Skupinu Westlife není třeba nikterak představovat. Pro nefanoušky tohoto boybandu bude ale jméno jejího bývalého člena Briana McFaddena spíše neznámé. Navzdory obrovskému úspěchu, který si tato skupina v Evropě vydobyla, se ji Brian rozhodl opustit a věnovat se vlastní tvorbě. Jednoznačně se mu povedl skvělý tah. Jeho debut "Irish Son" totiž přináší něco zcela jiného, než co jsme byli zvyklí slýchávat od Westlife. Navzdory všem předsudkům musím přiznat, že "Irish Son" je docela dobrá deska s příjemným kytarovým zvukem, který skvěle sedí k Brianovu hlasu. Její problém však spočívá v kvalitě jednotlivých písní. Onen bod zlomu je v tom, že mezi skvělými songy jsou jakoby omylem zamotané písně, které vás možná nechytnou ani po několikerém poslechu.

Úvodní skladba "Irish Son" není sice špatná, ale na úvod bych čekal lepší kousek. Později nám Brian ukáže, že má rozhodně na víc. Druhá "Real To Me" se snaží napravit posluchačův dojem, avšak teprve třetí v pořadí "Demons" je ukázkou toho nejlepšího, co zde můžete najít. Další píseň, která to u mě vyhrála na plné čáře, je akustická "Sorry Love Daddy". Není to tím, že jsem milovník akustické hudby, ale hlavně tím, že tato píseň má téměř nepopsatelnou atmosféru. V autobiografickém textu Brian promlouvá ke svým dvěma dětem, přičemž se jim omlouvá za svůj rozchod s jejich matkou. Kromě akustické kytary, violoncella a Briana zde není nic jiného. Z celkem povedených skladeb bych uvedl ještě "He's No Hero", či hodně našlapanou "Walking Disaster", která se původně měla jmenovat "F***ing Disaster". Velmi dobrý je i duet "Almost Here" se současnou královnou australské populární hudby Deltou Goodrem.

Většinu písní (nutno podotknout, že pod všemi se Brian podepsal jako spoluautor) si vzal na svědomí producent Guy Chambers, jenž už spolupracoval např. s Robbie Williamsem či nedávno i se zmiňovanou Deltou Goodrem. Právě tento člověk má na svědomí jak nejlepší, tak i ty nejslabší kousky. Nutno ale dodat, že i když mluvím o "nejslabších kouscích", stále se jedná o písně v průměrném měřítku dobré a poslouchatelné. Jen trochu pokulhávají za těmi lepšími.

Brian na této desce ukázal, že má-li po ruce kvalitní spolupracovníky, dokáže vytvořit pěkné písničky, které dají základ docela povedenému albu. Od začátku se netajil tím, že se chce co nejvíce vzdálit od Westlife, a já bych řekl, že i pokud možno toto období úplně přejít. Historie se přepsat nedá, ale já myslím, že je tento zpěvák na dobré cestě k tomu, aby ho lidé považovali za Briana McFaddena - zpěváka z Irska, ne za bývalého člena Westlife. Alespoň si to díky "Irish Son" zaslouží.