Kdopak by se neradoval z natřískané haly

23.12.2004 05:00 - Vašek Hnátek | foto: facebook interpreta

Je hezké, jen tak si zahrát pro radost. Otázkou je, zda je k tomu potřeba vyprodávat sportovní haly. Pražský koncert Tří sester, Divokýho Billa a Anety Langerové měl kolísavou kvalitu. Nicméně radost jistě přinesl. Necháme na laskavém čtenáři, nechť posoudí, kdo se radoval víc. Kapely, či publikum?
Aneta Langerová - Koncert pro radost
© Franta Sahula
Těžko říct, kdo z účinkujících byl největším tahákem večera. Nemohu soudit ani podle vlastních zkušeností z místa, neb jak Aneta Langerová, tak Divokej Bill a Tři sestry jistě přilákali "svou" část publika. Na Koncertu pro radost v pražské Malé sportovní hale 21. prosince bylo každopádně plno.

Poněvadž byl program nabitý, začalo se hrát již v avizovaných sedm hodin, což jinak rozhodně nebývá zvykem. Jako první se na pódiu objevila Aneta Langerová. Byl jsem zvědav, jak se popasuje s velkým prostorem i novým písňovým materiálem. Inu, nebylo to zlé. Aneta má rozhodně štěstí na dobré doprovodné muzikanty. A jakkoli její nahrávky mohou znít až trochu unyle, koncertní provedení jim docela sluší. Čekal jsem, jak ty písně na živo vyzní a překvapení bylo na mé straně.

Na rozdíl od zbylých dvou kapel má Aneta repertoár vymezen jednou deskou a navíc byla "jen" jako host, takže její vystoupení nepřetáhlo půlhodinku. Publikum ji sice odměnilo potleskem, ale ovace byly poměrně slabé. Těžko říct, zda za to může nezájem o Anetu, anebo v podstatě post předskokana. Možná od každého trochu. Nicméně Aneta Langerová předvedla, že umí. Je škoda, že se její pěvecký potenciál nevyužívá více... Neškodilo by nazkoušet víc materiálu, i za cenu více převzatých písní, a vyrazit na vlastní šňůru. To by ale musela být vůle u těch, kdož tahají za drátky. Snad se dočkáme na jaře.

Tři sestry - Koncert pro radost
© Franta Sahula
Oproti očekávání (a nahlášeným informacím) poté nevystoupil Divokej Bill. Moderátor večera prohlásil, že "mušketýři byli tři, bratři v triku taky a jedna z nejlepších věcí na světě je švédská trojka", a pak už pódium okupovaly Tři sestry. Kapela se do toho pořádně opřela a s jistotou mistrů promíchala staré fláky se stejně chytlavými písněmi z poslední desky. Ačkoli ta už je na trhu nějaký ten pátek, publikum na ně reagovalo chladněji. A to i v případě velmi chytlavých songů, jako jsou "Válka s loky", "Homosexuál" nebo "Radostně!". Čeští hudební fanoušci jsou národem po výtce konzervativním a novoty přijímají zřejmě jen, dokud jde kapela strmou cestou vzhůru.

Možná nebudete souhlasit, ale vystoupení Tří sester dokáže pokazit a nabourat Franta Sahula. Sahula je bezpochyby skvělý grafik, i jeho písně mají určitě něco do sebe. Jenomže jeho osamocená elektrická kytara působí oproti sestrovskému megalomanskému zvukostroji silně nepatřičně. I tentokrát odehrál pár písní, načež se Fanánek a spol. vrátili z čurací pauzy a do konce vystoupení dali na trapnou vsuvku zapomenout. Zařazení takové písničky, jako je neobvyklá a naživo málokdy hraná "Gel na prdel", jedině potěšilo. Každopádně Tři sestry byly tím lepším, kdo se nám toho večera předvedl.

Divokej Bill - Koncert pro radost
© Franta Sahula
Divokej Bill jako poslední vystupující potvrdil, že tento koncert je pro radost. Podotýkám, že v billovském podání takřka výhradně pro radost na pódiu, na publikum zcela nehledě. Kapela se vybodla na žádané hity, veskrze hrála písně ze své druhé desky "Svatá pravda", a vůbec - mohlo být lépe. Popravdě řečeno, toto byla velká chyba dramaturgie večera, neboť kdyby na konci opravdu hrály Tři sestry, odcházeli bychom domů s daleko větším nadšením. Takhle mi nezbývá, než konstatovat, že radost si dopřáli spíše interpreti. Za standardní vstupné vidět tři dobrá uskupení je příjemné, kdyby hvězda večera nehrála tak okatě "pro sebe". To se na koncerty moc nehodí.

Aneta Langerová, Tři sestry, Divokej Bill, Malá sportovní hala, Praha, 21.12.2004


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY