Zrovna nedávno jsme s kolegy v redakci tak mírně diskutovali o tom, nakolik má autor recenze v článku potlačit své ego a (ne)zmiňovat se ve své osobě. Již mnohokrát jsme také polemizovali i se čtenáři o otázce tzv. objektivnosti recenzí. Ale proč to tady vlastně vytahuji právě v pojednání o eponymním debutovém albu britské kapely The Futureheads? Vzpomenuté debaty mi při poslechu desky na mysl vytanuly proto, že mne ta deska nebavila. A tak navzdory spíše nadprůměrným kritikám ze světa i z domova si dovoluji subjektivně označit album "The Futureheads" za nudné, ale v rámci oné tvrdošíjně vyžadované porce objektivity se vynasnažím najít na albu i něco pozitivního, co zaujme.

Některé desky znechutí, jiné nadchnou, další jen tak prošumí bez zanechání nějakého dojmu, šmaku (chuti nebo pachuti). U The Futureheads je patrné, že to v žádném případě není špatná kapela a jejich album také není žádný odpad, tak proč jsem tuhle recenzi tak dlouho odkládal a musel se k ní doslova přemlouvat? Bude to asi tím, že kolekce písní na albu je stereotypní: I při několikátém poslechu se může posluchač ve skladbách ztrácet a těžko je od sebe rozezná. Všechny mají velmi podobný zvuk, jako by vznikly ze stejné šablony. Krátké písničky (sedmnáct položek za čtyřicet dva minut) profrčí kolem, zvíří prach u krajnice, který se po chvíli zase vrátí na své asfaltové místo. Kolemjdoucí si opráší kalhoty a jde se dál.

The Futureheads nelze upřít nasazení a energii, co do své hudby vkládají, ale neustále jsem se při poslechu nemohl zbavit nudy a pocitu monotónnosti. Ony ty jejich novovlnné a post-punkové popěvky baví deset minut, ale pak už se člověk začne ošívat a čeká na nějakou změnu. "Danger Of The Water" trochu vybočuje svým tempem a je hezkou ukázkou pěveckých schopností kapely, nelze také zapomenout na originální verzi "Hounds Of Love", původně z repertoáru Kate Bush.

Tak jako jsem zvědavý, co nového (a stejného) nabídnou na druhé desce Franz Ferdinand (se kterými The Futureheads absolvovali koncertní turné v roli předskokanů), tak se zároveň obávám, že i manévrovací prostor The Futureheads je do budoucna značně omezený. Nechtěl bych samozřejmě být špatným prorokem, ale nevím, zda se skupina může nějak prudce rozvinout a rozkvést do pestřejších barev, než ukázalo debutové album "The Futureheads". Autor by se ve svém rozsudku velmi rád mýlil, jenže tentokrát hodně zíval. Šedý průměr.