Na rozlučku s "Panchem" se setlistem čítajícím na třicet písní dorazili i hosté spjatí s touto omlazenou ska a reggae legendou. Nechyběla speciální výzdoba či fotokoutek se světýlky a mexickou girlandou, kde jste se mohli před a po koncertě vyfotit s kapelou. A po hlavním setu následovala latinskoamerická diskotéka. "Vzali nás s sebou" na "Dlouhou cestu" dle "Jízdního řadu".

Hned zkraje nás Fast Food Orchestra přivítali "Bistrem snů". A jelikož bylo těsně před Mikulášem, zavedli nás také do "Pekla s láskou" a provedli "Z pohádky do pohádky". V druhém pásmu přišla mexická porce muziky v písních "Tequila", "Pancho" a "Mariachi".

Už je to nějaký ten pátek, co se muzikanti v textech přeorientovali pouze na češtinu, aniž by jejich tvorba ztratila grády. Od té doby vydali tři desky v mateřském jazyce. Líbí se mi, že především posledními dvěma alby a singly z nich to vždy uchopili trochu jinak. Posledně vsadili na mexický vibe, předtím na ten asijský à la bistro a nebo na kotlíkářskou náladu.

Dostalo se i na starší hity jako "Montpellier" či "Matrix" pro všechny pamětníky. Frontman (jediný zakládající člen) Filip Fido Vondrášek vtipně utrousil, že už ani on není ranní rosa. Prostor v playlistu si našla i novinka "Přidej plyn", ke které vyjde klip tuto neděli 7. prosince. Na pódium muzikanti vběhli v nových slušivých růžových kostýmech, které je budou provázet v příštím roce. Vystřídali tak mexické černé oblečky se zlatým vyšíváním. Tím definitivně uzavřeli mexickou vlnu, na které se letos nechali unášet.

Na dobu covidovou zavzpomínali s Vojtaanem písní "Jeden rok". Příští rok se opět propojí, ale nepojedou na společné turné jako dvě samostatná jména - Fast Foodi totiž budou kolegovi dělat doprovodnou kapelu, čímž jeho písničky získají na větší intenzitě. Zárodek nápadu mohl vzejít z jejich společné šňůry před třemi lety, včetně tehdejšího vystoupení na Českém slavíkovi. Zazněl i Vojtaanův megahit "Budulínek vs. Galantní jelen", kdy zůstal na pódium sám.

Byla jsem ráda, že dorazil Dr. Kary, s jehož zdravím to vypadá všelijak, ale možná se začíná krapet odrážet od pomyslného dna. Když jsem byla v srpnu na jeho koncertní rozlučce před Crossem, šlo o velmi emotivní chvíli. Proto bylo skvělé slyšet z úst Dr. Karyho jeho tradiční oslovení "sestřičky a bratříčkové".

S FFO ho pojí dlouholetá spolupráce z minulosti. V "Ragga Train" ho doplnil i Cocoman, jenž se v závěru vžil do role pomyslného dirigenta. A když už tam byli komplet, přivolali zpět Vojtaana, aby v koncertní premiéře zazněla "Pray", kterou on složil. Trojlístek zapěl ganja hymnu "Tak už to bal", která se neoposlouchá ani po šestnácti letech.

Při "Harému" nás tradiční choreografií - tři kroky stranou - nezapomněli roztančit a také jsme se otřásali jako "Pomeranč" , když ho vymačkáváte, protože jen tak by se měl užívat život - naplno do poslední kapky. U "Posledního jointa" jsme měli dřepovat, abychom měli hezký zadek.

Pánové se ukázali jako "Králové parketu", kteří to společně rádi "Táhnou dál". V prvně zmiňované se zpívá: "Nad hlavou roztočím igelitku ze supermarketu." Někteří fanoušci přišli připravení a začali skutečně těmito taškami mávat. Od skupiny zaznělo poděkování, že si váží podpory v podobě návštěvnosti koncertů, protože to v dnešní době nemusí být samozřejmost.

Fast Food Orchestra jsou zkrátka rádi, že to s nimi táhneme dál. V předvánočním bláznění bylo příjemné si připomenout letní náladu provoněnou ska rytmy. Vydržme pár měsíců a zase se dočkáme.