© www.greenday.com Do té haly, co jí někdo říká "Hušákovo", jsem se těšil. Americký, kdysi neopunkový, teď už spíš klasický rockový cirkus jménem
Green Day sliboval být s ohledem na název posledního ceněného alba "American Idiot" totální zábavou. A byl. Dokonce došlo i na skutečné idioty. Na úvod jedno malé přiznání. Z
Green Day jsem byl hodně odvázaný v roce 1994, když vydali svůj veletrhák "Dookie". Pak mě přestali bavit (a to jsem neviděl jejich pražský koncert v té době, podle dobových záznamů hodně nevyvedený). Jejich další tvorbu jsem sledoval jen po očku a oušku a nevěřil, že se této, letos už šestnáct let fungující formaci podaří vrátit na vrchol. Uplynulo deset let a Billie Joe Armstrong (kytara a zpěv), Mike Dirnt (baskytara) a Tre Cool (bicí) to dokázali. Za loňské album
"American Idiot", rockovou operu s politickým podtextem, dostali prestižní cenu Grammy. A za hity "Boulevard Of Broken Dreams" či "Holiday" je fanoušci opět milují. Ukázalo se to i při pražském koncertě v Sazka Areně, který byl skoro vyprodaný. Kapela si publikum omotala okolo prstu, sotva naběhla na pódium a spadla opona halící zástěny s logy pěsti s granátem.
Bylo by nefér nezmínit předkapelu v podobě
Clou, tuzemské odpovědi právě na
Green Day a podobné partičky. Své úlohy rozdmýchat náladu v hale před hlavní hvězdou (
Clou nahradili plánované
My Chemical Romance, kteří nepřijeli prý kvůli nemoci) se zhostili se ctí. Během půlhodinky do lidí pumpovali zažité skladby z alba
"Postcards" a zpěvák Lukemo se se střídavým úspěchem snažil obsáhnout celé velké pódium. Nakonec si
Clou díky hitu "Island Sun" či skotačivé "A Thought You Might Believe" vysloužili uznání publika.
© www.greenday.com Po půlhodince čekání nastal čas pro
Green Day, kteří svou výbušnou show zahájili blokem z aktuální desky, v němž nechyběl titulní "American Idiot", "Jesus Of Suburbia", "Holiday" či "St. Jimmy". Postupně se kapela nořila i do starších nahrávek - z nostalgie zmíním dvojblok "Basket Case" a "She" (ano, hity z "Dookie", na "When I Come Around" bohužel nedošlo). Dění na pódiu se samozřejmě točilo okolo frontmana Billieho, malého čertíka v černém, který srší neuvěřitelnou energií a charisma. Naučil se česky
"Díky, Praho!", za což mu pokaždé hala freneticky tleskala, stejně jako bouřila, když si nasadil královskou korunu a hermelín při skladbě "King For A Day". Nejvíc si se spoluhráči ale šplhnul, když na pódium postupně z publika pozval bubeníka, basáka a kytaristu. Chlapci si zahráli jednu jednoduchou pecku, Billie to odzpíval a kytaristovi Mariovi za odměnu předal svůj nástroj. A nechyběl bonus v podobě stagedivingu.
© www.greenday.com Právě snaha o co nejvýraznější zapojení davu do show (Billieho neustálé pokusy přinutit lidi zpívat) brzdila odsýpající rockový cirkus s efektní pyrotechnikou a občasným prásknutím, při němž s sebou škubala celá hala.
Green Day si také potrpěli na osvětlení davu, a to i během písniček. Já byl v zadní části plochy na stání chvílemi zcela oslepen - příště beru sluneční brýle. Mimochodem - zvuk byl samozřejmě OK, ale dvakrát jsem na chvíli vyběhl na rychlé pivo, abych trochu ulevil uším. Prostě mi to nějak přišlo moc nahlas. Své místo - a ne nezanedbatelné - měli v tomto "bordýlku" i doprovodní muzikanti, oživující zvuk základní trojice - kytarista Jason White, který s
Green Day spolupracuje už od dob "Warning", či multiinstrumentalista a vokalista Jason Freeze, kteří společně s kapelou "drtili" odhadem dvanáct tisíc lidí v aréně skoro přesně dvě hodiny i s přídavky. Finále zahájil "Boulevard Of Broken Dreams", aby po "Minority" přišla otřepanost v podobě "We Are The Champions", která ovšem v rámci večera do programu sedla jak prdel na hrnec. Billie ještě na závěr střihl sám na kytaru "Good Riddance (Time Of Your Life)" a udělal Praze pápá.
A ti idioti? Vítězem večera byl bezkonkurenčně pablb z Texasu, co teď sedí v Bílém domě. "Asshole," nazval ho Billy Joe. A další idiot? Já sám, že jsem se na
Green Day po "Dookie" vykašlal a doháněl to až teď...
Green Day,
Clou, Sazka Arena, Praha, 5.6.2005
Autorem článku je Marek Kotrla.