Původně plánovaný koncert kanadské manželské dvojice Handsome Furs byl kvůli okamžitému zrušení všech hudebních vystoupení v Rock Café narychlo přesunut do experimentálního prostoru NoD Roxy, což se na kvalitě hudebního projevu kapel i celkové atmosféře večera bohužel dost projevilo. I když Handsome Furs představují spíše underground, příznivců si našli v Česku dost a NoD na jejich příliv nebyl připravený. Kromě toho se rychlý přesun večera projevil i na kvalitě zvučení, kdy mezi muzikanty a zvukařem zoufale vázla komunikace a občas jim nezbývalo nic jiného, než na sebe pokřikovat přes hlavy lidí, kteří se tlačili mezi pódiem a zvukařským pultem. Pokaždé se ale navzdory komplikacím, z nichž tu nejprvotnější představovalo přesunutí vystoupení z Rock Café, nějak podařilo zvučící a organizační problémy vyřešit.

Jako první nastoupila ambientní dvojice z projektu dné (MySpace.com), která jako by se nechala inspirovat Sigur Rós, ovšem v mnohem minimalističtějších aranžích a melodických liniích v porovnání s Islanďany. Nutno říct, že melancholické duo by si od publika zasloužilo větší pozornost, téměř jisté ale je, že o dné dnes neslyšíte naposledy.

Po zvukově vykrystalizovaných a uklidňujících dné následovala rozpolcená a neklidná dvojice Kazety (MySpace.com), ve složení Johana Švarcová a David Doubek. Po poměrně dlouhém zvučení bohužel David zjistil, že má nefunkční efektovou krabičku. Potom trvalo ještě chvíli, než se podařilo domluvit zapůjčení od Handsome Furs, ale protože trpělivost v našem případě nepřinesla růže, ale užitečnější funkční stomp-box, koncert Kazet konečně mohl propuknout naplno.

Kazety jsou mladé seskupení, charakterizované temnější směsicí elektra, kytar, psychedelie a osmdesátek, podtržený Johany čistým zpěvem často opakovaných motivů. Johana, která ležérně obstarávala syntetizátor, stíhala u hraní a zpívání ještě vehementně pařit. David, jako méně nápadnější z dvojice, zase dával co proto kytaře. I když Kazety opravdu nejsou hudba pro každého a já o nich až dosud neslyšela, byly pro mně jednoznačně největším a nejpříjemnějším překvapením večera.

Po dalších drobných zmatcích konečně přišla řada na Alexei Perry a Dana Boecknera, kteří společně tvoří charismatické seskupení Handsome Furs (MySpace.com). On, vyžilý hubeňour z populárnějších Wolf Parade, ona zas blondýna při těle a autorka povídek. Na první pohled mohli působit nesourodě, ale v okamžiku, kdy vylezli na pódium, každý skeptik změnil názor. Táhlý a naříkavý Danův vokál mi v některých okamžicích připomínal Kurta Cobaina, jen byl melancholičtější a vážnější. V pauzách mezi jednotlivými, často pochmurnými skladbami, pár paradoxně sršel veselými průpovídkami a smíchem a svým osobním, příjemným přístupem si získal sympatie všech posluchačů v sále. Alexei za klávesami mávala ostošest svojí blonďatou kšticí, Dan se v písních zalykal vnitřním smutkem, posluchači tančili, vzduch houstl a ve chvíli, kdy dusno v sále stouplo téměř na hranici nesnesitelnosti, večer nečekaně skončil. My se ze zatemnělého NoDu vrátili do jarní Prahy s nevyřčeným přáním na rtech. Aby se Handsome Furs zase brzy vrátili. A aby už nebylo třeba podobným způsobem stěhovat zajímavé koncerty.