I když na musicserveru jste se o něm z několika důvodů (hlavně kvůli přístupu k nahrávkám) zatím příliš nedočetli, cimbálová muzika Hradišťan a její primáš Jiří Pavlica bez debaty patří k živoucím legendám (nejen) folklóru. Soubor se věnuje lidové tvorbě, ale pod vedením Pavlici využívá jejího potenciálu pro různé "nestylové", žánrově nesvázané projekty, jako byl v posledních letech třeba ten s Vlastou Redlem/AG Flekem. Místo třepání huby je vhodnější odkázat na stránky Hradišťanu, kde je výstižná charakteristika tohoto souboru civilně popsána. Nejúspěšnější projekt, kterým oslovil široké, nejen folklór poslouchající publikum, je zaznamenán na CD "O slunovratu" z roku 1999. Kromě nepochybné kvality k úspěchu celé desky určitě přispělo i použití krásné skladby "Modlitba za vodu" v reklamě na nejmenovanou vodu, díky které i lidé, mající folklór spojený s jeho "povinnou" propagací v době socialismu, uslyšeli, že na folklór lze jít i zajímavě. Alespoň tak soudím dle reakce mé maminky, která jinak hudbě moc nedá, ale požadovala po mně, abych zjistil, od koho je ta skladba.

Už z názvu tohoto hudebně-tanečního pořadu nebo jeho podtitulu "...o tom co bývalo a znovu kdysi bude..." asi vyplývá, o čem bude. Odráží se v něm "koloběh roku a lidského života... připomíná mnohé z principů, které ctili a chápali lidé před námi a které jsou platné a potřebné i pro dnešního člověka." Hudba Pavlici výborně doplňuje (a naopak!) verše Jana Skácela i texty lidové poezie. Přesah Pavlici potvrzuje střídmé využití necimbálových nástrojů. Kromě toho, že dle kritiků lze představení řadit "k důležitým momentům vývoje scénické inspirace lidovou kulturou u nás", je to hlavně fajn muzika, zahraná výborně technicky, ale hlavně srdcem a hlavou.

Prý nejprodávanější titul vydavatelství Indies (!) se předloni dočkal i speciální dvoudiskové edice pod lehce upraveným názvem "Zlatý slunovrat", která kromě samotného zvukového záznamu představení obsahuje na dalším disku zachycení večera, jehož autorem v ještě předrevoluční době byl duchovní spolupracovník a inspirátor Pavlici, básník Jan Skácel. Ale to pro tento projekt neznamenalo konec, pokud jde o pokrytí na médiích. O tom, že vydavatelství Indies připravuje k vydání scénickou podobu úspěšné desky, jste už byli na musicserveru informováni. Ale nejde o žádné tahání peněz za každou cenu, pořad Hradišťanu a jeho spolupracovníků včetně tanečního ztvárnění připraveného Ladislavou Košíkovou, byl v tomto tvaru od začátku (tedy z roku 1998). Představení zrálo a záznam tohoto hudebně-tanečního pásma na DVD je aktuální - pochází z července 2004 z domácího Uherského Hradiště.

Hudba logicky kopíruje CD verzi, ale ne úplně. Některé skladby jsou poněkud v jiném pořadí nebo trochu jinak nazvané, než na desce, navíc je např. úvodní vynikající "Chci to slyšet" nebo následující "Prosby". Nejen v ní předvede Alice Holubová, jak má vypadat procítěný zpěv a jak jim to s Pavlicou dohromady hlasově sedí. Zahanbit se nedá ani on nebo David Burda. Sbory členů Hradišťanu vhodně doplňují sólové party. Těžko psát více, než už je výše, je třeba slyšet. Třeba i vy se díky tomuto představení zbavíte oné "oblíbenosti" lidového a přitom umělého umění. Mimochodem, kvalita zvukového záznamu (stereo nebo pětikanálový zvuk) ze studia Sono Records postačuje, není třeba mít vždycky DTS.

A co nabízí vizuální podoba představení, kromě záběrů na muzikanty, kteří si představení evidentně užívají? Představení tanečního souboru na jevišti kulturního domu je snímáno civilně, bez nějakých moderností. Prostřihy jsou citlivé, většinou ne příliš detaily, ale tak, aby vynikla celková choreografie, občas i na diváky. Pozadí většiny skladeb/scén je doplněno promítáním černobílých exteriérových záběrů přírody nebo tanečníků z prostředí Archeoskanzenu na Modré. Ale jen decentně, je to vhodné zesílení prosté výpravy samotného představení. Odborného posouzení kvality taneční složky souboru Hradišťanu si užijete v bonusech (k nim dále), laik se spokojí s tím, že jednoduše vypadající choreografie vychází z lidových tanců, logicky s hudbou a hlavní myšlenkou celého pořadu.

Na disku není jen záznam samotného, skoro 85 minut dlouhého představení, přesto je sekce "bonusy" slabinou. Pro pochopení celého představení, respektive muziky Hradišťanu obecněji, se hodí rozhovory s pěti osobami, které mají k tématu co říci. Kromě hlavních protagonistů Pavlici a Košíkové se v asi pětiminutových vstupech k choreografii vyjadřuje odbornice Jiřina Mlíkovská, k hudbě skladatel a dirigent Jaroslav Krček a z trochu jiného pohledu k hudbě a osobě Pavlici hudební kritik Jiří Černý. Nějaký "hlas z lidu" by pro rovnováhu neuškodil. Kromě rozhovorů už disk obsahuje jen hodně minimalistickou propagaci Hradišťanu. Je mi záhadou, proč místo hodně stručných informací o tak úspěšné cimbálovce a diskografii bez detailnějších informací (seznamy skladeb nemyslím, ty tam jsou) nebylo na disk uloženo zrcadlo webu, které je informačně mnohem výživnější (i když graficky ne zrovna nejvyvedenější). Zapomeňte na to, že by byly k dispozici texty, nebo snad dokonce jiné jazykové mutace, které by z disku udělaly pěkný dárek pro kamarády cizince.

Přes výhradu, že rozhodně nebyla využita možnost udělat opravdu reprezentativní nosič o lidech a muzice, které si to zaslouží, stojí záznam představení "O slunovratu" na DVD za to. Zvlášť v případě, že nemáte ještě verzi na CD, jde o hezkou tečku za představením. Hradišťan s Pavlicou totiž nestojí na místě a pokračují ve svých projektech, jako je třeba na Nový rok premiérované "Oratorium smíru" určené pro velký orchestr, sólový soprán, alt, tenor, bas a mužský sbor, přičemž texty jsou zpívány hebrejsky, latinsky, řecky, staroslověnsky a česky. Třeba se i jeho jednou dočkáme na DVD.