Prolog: Stát se hudebním publicistou znamená vejít do dveří, za nimiž čeká spousta hudby, člověku do té doby ukryté a nepřístupné. Najednou se k němu dostávají cédéčka kapel, o kterých dosud jen čítával. Jako v případě této recenze.

Vyškovští Here jsou skupinou českým národem zřejmě nedoceněnou. Ví se, že dělají příjemný moderní pop a že produkci jejich desek obstarává tu Dušan Neuwerth, tu Jan P. Muchow, tu oba, ale nějaký masivní zájem publika se i přes chvály hudebních kritiků nekoná. Může to být dáno tím, že kapela ve skutečnosti není tak dobrá, jak všichni píšou, tím, že producenti ze svého studia vypouštějí daleko lepší výtvory, nebo obojím. Jako v případě posledního singlu "Impressions" právě zmíněných Here.

Ono vlastně není moc co vytýkat. Záleží totiž na úhlu pohledu. "Impressions" obsahuje dvě klasické skladby, dva remixy a nadstandardně ještě datovou stopu. Ta nabízí šest fotografií skupiny a silnice (nebo čeho vlastně, na těch moderních fotkách to moc poznat nejde) a trailer "Impressions", který by vlastně mohl být regulérním klipem. Na titulní skladbu si Jaromír 99 a Valerie Chavey střihnou taneček v opuštěné místnosti s lynchovsou atmosférou a podlahou, která se stala vzorem pro velmi povedený design cédéčka.

Úvodní a titulní "Impressions" je duetem ve středním tempu postaveném na česko-francouzských vokálech Chavey a Švejdíka a na tónech francouzského akordeonu. Ten skladbě dodává takový montmartreovský feeling, díky kterému je píseň i přes Švejdíkův alergenní projev docela chytlavou záležitostí. "Hypnotized" v remixu Sport & MM™ je ambientní záležitostí plnou různých pinkavých a šumivých ruchů. Podobně je na tom i následující "Breathing Under..." v remixu od Abuse. Na rozdíl od "Hypnotized" se zde však původně lenivě zlomený beat v polovině narovná, větší prostor je dán i vokálu Chavey. Závěrečná "Birdie" je pomalejší písní takřka downtempového charakteru - svou zásluhu na tom mají táhlé plochy v samotném závěru.

Už abych to měl a už abych to slyšel, zatouží v tuto chvíli nejedno čtenářovo srdce a hned se zeptá: Proč ten skeptický tón táhnoucí se celou recenzí? Singl jako takový patří mezi to kvalitnější, co v Česku vzniká, produkce je dokonalá, zkrátka jak je posluchač od Neuwertha a Muchowa zvyklý slýchávat. A to je právě ono. Je to do důsledku tak podobné tomu, co oba producenti předvádějí u Tata Bojs, Kryštof nebo Umakartu, že to nikoho nepřekvapí. Here až na francouzštinu schází něco, čím by se výrazně odlišili od svých soukmenovců ze stáje. Stačil by producent, který by do jejich skladeb vnesl nový zvuk. Jakkoliv je totiž ona zmíněná producentská dvojice (oprávněně!) uznávaným znakem kvality, je to kvalita, která v přílišném množství přestává bavit. Proto budou Here zřejmě navždy až ti druzí.