Čtyři roky stará studiovka "The Livelong Day" byla skutečně převratným dílem, a to nejen v diskografii už přes dvacet let fungující formace z hlavního města Irska. Lankum tehdy totiž předložili folkové album, jež čerpá z tamních standardů, zachovává poselství a náladu songů a zároveň z nich tvoří zcela nové hymny, podtržené rafinovaným autorstvím a geniální instrumentální dovedností. Na desku "False Lankum" se proto obrátily zraky celé žánrové scény s napjatým očekáváním.

Nahrávku, natočenou v dublinském Hellfire Studiu, otevírá osmiminutová skladba "Go Dig My Grave". Vévodí jí silně znepokojivý vokál zpěvačky Radie Peat, která podává neskutečný výkon. Její hlas v náročné lince vede posluchače skrze temné poselství o smrti a prázdnotě. Jedná se o přepracování velice starého tradicionálu, nejčastěji uváděného pod názvem "The Butcher Boy", jehož kořeny sahají do počátku 17. století a který má ve svém repertoáru celá řada hudebníků. Příběh pojednává o mladé ženě, kterou opustí její milenec (řezník) a která se ze žalu oběsí. Když tělo později najde její otec, je u něj i lístek s pokyny k pohřbu.

Lankum mají rádi silné příběhy okořeněné tvrdými ostrovními kulisami, a proto hned následující, zdánlivě houpavě poklidná "Clear Away In The Morning" vypráví další starou legendu. Tentokrát o námořníkovi, který z pobřeží hledí na moře s nepřekonatelnou touhou znovu vyplout do dalekých vod a nechat za sebou všudypřítomnou špínu měst. Podmanivé folkové kompozici vetkli muzikanti tísnivou atmosféru s až psychedelickými motivy.

Tradičnější, skočnější irský folk připomene "Master Crowley's". Zprvu je veselejší, záhy se ovšem převine do rezavě pichlavé symfonie propletených zvuků. Opět se jedná o geniální recept, který svou propracovaností a syrovostí dává vzpomenout na "The Pride of Petravore" z minulé řadovky.

Na "False Lankum" dojde překvapivě i na love song. Balada "Newcastle" je tak nádherná, jak jen to lze o smutně tragické samotě milenců, zahrazených širými pláněmi zeleného ostrova, říct. Další pomalá věc, "On A Monday Morning" od písničkáře a folkloristy Gordona Boka, je zase posmutnělým pohledem na všednost dospělého života. Tahle melancholie se vryje pod kůži až nebezpečně hluboko. "Poslech jen na vlastní nebezpečí!" chce se říct.

Lankum své skladby na albu opět halí do zvukových propletenců irské flétny, concertiny, houslí, magického vibrafonu, speciálních irských dud zvaných uilleann, harmonia, harfy a dalších instrumentů, tvořících jedinečnou tvář formace, která doslova mění tvář folku. Opravdu není přehnané tvrdit, že právě oni svými posledními nahrávkami ukazují, že folková hudba je nesmrtelná. Umějí k ní hledat cesty, které jsou sice složité a často děsivé, ale jejich zpráva je stejně aktuální jako v době jejího vzniku.

Předchozí kolekce "The Livelong Day" byla impozantním dílem, Lankum se přesto dokázali na novince ještě posunout. Deska "False Lankum" má ucelenější tvář - písně jsou tematicky spojené s mořem nebo pobřežím a lemují je silné lidské příběhy o smrti. Hodně prostoru dostala i Radie Peat, která ukazuje, že je jedním z nejsilnějších hlasů na scéně. Tohle je opravdový folkový masterpiece.