Vezmu to hned od úvodu zkrátka. Laibach bývali slavná skupina, a ačkoliv bych nerad byl špatným prorokem, obávám se, že ten minulý čas je definitivní. Nejen že už dávno nejde o kapelu, která udávala trendy a inspirovala ty služebně mladší (bez Laibach by třeba Rammstein byli sotva tam, kde jsou), ale evidentně ani nejsou schopni vyčerpat z pozice minulosti alespoň tolik, aby je to udrželo v zájmu posluchačů. Spíš se potácejí nad hladinou propadání se do postupného ostentativního nezájmu o ně. A vlastně to celé i sami přiživují svou schizofrenií. Neboť Laibach z posledních alb a Laibach z posledních koncertů jsou až na nepodstatné momenty dvě skupiny s rozdílnou filosofií i prezentací. A přičteme-li k tomu odklon od původních hudebních experimentů k omílání již tisíckrát omletého, máme tu krizi v plné síle. A praktickým důkazem tohoto stavu je i jejich výběrové DVD.

To je totiž poněkud odfláknuté a jako takové zajímavé víceméně jen pro skalní příznivce kapely. Ty ostatní nemá příliš čím překvapit, protože jde jen o ohlédnutí za zaprášenými časy. Vlastně jeden důvod by tu byl. Celá dlouhá léta publicisté popisují tuny papíru o balancování Laibach na hraně toho, zda-li se v jejich prezentaci jedná o oslavu nacionalismu a koketování s nacistickou symbolikou, a nebo naopak o určitou pózu zesměšňující a pohrdající všemi příbuznými ideologiemi a názory. A jestliže z hlediska poslechu hudby samotné se tyto úvahy a spekulace jeví jako malicherné a víceméně nepodstatné, po shlédnutí jejich klipů - obzvláště pokud je uvidíte poprvé - se už těžko můžete vyhnout nějakému stanovisku k danému problému. A dá se předpokládat, že pro mnohé bude těžko zkousnutelný už jen samotný obal.

Ale pojďme k samotnému obsahu. Laibach jsou součástí NSK alias hnutí Neue Slovenische Kunst a jako takoví měli vždy blízko k výrazné výtvarné stylizaci. Ta se pochopitelně promítla do jejich klipů měrou vrchovatou, takže zatímco u spousty jejich kolegů je toto médium jen pouhým reklamním produktem, zvyšujícím zájem o hudbu jako zboží, v případě Laibach jde o miniaturizované výtvarné i filmové perly. Potěšující je i to, že klipy nejsou řazeny náhodně, ale striktně podle roku svého vzniku, takže lze jejich společným sledováním zároveň vystopovat nejen vývoj skupiny od roku 1986 až do současnosti, ale i rozvoj technických možností klipu jako uměleckého média. Spousta nápadů z počátků (společným jmenovatelem je v nich režisér Daniel Landin) až vyráží dech svou jednoduchostí, která je o to účelnější. Zkombinovat strojový rytmus se záběry panenské přírody včetně kýčovitých jelenů v "Opus Dei" nebo postavit klip jen na samotné kapele na zcela holé, pouze barevně nasvícené scéně bez jakýchkoliv kulis či pozadí (queenovský cover "Geburt Einer Nation") je ve výsledku určitě geniálnější, než ve své době asi ohromující, ale z dnešního pohledu poněkud úsměvný pravěk 3D animací k europopové "Final Countdown". Zajímavou konzervou je "Alle Gegen Alle", kde roli klipu plní obyčejný koncertní záznam. Kapelu ovšem zachycuje v tak oslnivé formě a vystoupení má takovou atmosféru, že předčí mnohé na výrobu jistě mnohem dražší klipy. Dílka z posledního období jsou pak klasickou kombinací snímaných filmových záběrů s animovanými prvky a zběsilým střihem. Ovšem i přes kvalitní provedení je tu zajímavých nápadů jen minimálně a podobně jako skladby, které doprovázejí, jsou poněkud chladné. Osobně mě asi nejvíc nadchl klip k "Across The Universe", kde obrazový doprovod výborně koresponduje se skladbou samotnou, podtrhuje její melancholickou náladu, sází na výtvarnou stránku a je prost vší agresivity.

Překvapivě mnohem zajímavější se ovšem na disku nejeví klipová část, ale bonusový film. Ten je na obalu prezentován coby dokument o zatím posledním studiovém albu "Wat", ve skutečnosti je však mnohovrstevnatější a obsahově bohatší. V první části je totiž důkladně zrekapitulována historie skupiny, se spoustou informací a především pečlivým zasazením této story do společenského a politického vývoje Evropy. Ještě předtím se nám pak dostane historického poučení o Slovinsku a poválečném vývoji Socialistické federativní republiky Jugoslávie, které bylo dlouhá léta součástí. Teprve pak je probráno zmiňované album, s detailními komentáři námětů, okolností vzniku a inspirací jednotlivých skladeb. Pokud vládnete některým ze základních světových jazyků, které jsou na výběr, a máte ke kapele alespoň nějaký vztah, nebudete určitě zklamáni.

Přes to všechno se nelze zbavit dojmu, že vezmeme-li v úvahu obsahovou kapacitu DVD, je toto další v řadě těch, které využívají možností jen z části. Pouhá třináctka klipů a jeden dokument není tragicky málo, ale také ani nikterak výjimečně mnoho. Podle pořekadla se tak jedná o málo muziky za hodně peněz, a co hlavně - o promarněnou šanci. Protože fantazie je v tomto případě opravdu nabuzená a představa, co všechno by tu mohlo být, kdyby tvůrci jenom trochu chtěli, je až smutek vyvolávající. Škoda.