První finálové kolo poznamenala především nervozita některých soutěžících a výběr skladeb některých finalistů, kterým dala produkce dost volnou ruku. Téma "Můj Idol" jim dávalo možnost určité volby a bylo potřeba vybírat velmi obezřetně, protože v prvním finále se rozloučíme hned se dvěma z nich..

Finálovým debutantem se stal Miroslav Šmajda a evidentně s ním zpočátku cloumala nervozita. Měl ale tu smůlu, že "Stairway To Heaven" Led Zeppelin začíná klidnou pasáží, v níž to bylo hodně slyšet. Nicméně, ve chvíli, kdy se dostal k drsnějšímu refrénu podpořenému kytarovým sólem, bylo to hned o něčem jiném. I tento jeden refrén stačil k tomu, že si dovolím tvrzení, že ani v jedné české sérii SuperStar nebyl tak dobrý rockový zpěvák.

Nervozita Miro Šmajdy ale byl jen slabý odvar toho, co mohl člověk sledovat na Monice Bagárové, která si vzala "I Say A Little Prayer" Dionne Warwick. Většina ji ale zná spíš z filmu "Svatba mého nejlepšího přítele" (a úplně největší většina bohužel v české verzi Ilony Csákové) a obávám se, že tahle verze lidem verze moc neseděla. Navíc si ji Monika posadila tak nízko, že na ty úplně nejnižší polohy jaksi nedosáhla. Tento týden se jí opravdu moc nedařilo a doufejme, že soutěž díky tomu neopustí.

Trošku líp si vedla Nikoleta Balogová, ačkoli ani její "Listen" Beyoncé nebyla nikterak oslnivá. Už je jasné, že pokud holka nezačne myslet jinak, dojede na svůj hudební vkus. Je evidentní, že si chce vybírat písničky, kde vynikne její hlasový fond, jenže ony jsou většinou oproti ostatním nevýrazné a hlavně samotná Balogová začíná být nudná. Dokázal bych si představit další kolo bez ní.

To se nedá říct o Benovi Cristovaovi, který nudný nebyl ani náhodou. Jeho verze "My Love" měla s originálem Justina Timberlakea jen pramálo společného, už proto, že ji Justin zpívá hlavně falzetem, ale to vůbec nevadilo. Má prostě svůj lajdácký styl, k tomu moderní vizáž a ještě navíc dobře tancuje. Musím říct, že mě jeho velmi komplexní vystoupení opravdu bavilo.

Spící princezna Paulína Ištvancová se konečně probudila! Každý, kdo si někde přečetl, že bude zpívat "Black Or White" Michaela Jacksona, musel být zděšený předem. Pojala ji jinak (už díky radikálnímu zkrácení), nebylo to dokonalé, ale i tak se Paulína ukázala v naprosto odlišném světle. Dokázala se do toho poprvé opřít, nebála se jít do chrapláku a bavila nejen sebe, ale i diváky. Může se stát, že nás bude překvapovat kolo od kola.

A nebyla sama. I Thomas Puskailer to v Inchebě nezvykle rozsvítil, i když o něco méně než Paulína. Konečně upustil od pop-folkových písničkářů a hudby podobného ražení a v "Beggin'" od The Four Seasons ukázal, že umí dát i svižnější písničku plnou energie. I přes to, že se mu dnes docela zadařilo, je společně s Nikoletou mým dalším kandidátem na vyřazení. Jedna vlaštovka přece jen jaro nedělá.

V případě Leony Šenkové jsem naprosto chápal její rozpačité hodnocení porotou. Ano, ona je bigbíťačka, ale problém je v tom, že "Just Like A Pill" Pink není v jádru bigbít a Pink není rocková zpěvačka. Leona v tomto případě působila zbytečně hrubě, ta skladba to přitom nepotřebuje. Řečeno někdejším krasobruslařským hodnocením - technická známka 5.7, celkový dojem 4.1.

Markéta Konvičková si vybrala nádhernou věc, ale přesto má Natasha Bedingfield ještě lepší a hudebně zajímavější písničky, než je zrovna "I Bruise Easily". To ale nic nemění na tom, že Markéta se tímto vystoupením vrátila zpět do hry. Jako by jí nová vizáž či snad naplněný sál vlily do žil energii a radost ze života. Jen s těmi sykavkami by měla už začít něco dělat.

I když "You Came" Kim Wilde znám poměrně dobře, nedalo mi to a po tom, co jí zazpívala Dominika Stará, jsem si ji musel poslechnout. Díky tomu, že je dělí dvacet let, musím souhlasit s názorem, že ji Dominika zazpívala lépe než originál. Byla sice mírně uřvaná, obzvlášť ve slokách mohla trošku zklidnit, ale výsledný dojem byl velmi pozitivní. Dominika si to na pódiu dokonale užívala, a když dokáže osmdesátkovým, ne až tak výrazným hitem diváky ztrhnout, má moji úctu.

Ve chvíli, kdy na scénu nastoupil Martin Chodúr a spustil poctu Elvisu Presleymu v podobě mixu "A Little Less Conversation" a "Blue Suede Shoes", bylo jasné, že předchozí finalisté byli ve své podstatě pouze předskokany. To, co předvedl na pódiu, se jen těžko dá popsat slovy. Jakožto aktivní tanečník nebudu hodnotit tanec, ale to, jakou show předvedl v té neidentifikovatelné změti pohybů, se zařadilo mezi nejlepší výkony SuperStar vůbec. Komu jinému se povedlo strhnout i porotce k tomu, aby si s ním zazpíval? To snad hovoří za vše.

Po tom všem měl bodovat Denis Lacho. Tak ano; bodoval, ale přesto" You Give Me Something" Jamese Morrisona vypadala vedle předchozího Presleyho jako zamlklý příbuzný. Tím rozhodně nechci tvrdit, že by zpíval špatně, naopak! Stále platí, že je to nejlepší Slovák v soutěži, jen zkrátka v obležení dvou českých borců mírně zapadl.

Po Paulíně Ištvancové měl velmi progresivní výběr i Jan Bendig. Koketovat s šestioktávovou Mariah Carey v jejím nejsilnějším období chce notnou dávku odvahy. Bendig se pochopitelně v "Hero" nepouštěl do takových hlasových rozsahů jako držitelka několika Grammy, ale přesto dokázal překvapit, s jakým přehledem tuhle těžkou písničku vystřihl. Jeho hlas je opravdu vynikající, jen se obávám, aby mu zájem o jeho osobu nepřerostl přes hlavu.

Ustojí nezpochybnitelný talent Moniky Bagárové její dnešní výpadek? Budou sdílet náš názor na nudnost Nikolety Balogové i diváci? Vydrží Thomasi Puskailerovi i dále jeho úsměv? Nebo se budeme v pondělí večer divit? Vyřazování nám přinese konečné rozuzlení.