Curly M.C., jak si dříve říkal tajemný stvořitel Enigmy, měl přeci jen zůstal zahalen a neukazovat svou pravou tvář. Možná by tak více poutal pozornost, třeba jako Burial. Jenže Michael Cretu to chtěl jinak. Do historie po vydání "Love Sensuality Devotion (The Greatest Hits)" přibyla čtyři řadová alba a těžko říct, zda přišel ten pravý čas na další kompilaci. "The Platinum Collection" bohužel sbírá mnoho záporných bodů - kolekce byla ušita totiž horkou jehlou, což je na výsledku znát.

Stačí se podívat na obal, je to do puntíku překopírovaný nápad ze sběratelského boxu "15 Years After". První disk následně přináší nejvíce provařené kompozice z rádií, ty jsou seskupené chronologicky a poprvé vycházejí v singlových úpravách pohromadě. Ve výčtu však chybí trojice "The Eyes Of Truth" ("Enigma2: The Cross Of Changes"), "The Same Parents" ("Seven Lives Many Faces") a "Hello & Welcome", díky tomu asi nejlepší deska Enigmy poslední dekády "A Posteriori" nemá na dvojCD žádné zastoupení. Ten, kdo prováděl finální revizi cédéčka, si navíc zadělal na trapas, když se mu podařilo přehlédnout oproti bookletu prohozené pořadí skladeb "Turn Around" a "Voyageur".

Hojivou záplatu přináší druhý disk pojmenovaný "The Lost Ones", který nese jedenáct rozpracovaných střípků, demo snímků. Ty se nastřádaly za poslední roky a v nich Michael ukazuje, že má stále čich na zajímavé nápady, i když je představuje zcela nedotažené. Zvukově pošpiněný experiment tohoto krátkého opusu je milý, nabízí se však otázka, zda okrajový zájemce o tento projekt ocení zrovna takovýto bonusový materiál.

"The Platinum Collection" projektu Enigma patří k velké hromadě těch méně povedených výběrovek. Všechna tajemství byla již dávno vyzrazena a celkem snadná úloha hezky sestavit kompilační disky vyzněla leda tak na polovinu, což je škoda.