Neelektrizující rock z Elektroworldu

11.05.2005 05:00 - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Ani si nevzpomínám, který komiksový superhrdina (snad Superman, či Batman) odstartoval nekonečnou vlnu zpracování komiksových příběhů filmovými štáby. Film "Elektra" je dalším takovým příběhem. Ještě než si na něj budeme moci u nás zajít do kina, máme možnost poslechnout si soundtrack "Electra (The Album)".
5/10

Různí - Elektra (soundtrack)

Skladby: Strata - Never There (She Stabs), Jet - Hey Kids, The Donnas - Everyone Is Wrong, Switchfoot - Sooner Or Later, Finger Eleven - Thousand Mile Wish (Elektra Mix), Megan McCauley - Wonder, Taking Back Sunday - Your Own Disaster, Evanescence - Breathe No More, 12 Stones - Photograph, Alter Bridge - Save Me, The Dreaming - Beautiful, Submersed - Hollow, Hawthorne Heights - Angels With Even Filthier Souls, The Twenty Twos - 5 Years, Full Blown Rose - In The Light
Celkový čas: 57:14
Vydavatel: Sony BMG
O filmu "Elektra" vám toho nic moc nenapíšu. Vím o něm jen tolik, že je to další z řady zfilmovaných komiksů, že hlavní postavou tentokrát není superhrdina s pláštěnkou, ale superhrdinka ovládající bojové umění, kterou hraje Jennifer Garner. Pravda, není toho mnoho, ale vzhledem k tomu, že film se u nás ještě nepromítal, bude to muset prozatím stačit. O soundtracku se toho dozvíte více.

"Elektra (The Album)", jak vtipně tuto desku tvůrci nazvali, se nese v těch samých intencích jako soundtracky k "Daredevil" nebo "Spider-Manovi 2". O oné podobnosti může svědčit i to, že na "Elektře" nalezneme hned šest interpretů, kteří se na obou právě zmíněných cédéčkách objevili. Konkrétně jsou to Switchfoot, Jet a Taking Back Sunday v případě "Spider-Mana 2" a Evanescence, Finger Eleven a 12 Stones v případě "Daredevil". I na "Elektře" můžeme nalézt přehlídku nepříliš známých rockových interpretů, kteří se pomocí podobných výběrů snaží dostat svoji hudbu do širšího povědomí. Průšvih ovšem je, že jsou si všichni až tak nehezky podobní a zvukově jednolití, že hledat nějaký zásadní kousek je čin téměř nadlidský, i když...

Nejznámější z celé sestavy "Elektry" jsou zcela jistě Evanescence, kteří si i s "Breathe No More" drží svůj standard, zatímco Switchfoot, kteří by mohli usurpovat druhou příčku tohoto pomyslného žebříčku, nepřináší nic nového a zásadního. Jejich příspěvku na soundtrack k "A Walk To Remember" si cením daleko více. Poslední z těch známějších kapel jsou australští Jet, kteří s "Hey Kids" dokazují, že jejich role předskokana Oasis na americkém turné jim akorát sedne. Nic víc, nic míň. Tímto jsou odbyti ti známější a můžeme se vrhnout na ty, kvůli kterým stojí za to si desku poslechnout, či alespoň nepřejít ji s naprostým opovržením. Kdyby kvůli ničemu jinému, pak jen kvůli objevu Megan McCauley je dobře, že "Elektra (The Album)" vzniklo. Tato mladá dáma, o které, jak to tak vypadá, v budoucnosti ještě hodně uslyšíme, zaujme hned na první poslech. Písni "Wonder" vévodí Meganina neobvyklá barva hlasu a neotřelé podání. Tahle písnička, je navíc opravdu skvěle napsaná a snad ještě lépe naaranžovaná. Za alespoň kratičkou zmínku stojí i skupina Full Blown Rose, která svojí rockovou operou "In The Light" zavírá celou desku. Zbytek je taková nuda, nuda, šeď, šeď.

Závěrečné hodnocení "Elektra (The Album)" by se mohlo nést ve stejném duchu jako hodnocení dvou výše zmíněných soundtracků, ale u tohoto přeci jen drobný, ale opravdu drobný rozdíl je. Přináší objev v podobě Megan McCauley, což je nutné připsat jako plusový bod. Jinak bez valné většiny zbývajících kapel bych se v klidu obešel.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY