Stadion The Cotton Bowl v texaském Dallasu plus několik dalších menších scén tamtéž se v létě roku 2004 stalo dějištěm unikátního dostaveníčka kytaristů nejzvučnějších jmen. Uskutečnil se zde "Crossroads Guitar Festival" zorganizovaný Archandělem Ericem, jak Claptona nazval Carlos Santana. Ve prospěch Crossroads Centra na ostrově Antigua, které Clapton založil, aby pomohl léčit pacienty od alkoholové závislosti (sám by o tomto martyriu mohl dlouze vyprávět), šel nejen výtěžek ze samotného festivalu, ale i z prodeje DVD, o němž právě pojednáváme. Dobrý pocit ale může mít kupující nejen z příspěvku na dobrou věc, ale i z obsahu disku - je to fantazie.

Odzívat DVD předem jen proto, že je to kytarový festival a divákovi je nabídnuto čtyři hodiny sledovat kytarové exhibice, je velmi ošidné a zkrátka je to chyba. V hlavní roli je samozřejmě kytara, ale v tak pestrém (a hvězdném) obsazení, až se tají dech. Blues, rock, country, jazz, všechno tam je a v podání těch největších mistrů. Sestřih vystoupení je prokládán rozhovory s účinkujícími a žánry se na DVD střídají, takže není čas na nudu. Základním kamenem festivalu bylo blues - proč tomu tak bylo, vysvětlují účinkující v mnoha rozhovorech, jež jsou silnou stránkou bonusové výbavy disku. Části rozhovorů jsou buď mezi skladbami nebo celé zvlášť na druhém disku a rozčleněny do kapitol. Všechno na obou DVD, tedy i texty písní, je otitulkováno! Pro kytaristy u obrazovek jedna specialita - můžete si pustit zvlášť jen sóla.

Výborný zvuk záznamu je další devizou. Pokud si budete někde moci pustit jen jednu ukázku právě kvůli zvuku, zvolte příspěvek Steva Vaie a jeho kapely. Ti rozpoutali svým kytarovým zápřahem peklo na zemi a poslouchat to v DTS je mimořádný zážitek. Ale to je samozřejmě jen jedna konkrétní specialita, slabé místo se v celé rozsáhlé stopáži obou DVD hledá velmi těžko. Vystoupení nejsou řazena chronologicky, je to zpřeházený sestřih, ale už pouhý seznam hvězd festivalu zaručoval nevšední hudební hodokvas. Clapton je tím, kdo to zpískal a má na DVD největší prostor, najdeme zde staré a velmi staré veterány i mladíky, na něž je radost pohledět (překvapivý John Mayer - co nám z toho kluka roste?!). Opravdu mám problém vyzdvihnout jen pár zlatých hřebů, nedá se to. Každý z kytaristů předvádí něco specifického.

Zřejmě jedinou chybou DVD je tak absence dvou osobností, Pata Methenyho a Jeffa Becka, kteří na festivalu byli, ale do sestřihu se z nějakého důvodu nedostali (vydavatelské neshody?). Jinak je "Crossroads Guitar Festival" svým bohatým obsahem (a to by klidně mohl existovat i třetí disk) i vynikajícím provedením nádhernou oslavou hudby, toho univerzálního lidského jazyka. Nezbývá než poděkovat Ericu Claptonovi za to, že byl nenápadným šéfem bohulibé akce.