký dovětek, změnu rytmu, melodie nebo nálady, něco, co písničku ještě více pozvedne. A pořád je v nich ten zvláštní smutek, stesk a melancholie. Proč je to tak přitažlivé? Snad protože ty písničky nejsou těžké a těžkopádné, naopak, pochopitelné, vzdušné, a přesto schopné jen v pár tónech schovat další spodní proudy pro další a další objevování. A pak, Chris Martin zpívá tak velmi naléhavě, je těžké mu neuvěřit. Jako by podával lék proti trápení a bolestem.

Deska "X&Y" si zaslouží uzrát. Dejte jí čas a zamilujete se do ní. Zapomeňte na mnohdy nesmyslná očekávání, buďte trpěliví. Láska někdy přichází pomalu, potichu a nenápadně - myslíte si, že vás nemůže překvapit a najednou se jednoho rána probudíte a jste v tom až po uši, není cesty zpět. Měl jsem to stejně: Prvních pár poslechů bylo vlažných, dny plynou neměnným tempem, písničky pomalu zrají, rostou a pak, zcela nečekaně, máte při cestě autem, když hraje něco tak nadpozemsky krásného jako "Fix You", knedlík v krku. Nádhera.

PS: Noví Coldplay budou dalším objektem makrorecenze deseti redaktorů musicserveru, kde se teprve ukáže, jestli jsou hoši kolem Chrise Martina opravdu tak dobří...

  • souhlas (Storm, 20.06.2005 07:12) Reagovat

    S recenzí i výsledným hodnocením souhlasím, chybí mi snad jen alespoň částečný rozbor skladeb, ale jinak OK. Jedná se opravdu o působivé album, bohužel né až tolik působivé jako předchozí dvě geniální nahrávky. Po prvních posleších dokonce působí trochu monotónně ale chce to opravdu čas, většina skladeb se nakonec vybarví a často se nachytáte jak i jejich melodie pobrukujete. Co mě ale trochu zaráží je první singl "Speed of sound". Jak bylo v recenzi naznačeno, Coldplay vykradli sami sebe, konkrétně se jedná o použití a mírnou modifikaci melodie z jejich možná největšího hitu "Clocks" z předchozího alba. Jakoby vsadili na to, že lidé okamžitě skočí po všem novém co nese nálepku Coldplay a tak si troufli nejslabší singl vypustit hned jako první. Každopádně mými favority alba jsou "Low" a "Talk" a What If".

  • Souhlas (Dan K., 20.06.2005 08:17) Reagovat

    Předně musím souhlasit s podobným pocitem jaký má recenzent, to album potřebovalo dozrát a pak jsem v jeho některých momentech musel zastavit, abych vychutnal motivy, při kerých mrazí v zádech.
    Speed of sound se mi do kontextu alba taky moc nehodí (je to prakticky bonus k Rush of blood...) a podrobnější rozbor skladeb by vážně neškodil. Rush of blood nepřekonali, tedy především tu tlakovou vlnu, které předchozí album vyvolalo nelze tak jdnoduše zopakovat, le dostáli slibům a očekáváním. Udělali výjimečnou desku. Navzdory EMI...

  • Moje řeč (Razor, 20.06.2005 10:47) Reagovat

    Koupil jsem si to a při prvním poslechu si říkám: "to je ale pí...". Ani jsem to nedoposlouchal. Pak jsem tomu dal druhou šanci a věřte nebo ne, zase jsem to ani nedoposlouchal jak mě to nebavilo. Už jsem si říkal, že to hodím do kouta a vživotě se toho už asi nedotknu. Pak jsem se přistih jak si pozpěvuju nějakou melodii a byli to samozřejmě oni. Tak to ještě jednou strčím do přehrávače a najednou, zjišťuju, že první písnička se mi vlastně dost líbí. Taky druhá. Třetí! A tak je to se všema.

  • no ale co desátý poslech ?? (Rimmer, 20.06.2005 13:58) Reagovat

    JO JO s tím by se dalo souhlasit. První poslech absolutní blbost. Po třetím poslechu se deska stala hlavním okupantem mojeho přehrávače, ale nyní se opakovaně začínam klonit k názoru, že zas takovej zázrak to zase neni. Docela rychle se to ohraje. A do přehrávače raději znovu vrážím svoji letitou lásku the smiths.

  • Moje řeč 2 (Trip225, 20.06.2005 14:31) Reagovat

    Mám naprosto stejné pocity,jako autor článku "moje řeč". Při prvním a druhym poslechu jsem byl naprosto zklamaný, snad až písnička Twisted logic ve mě nechala kladný dojem, ale zbytek alba byl pro mě zklamáním a já Coldplay fakt proklínal...nakonec jsem tomu ale jakž takž přišel na chuť...nejlepší deska je pro mě ale pořád PARACHUTES

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Skyline, Palác Akropolis, Praha, 11.12.2025
Naživo: Skyline se po dvanácti letech vrátili do Paláce Akropolis, fanouškům rozdali dárky Pražská taneční formace Skyline v těchto dnech zakončuje turné ke stále aktuální, rok a půl staré desce "Superpowers". Jako speciální host v Praze před ní zahrála velmi specifická Athena Chlebová. A jelikož se blíží Vánoce,... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2025 13:00 v sekci Naživo
The Blue Effect - Kingdom Of Life (vinylová reedice 2025) 7/10
Recenze: Reeditované "Kingdom of Life" Blue Effectu je víc než jen kuriozita. Hudebně rezonuje dodnes Blue Effect, kapela postavená kolem kytaristy Radima Hladíka, patřil od svých začátků ke špičce domácího bigbítu druhé poloviny šedesátých let. A uvědomovali si to zřejmě i strážci dobové kultury. Když už ne skupinu, alespoň... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2025 08:00 v sekci Recenze
Katapult - 80's Album Trilogy (vinyl box) 7/10
Recenze: Vinylový box "80's Album Trilogy" dokazuje, že Katapult byl v této dekádě šťavnatý a ve formě Katapult pokračuje v oslavách padesáti let existence, znovu koncertuje, vydává nové desky, ale nezapomíná se ani poohlédnout do minulosti. Tentokrát si vzal na paškál druhou polovinu osmdesátých let a do jedné krabice nacpal vinyly z... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2025 14:00 v sekci Recenze
David E. Gehlke - Turned Inside Out: Oficiální příběh Obituary 7/10
Hudba v tisku: Přímo na dřeň Obituary: kniha "Turned Inside Out" nabízí poctivý, nikoli však převratný portrét deathmetalové jistoty Na Obituary se můžete spolehnout. V přibývajícím počtu mladých deathmetalových kapel čnějí tihle floridští veteráni jako neerodující monument a v nezměněné intenzitě se valí dál. Jejich příběh vypráví kniha "Turned Inside... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2025 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku
Lucie, O2 arena, Praha, 10.12.2025
Naživo: Lucie roztáhla křídla tažnejch ptáků. A celá O2 arena s ní Skupina Lucie se blíží do finále narozeninového turné ke svému čtyřicátému výročí. Předposlední koncert se, stejně jako ten o den dříve, konal v pražské O2 areně a my byli znovu u toho. Jak se obě vystoupení lišila? A kam se... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2025 14:00 v sekci Naživo
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Oasis oslaví třicetiny "Morning Glory" reedicí a unplugged verzemi několika skladeb (25.09.2025 13:41)
- Oasis a bratrská láska: Noel přiznal, že zapomněl, jak je Liam vtipný (20.08.2025 17:04)
- Na koncertě Oasis došlo k neštěstí. Muž po pádu z tribuny zemřel (05.08.2025 13:41)
- Naživo: Návrat Oasis je splněným snem fanoušků. Byli jsme na nich v londýnském Wembley (29.07.2025 10:44)
- Lidl bude prodávat speciální bundy s motivem Oasis s názvem "Lidl by Lidl" (08.07.2025 14:03)
- Ultrapopařův koutek: Jak Oasis lidem vrátili víru. V lásku, bratrství a třeba i boha či cokoli dalšího (07.07.2025 13:00)
- Hudba v TV: "Bono: Stories Of Surrender" je úžasně natočený stand-up frontmana U2 (04.06.2025 08:00)
- Bitva Oasis versus Blur se dočká divadelní hry (30.04.2025 09:47)
- Kam se hrabou Taylor Swift či Coldplay: Koncerty Shakiry v Mexiku přepisují rekordní tabulky (23.03.2025 17:39)
- Nejvíc nej: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2024 podle musicserveru (20-11) (23.01.2025 13:45)

ALBUM TÝDNE 49/2025

Pan Lynx
Odvrácená strana lesa

Michal Skořepa vystoupil ze svého lesa. Debut coby temné panoptikum nastavil laťku dokonalosti. Nyní přichází s druhou kapitolou o návratu do reality. Podařilo se Panu Lynxovi překonat tíhu sebe samého? Byl divoký rys lapen, nebo se naopak stal pánem situace? A jak dopadla rocková symfonie duality?

10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 14.12.
James Arthur (UK) (O2 universum, Praha)
Čt 18.12.
Till Lindemann (DE) (O2 arena, Praha)
Čt 18.12.
Lucie (Logspeed CZ Aréna, Plzeň)
Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Vladimír Mišík The Prodigy Prince Ewa Farna Lady Gaga Madonna Beyoncé Coldplay Kryštof
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe