Život vás někdy (občas poměrně často) postaví do situace, v nichž se necítíte zrovna přirozeně. Asi podobně tomu bylo v případě zbývajících finalistů Česko Slovenské SuperStar. Když se podíváte, kdo nám tam zbyl, tak to máme: jeden exotický tanečník, jeden boybandový popař, "Tom Jones", rhytm'n'bluesová zpěvačka, holka vyžívající se v disku osmdesátých let, UFOn Bendig a pouze jeden rocker, u kterého jsme si doposavad nebyli jistí, zda si na něj jen nehraje. V tomto světle dopadlo čtvrté finále poměrně slušně.

Jako první se ponořil do rocku Ben Cristovao. Jeho výběr byl obdivuhodný - držel se tématu a přitom si vzal věc, která se k němu hodila. "American Woman" Lennyho Kravitze opravdu není moc náročná na hlasový rozsah, a Ben se tak nemusel extra zaobírat zpěvem. Na druhou stranu jsme i tak zpočátku zaznamenali drobné intonační zaváhání. Pak se ale rozjel naplno a mělo to grády, dokonce i rytmus. A co asi málokdo čekal, Ben si to dokonce i užíval. Jestli byl někdo překvapením rockového kola, byl to právě on.

Jestliže Cristovao v podstatě překvapil, pak Denis Lacho byl rockovou katastrofou. A to ani nemusel zpívat rock. Přece jen "Always" od Bon Jovi je spíš taková odrhovačka, než rocková balada. Denis začal poměrně slušně, jenže to jaksi neudržel v nastolené linii a během písničky začal skákat po různých podáních. Chvíli se snažil zpívat jak Jon Bon Jovi, chvíli jako člen Backstreet Boys a chvíli se snažil sám improvizovat. Dámská část poroty ho pak nepatřičně šetřila, zatímco ta mužská mu to pěkně a zaslouženě vpálila. Lacho prostě rocker (a to ani falešný) nikdy nebude a neumí to ani maskovat.

Nejvíce rozporuplných reakcí na zařazení do rockového kola vzbudila diskotéková "Hot N' Cold" Katy Perry i to, že po ní sáhla zrovna Monika Bagárová. Musím říct, že jsem čekal v jejím případě daleko větší průšvih. Ona to totiž není vůbec lehká písnička, sama Katy Perry ji neuzpívá, a tak ji vlastně nikdo moc v živé podobě nezná. Monika s ní bojovala statečně, ale přesto u ní byly dva, respektive tři problémy - alespoň zpočátku ji neudýchala, snažila se jí zpívat a hlavně jí v ní chyběl exhibicionismus Katy Perry. Ale konečně se Monika trošku odvázala, tancovala a vlastně hodně příjemné bylo, když si při zpěvu mírně zachraptěla.

Nedostatkem exhibicionismu rozhodně netrpí Jan Bendig. Naopak ten jeho je naprosto srovnatelný s Freddiem Mercurym. Není proto divu, že "Don't Stop Me Now" Queen vystřihl s takovým přehledem. Když jsem viděl, s jakou energií se do ní opřel, běhal mi mráz po zádech. Nedokážu najít nic, co by mi tentokrát vadilo, všechno sedělo přesně tak, jak bych od Bendiga čekal. Rytmika - dokonalá, nasazení - ještě lepší. Abych to shrnul, další výkon, který se může zařadit do Síně slávy SuperStar.

Jen o něco menší polemiku jako "Hot N' Cold" vzbudila i Princova "Nothing Compares 2 U", tady spíš v úpravě od Sinéad O'Connor. Ale nebyla to ani Sinéad ani Prince, ale Dominika Stará. Na rovinu se přiznám, že jsem byl z jejího výkonu trošku v rozpacích. Určitě se zařadila mezi ty lepší, ale přeci mi tam něco vadilo. Bez mučení uznám, že mi to odhalila až porota. Dominika opravdu příliš tlačila na pilu ve snaze tuhle písničku posunout do rockové polohy a bohužel jí to nesluší. Každý, kdo zná Princovu verzi, ví, jak má znít, s jakou myšlenkou byla napsaná. Ta se ale totálně vytratila.

Komu jinému by mělo sedět rockové kolo, než Miro Šmajdovi. Ten sáhl po klasice Deep Purple "Smoke On The Water" a zatímco minule "Dirty Diana" skončila spíš průšvihem, tentokrát klaplo všechno do posledního puntíku. Klasický rock je zkrátka žánr, ve kterém se Šmajda cítí jako ryba ve vodě, a je to na něm vidět. Bylo na něm patrné, že ho konečně nic nesvazuje a že si to vychutnává do posledního momentu. V tu chvíli pak nezáleží, jestli se něco někde technicky nepovede, protože celkový dojem všechny chyby přebije. A přesně takhle to fungovalo u Mira.

Martin Chodúr zažil v minulém týdnu dva výrazné momenty. Předně koncert Toma Jonese a následně obvinění ze strany bulváru, že je příliš protěžovaný. Ono je to ale u něj těžké, když od začátku hraje svoji vlastní ligu. Vlastní tu znamená především v tom smyslu, že si stále drží svůj styl a někdy prostě sedne danému tématu míň a někdy víc. "Crazy" od Aerosmith byl takový průměr - všichni uznale pokývou hlavou, ale že by někdo jásal nadšením, to asi ne. Už byl lepší. Koneckonců ani tahle písnička není čistokrevný rock, stejně jako "Always". Akorát si nemůžu odpustit jednu parafrázi z Návštěvních dnů Šimka a Grossmana: "Když Chodúr dělal hů hů hů, co dělala sova?"

Pořadí je tentokrát v podstatě jasné. Zazářili především dva lidé - Jan Bendig a Miro Šmajda, přičemž ten první ještě o fous víc. V poklidném středu pak zůstávají Martin Chodúr, Dominika Stará a Ben Cristovao. Moc se nedařilo Monice Bagárové, kterou ale přesto přebil Denis Lacho, u kterého by nevadilo, kdyby soutěž v pondělí opustil. Jinak ale lze prohlásit, že rockové kolo patřilo zatím k těm nejpovedenějším finálovým večerům v Česko Slovenské SuperStar.