Začátek nového roku není pro české hudební nadšence zrovna obdobím hojnosti. A odhlédněme od faktu, že po prosincové vydavatelské masopustní žranici přichází tradiční několikaměsíční období půstu. Teď je řeč o současné situaci na domácím trhu s tištěnými hudebními periodiky. V čem je problém? Pokud nejste příznivci tvrdých odnoží rocku a metalu a dáváte přednost vkusnému plus minus mainstreamu (mainstream v intencích světové, nikoliv tuzemské scény), nemáte momentálně - co se hudebních časopisů týče - moc na výběr. Respektované měsíčníky Rock&Pop a Ultramix jsou momentálně uloženy k zimnímu spánku, proto ať už vyrazíte na lov do kterékoliv trafiky, budete mít před sebou stále jen dvě možnosti - Report nebo pouze informativní Music (mimochodem, bude zajímavé sledovat, jak nenadálou výhodu oba tyto plátky do budoucna zúročí). To je, pro nenasytného, po nových informacích bažícího hudebního fanatika, kterému ke štěstí nestačí ani internet, stav krajně neuspokojivý.

Vzniklé vakuum na trhu je však podle všeho pouze přechodným stavem. Jak už možná víte, 8. března by se mělo na trhu objevit první číslo staronového Rock&Popu. Než se tak ale stane, pojďme si ve stručnosti zrekapitulovat, co zajímavého se v posledních týdnech odehrálo a zaznělo nejen kolem tohoto pro mnohé legendárního časopisu, ale taktéž kolem jeho mladšího bratříčka jménem Ultramix.

"Aféra R&P" je snad už definitivně zdárně rozřešena. Neuvěřitelná dva roky trvající redakční "škatulata, hejbejte se" skončila až prodejem práv na vydávání časopisu novému majiteli (sluší se však dodat, že R&P v posledních měsících kvalitativně rostl). Pod křídly vydavatelství One & One Company (též metalový Spark) a pod šéfredaktorskou taktovkou Vojtěcha Lindaura by se měl R&P koncepčně a personálně zřejmě (aspoň částečně) navrátit k modelu "před převratem" (na začátku roku 2003 opustila časopis společně s kapitánem na protest i kompletní posádka - více např. zde). Kruh se uzavírá. "Věřte, že věřím v hudební časopis, který budou tvořit nejlepší hudební publicisté české kotliny napříč všemi časy a žánry populární hudby," svěřuje se Lindaur ve fóru internetových stránek "nového" R&P. Na stránkách tištěných se budete moci znovu setkat s články matadorů Radka Diestlera, Ondřeje Bezra, Jany Kománkové, nestorů Petra Dorůžky a Jiřího Černého, černých ovcí michala nanoru a Honzy Vedrala i našeho redakčního kolegy Tondy Kocábka. Doufejme, že v případě Lindaura a spol. nebude platit otřepané "nevstoupíš dvakrát do téže řeky".

Ještě nepřehlednější však v posledních měsících byla situace kolem hudebního měsíčníku Ultramix. Taky v tomto případě došlo k radikálnímu řešení - odchodu kompletního redakčního týmu. Důvody? Prý špatná komunikace, laxnost a nedostatečná "technická" podpora ze strany vydavatele iMedia Publishing. I když podle slov ex-šéfredaktora Pierra Beneše byl odborný tisk zabývající se médii o situaci ihned informován (k nelibosti iMedie), zmateným čtenářům se dostalo stručného, ale všeříkajícího vysvětlení až 8. ledna tohoto roku - nikoliv však od vydavatele, ale od v té době již také bývalého zástupce šéfredaktora U:mixu Radka Bureše. "Nekašleme na své milé bývalé čtenáře, a proto aspoň trochu prolomím mlčení. Z časopisu odešla celá dosavadní redakce Ultramixu, protože jsme nebyli spokojeni s podmínkama, který vydavatelství iMedia mohlo časopisu v danou situaci nabídnout. Štvalo nás, že nefungují zásadní věcí jako např. včasné vycházení časopisu, fungující distribuce a dostatečná promotion, a tak jsme si řekli, že máme ten časopis natolik rádi, že to radši zabalíme, než aby se to dělalo napůl." Více se k tématu rozhovořil Pierre Beneš v nedávném interview pro server Techno.cz. Jinými slovy se v něm však dočtete totéž. "Harmonogram vycházení sice existoval, ale vše záviselo na vydavateli a ačkoliv my jsme vše odevzdali včas, na stáncích se objevilo ve finále třeba i s měsíčním zpožděním - to tedy v těch nejhorších případech. Nás to s přibývající pravidelností začalo štvát - děláš něco naplno, chceš bejt první, aktuální atd... a pak se to takhle zkazí. Bylo to proti naší novinářský cti a etice."

I když v U:mixu zdaleka vše nebylo ideální, co se celkové koncepce týče (jasně vyprofilovaná "tvář" časopisu), stylu psaní (zábava vs. informace) i obsahu (progrese v mezích zákona), byl na českém hudebně mediálním hřišti jednoznačně top hráčem (alespoň tedy pro čtenáře ve věkové kategorii cca 20-30). O to větší škoda je, že se vydavateli podle všeho nepodařilo nastalou krizi vyřešit včas a ke spokojenosti všech zúčastněných.

S prací publicistů z redakce U:mixu se ale samozřejmě můžete setkávat i nadále. Jak je uvedeno výše, Honza Vedral by měl patřit k základním pilířům R&P. Radek Bureš zase rozjíždí společně s moderátorkou Blankou Huňátovou rozhlasový pořad "Alternativa" (ČR1 Radiožurnál, každé pondělí od 22:00; částečně navazuje na stejnojmennou relaci Josefa Sedloně), zaměřený na domácí klubovou scénu. "Naše plány nejsou malé, chtěli bychom tak, jak to nepřekonatelně dělal třeba náš velký vzor, legendární John Peel z britského BBC Radio 1, podporovat mladé talenty a časem se stát určitým trendsetterem, bránou do celoplošného éteru pro ty, co si to podle našeho názoru zaslouží," píše se v oficiální tiskové zprávě. Uvidíme, uslyšíme, nezbývá než popřát hodně štěstí!

Další z U:mix crew, Pavel Kučera, se vrhl na vydávání webzinu. New Music, jak se nový projekt jmenuje, by se měl soustředit "především na kytarovou hudbu a experimentální elektroniku". Start je plánován na přelom února a března a kromě byvšího ultramixáře se na celé věci podílí Petr Pliska (aka cb či creativeboy), frontman kapely Living Room. Podle jeho slov (viz weblog) by se pojetím mělo jednat o pokus o českou odpověď na weby typu Pitchfork nebo Stylus Magazine. Pavel Kučera k novému projektu dodává: "Máme dojem, že kromě toho, že se této hudbě u nás nikdo moc nevěnuje, chybí existujícím českým hudebním webzinům odvaha k užšímu profilování a troše progrese, a proto jsou dělaný stylem, který zaujme nejspíš pětatřicetiletého fanouška Stinga. Newmusic.cz bychom tedy chtěli pojmout spíš jako meetpoint lidí, kteří se o indies scénu aktivně zajímají a je to součást jejich životního stylu." Na to, zda jde v případě Newmusic.cz o možný "revanš" pro čtenáře, o kterém se bez bližšího upřesnění zmínil Pierre Beneš v již citovaném rozhovoru, však Pavel odpovídá jasně: "Webový magazín by byl samozřejmě dost slabým nástupcem tištěného časáku, jakým byl Ultramix. Newmusic.cz je vyhradně soukromý projekt, čili revanš pro čtenáře Umixu, jaký sliboval Pierre, je stále ve hře." Snad se tedy již brzy dozvíme více.

Ani to, jak chce iMédia naložit se zavedenou značkou Ultramix zatím není úplně zřejmé. Domněnky (čti kachna) o tom, že by do šéfredaktorského křesla měl usednout z R&P vystrnaděný Martin Zoul, on sám rázně odmítl v prohlášení na stránkách muzikus.cz (zde). Musíme se tudíž zatím spokojit se strohým oznámením vydavatele, které se nedávno objevilo v guestbooku oficiálních stránek časopisu: "Vážení čtenáři, jak jste se asi již dozvěděli, Ultramix prochází v současnosti zásadní proměnou. O jeho budoucnosti rozhodneme do konce ledna a vše zveřejníme, zatím počítáme s jeho pokračováním. ... Vydávat takový časopis jako Ultramix není v době všech Superstar jednoduché." S tím samozřejmě nelze než souhlasit - a to ať už je řeč o hudebním médiu tištěném nebo elektronickém. Na druhou stranu je potěšující, že se stále najde dost nadšenců, kteří do toho i přes všechna viditelná rizika stále jdou. Jak se zdá, začátek jara by po tuhé zimě mohl příznačně znamenat alespoň drobný rozkvět české hudební žurnalistiky.

P.S.: Na změny a vylepšení se můžete těšit i na stránkách musicserver.cz!