Model vezmi kytaru a hraj se nejspíš někde vyučuje. V předních řadách vedle takových premiantů jako jsou Los Campesinos! nebo Dananananaykroyd seděli nejspíš i Alexei, Kelly a Junior Elvis (trochu zavádějící jméno, ne?) dohromady tvořící Johnny Foreigner. O tom, že se na vyučování soustředili a neopisovali, svědčí loňská výborná debutová deska "Waited Up 'Til It Was Light", kterou všem vytřeli zrak a oficiálně se s ní dostali na cool listy hudebních magazínů.

Nová deska "Grace And The Bigger Picture" ale jen svědčí o tom, že novým kouskům bohužel nenaučíš leckdy ani mladého psa. Všechno zůstává při starém. Punková dravost stagnuje na pozici poznávacího znamení, vřískající, jakoby pořádně nenaladěné kytary a hrané neumětelství, hlasová souhra Alexeie a Kelly, Kellyiny občasné baladické záchvěvy... Jenže se to přežírá. Nejde ani tak o to, že podobných skupin se jen v posledních letech vyrojila taková spousta, že určitě i u vás ve městě do toho bude aspoň jedna podobná třískat jako oni (dobrá, jen asi o trochu hůř), jako spíš o to, že album pomalu začíná nudit i v kontextu samotných Johnny Foreigner, a to je u druhé desky docela škoda.

Johnny Foreigner - Criminals