Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Makrorecenze

Makrorecenze 'Dotyku' Anety Langerové

02.07.2007 05:00, Redakce

Aneta Langerová vyhrála SuperStar a prodala svého debutu "Spousta andělů" přes sto dvacet šest tisíc kusů. Teď je zpět. Konečně vystupuje se svou vlastní tvorbou před fanoušky. "Dotyk" se stal po dvou dnech platinový. Stojí opravdu za ty peníze? Na to se vám pokusí odpovědět naše makrorecenze.

Aneta Langerová je zvláštní zpěvačka. Roste z ní možná nová Lucie Bílá. Fenomén, sběratelka cen. Mladá slečna, která prodává desetitisíce desek, což se u nás povede málokomu. Aneta se spojila s lidmi, kteří by ji měli posunout někam dál: Jan P. Muchow či Marek Ledvina by měli být, a taky jsou, zárukou kvality. Zárukou toho, že se z Anety nestane loutka, že naopak zůstane tou příjemnou, pokornou mladou dámou. Aneta tímto albem obhajuje svou pozici, pozici sebevědomé interpretky, která si nenechá nic diktovat. Po plusech a mínusech kolegy Honzy Baluška, který ocenil "Dotyk" solidní sedmičkou, se můžete nyní pokochat desítkou dalších názorů. A vězte, že takovou shodu už jsme dlouho nezažili...

Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Tomáš Parkan - Otázky, otázky a zase otázky (7/10)

Poslouchám už po x-té celou desku a stále nevím, co si o tom mám myslet. Kam vlastně míří? Bude z ní ve finále folková zpěvačka nebo popová písničkářka? Co na její desce dělá elektronika a elektronické modulace hlasu? Takové věci má přece mít a také má její někdejší sokyně Šárka Vaňková. Vrací se někam k písničce ze SuperStar "Letím ke hvězdám"? Vždyť to měl být v jejím případě pouze takový ojedinělý úlet. Kam se sakra poděl kdysi hojně avizovaný rock? Letí mi hlavou řada otázek a přitom mám z "Dotyku" až na elektronické vložky - ty k Anetě prostě nepatří - velmi dobrý pocit. Nenatočila žádnou tuctovou desku, je na ní spousta zajímavých hudebních nápadů a řada producentských vychytávek. Album působí velice intimně a o to zřejmě šlo. Ale stále si myslím, že toto je pouze nějaký mezistupeň. Sice mi to asi nepřísluší, ale Anetu naturelem stále vnímám především jako šansoniérku, která by někdy v budoucnu mohla navázat na Hanu Hegerovou. Teď je na to asi ještě moc mladá, ale časem se k tomu snad propracuje. Její hlas ve spojení s jejím cítěním hudby k tomu přímo vybízí.

Jakub König - Zkoušet to po svém (7/10)

"To je teda zvláštní pop?" říkal jsem si, když jsem poslouchal novou desku Anety Langerové. Po tom, co jsem si oblíbil "Malou mořskou vílu", která hravě strčila do kapsy jakoukoli písničku z CD "Spousta andělů", mě první poslech trochu zklamal. Říkal jsem si, že nikdo jiný než Aneta by asi nedostal možnost natočit takhle vymazlenou autorskou desku s takhle zvláštním materiálem. Což je fakt. Ale nemá cenu se bavit o tom, co by bylo, kdyby nešlo zrovna o Anetu. Protože o ní jde. V takové pozici jako ona tu nikdo jiný prostě není. Místo toho, aby po skvěle prodávaném debutu navázala co nejrychleji dalším albem, rozhodla se tvrdohlavě pokračovat v tom, co z ní po Superstar udělalo miláčka národa. Zkoušet to po svém. Což je jednak výhoda, jednak určitý handicap. Je znát, že Aneta podle svých slov skládat teprve začíná a některé z nabízených položek jsou zatím spíš roztomilé, než že by byly výrazně zajímavé. Naštěstí je ale vyrovnávají skvělé písničky, jako je už zmíněná "Malá mořská víla", překrásný "Jiný sen", zadumaný "Podzim" nebo nakopnuté "Možná". A pozvat k produkování Jana P. Muchowa bylo jednoznačně moudré rozhodnutí. Mám radost, že to dopadlo takhle. Aneta má desku, za kterou se rozhodně nemusí stydět. A já zase zpěvačku, u které mě zajímá, co natočí příště.

Tomáš Tenkrát - Melancholie, prostupující celým albem, baví (7/10)

Nejlepší jsou ty věci, od kterých nic nečekáte. Jako třeba já od "Dotyku". Album "Spousta andělů" bylo nepovedené a ani by mě nenapadlo, že by se Aneta Langerová mohla až takto vyklubat. Nepodbízivé melodie a specifický zvuk i nálada celé nahrávky udělaly z "Dotyku" příjemné překvapení. Věděl jsem, že ji vzal pod ochranná křídla Muchow, ale přesto jsem čekal přímočarou rádiovou desku, v horším případě bezkrevnou slátaninu, jakou je třeba druhé album Petra Bendeho. Přiznávám omyl. Langerová se dobrovolně nechala chytit do Muchowovy pavučiny a udělala dobře. Sice se v jeho případě nejedná o kdovíjakou originalitu (například "Hledám, mířím" představuje skoro vykrádání soundtracku ke "Grandhotelu"), ale přesto je výsledný zvuk slušný a hlas Langerové umocňuje. A výsledek baví, aniž bych se musel stydět, že poslouchám českou popovou desku. I velmi silné skladby, které mohou bez jakéhokoli problému figurovat v rádiích, tu jsou a kdo říká, že ne, kecá. "Podzim", "Slib mi dej", "Malá mořská víla" a "Poplach" jsou jednoduše sympatické a inteligentní hitovky. "Dotyku" by se dala vyčítat určitá bezkrevnost, mě naopak ta melancholie prostupující celým albem baví. Milé překvapení takhle ze začátku okurkové sezóny.

Jan Kulig - Anet, přesvědčila jsi mě (7/10)

Ačkoliv jsem před pár lety neúnavně posílal hlasy do SuperStar a Aneta byla mou favoritkou, nečekal jsem, že z ní něco bude. Debut mě v tom jenom utvrdil. Chtěl jsem si počkat na její regulérní a hlavně vlastní desku. Dočkal jsem se. "Dotyk" je pro mě událostí května. Zatím nic víc. Muchow klasicky svými hejblatky vypiplal zvuk prakticky k naprosté dokonalosti, Neuwerth se při závěrečném míchání vynasnažil, a tudíž nemám s technickou stránkou jediný problém. Problém mám se zpěvem. Jako kolegovi Baluškovi v hlavní recenzi ani mně se nelíbí, že Aneta v určitých chvílích spíše mluví, než pěje ("Desetina"). Což je škoda, protože přes svůj mladý věk má velmi sympatickou barvu hlasu. Za naprostý skvost celého alba považuji song "Jiný sen". Zbožňuju tu Mouchovou alternativu a jsem rád, že k ní dotlačil i Anetu. Kytarovější "Slib mi dej" či rockovější "Poplach" mě zase zvedají ze židle. Závěrečná, oplodňovací "Němá" má úžasný text a hezky pomalu album uzavírá. Jo, Anet, přesvědčila jsi mě. Jen tak dále.

Pavel Parikrupa - Dobrý začátek Anetina hledání (7/10)

Anna K, Lenka Dusilová a teď k nim do trojky definitivně přibyla Aneta Langerová. Výsledkem přesunu z kategorie "Vítězka SuperStar" (plus k tomu náležející skoro až nepřiměřená pozornost a ohromný úspěch narychlo spíchnutého debutového alba) do ligy "Seriózních zpěvaček" zřejmě bude prodejní pokles a zmenšení teenagerské mánie. Protože "Dotyk" je méně prvoplánový a ne tak líbivý jako "Spousta andělů". Chce více pozornosti, je na něm méně hitů (ale jsou tu, třeba "Podzim") a více divných zvuků. A pokud je "Dotyk" deskou plnou hledání, kam chce vlastně Aneta jako interpretka i autorka směřovat, pak dodejme, že toto je jen začátek onoho hledání. Jednak zde slečna Langerová nerozvinula naplno své pěvecké schopnosti (kdo čekal rockové erupce jejího mocného hlasu, bude asi zklamán), jednak jsou některé texty trošku kostrbaté (ale ono to půjde!) a taky ještě nenašla stoprocentního muzikantského sparringpartnera. Ne že by pánové Muchow nebo Hrůza svou práci udělali špatně, ale stále mám pocit, že tak jako Anna K má poklad v podobě Tomáše Varteckého, potřebuje Aneta někoho takového. Kdo to bude?

Michal Koch - Výsledek nad očekávání dobrý (7/10)

Málokdy mi někdo tak promluví z duše jako Honza Balušek v hlavní recenzi téhle desky. Shoduji se s ním v názoru na "Dotyk" téměř absolutně, nesouhlasím jen s pár drobnostmi, například nejlepší skladba je podle mne "Vysoké napětí". A tak nebudu znovu vypisovat již popsané plusy a mínusy a pokusím se Honzovu recenzi jen drobet doplnit. Neměl jsem totiž strach o hudební stránku alba, obával jsem se textů. Když Aneta mluvila o tom, že čte básně, aby přišla na to, jak se to dělá, případně hovořila o Michalu Hrůzovi jako dvorním pomocníku s texty, jímala mě lehká hrůza. Nicméně výsledek je nad mé očekávání dobrý. Ano, verše jsou možná až příliš lyrické, sem tam by nějaká ta konkrétnost neuškodila, ale to nijak (alespoň mně) nevadí. Já snové pocitovky rád, pokud nejsou hloupé a o ničem, a to texty na "Dotyku" nejsou. Jen by to příště chtělo vyvarovat se drobných, leč za uši tahajících chyb, z nichž nejvíce mě zlobí dvě: první "Až do cíle dorazím, pak si můžem popovídáááááát. v jinak moc vyvedené "Desetině". Narvat ostrou krátkou slabiku na velmi dlouhou notu a ještě v tomtéž slově mít o slabiku víc, než vyžaduje rytmus, toť vskutku antiperla. Druhou pak je skvost v "Podzimu":"Do koruny stromů". Ale až na tyto drobnosti klobouk dolů, ta deska je opravdu dobrá. Jen nevím, co na to dav...

Radek Hendrych - Aneta je jinde (6/10)

"Dotyk" Anety Langerové je přelomovým albem, o tom netřeba diskutovat. Přelomovým ovšem nikoli pro posluchače, ale pouze pro samotnou Anetu. Ta si na aktuální desce vyzkoušela roli textařky a ani po stránce komponování hudby nezůstala pozadu. Přínos takového přístupu? Čeká se více autentičnosti, byť třeba za cenu menší profesionality (týká se především textů). Upřímně: posledním pocitem, který bych z "Dotyku" mohl mít, je autentičnost. Producent Jan P. Muchow do skladeb zasahuje místy mírně, místy až nepřehlédnutelně. To ve skladbě "Jiný sen". Autorský Anetin text podkresluje zvuk totožný s produkcí EOST. Ne, Langerová není Winterová. Zpívá jinak, její nejsilnější poloha je jinde. Přední charakteristikou "Dotyku" je právě to, že v drtivé většině skladeb je Aneta mimo svou nejsilnější polohu. Tou je písničkářství šmrnclé rockovým základem á la Alanis. Předchozí "Spousta andělů" nabízela Anetě spoustu možností, kde rozprostřít svůj hlasový fond. "Dotyk" nenabízí. Hlavní devizou Langerové je pěkná barva hlasu, solidní rozsah, ne hudební experimentátorství nebo snad novátorství. To si přiznejme. Vzhledem k tomu, co jsem napsal, nepřekvapí, že jako nejlepší písně alba vybírám "Slib mi dej", ale hlavně a především "Podzim". Při zjištění, že druhá jmenovaná je kompletním dílem Langerové, vyvstává otázka, k čemu potřebuje texty od Michala Hrůzy (Michal Hrůza je špatný textař) a místy rozhárané Muchowovy aranže (pitomá je píseň "Vysoké napětí"). Těším se, až se Aneta odhodlá realizovat kompletně autorské album, třeba za mírné asistence Muchowa. Má na to. Mohla by tak nastoupit na solidní cestu nahoru. S "Dotykem" je ale momentálně jinde.

Ondřej Pravda - Pokrok v mezích žánru, talent nevyužit naplno (6/10)

Šlo by to velmi krátce - souhlasím téměř úplně s kolegou v hlavní recenzi. Ale přesto za sebe - už při prvním poslechu dvojky Langerové (a spol.) se potvrdil můj starý názor na to, že skladby z firemního šuplíku jsou na nic, zvlášť pro někoho, kdo chce být a je osobitý. Na novince je hned slyšet, že skladby jsou její, vzniklé aspoň trochu autentickým tvůrčím procesem. I "normální" písnička tak získá "něco", čím zaujme, přenos emocí funguje mnohem líp. I pohled bez emocí je smířlivější než minule, protože se určitě i díky Muchowovi podařilo posunout do zajímavějších hudebních vod. Abych se přiživil na její lehké obsesi tímhle živlem... I když nejsou moc slyšet "doporučované" zpěvačky, je na jednu stranu fajn, že se nesnaží hlasově exhibovat, na druhou stranu se upozadila až moc, dost často sklouzává k deklamaci. Je legrační, že od ní někteří očekávají rock, malinko "divnější" pop (z pohledu tuzemských rádií) jí sedí. Chtělo by se víc výraznějších melodií, ve skladbě "Podzim" jsou smyčce hodně standardní (schovaná verze je vůbec zajímavější), ale žádný vyložený průšvih se nekoná. Pokrok v mezích žánru, naděje na ještě lepší využití talentu v budoucnu. Půl body nevedeme, tady si ho přičtěte.

Lukáš Franz - Dobrá rádiová deska (6/10)

Na první desce Anety mi vadilo, že vždycky, když jsem ji slyšel, měl jsem pocit, že zpívá písničky napsaný pro někoho úplně jinýho. Bylo jí – kolik? - osmnáct roků a z úst jí vycházely obraty, co bych tipoval tak na Marii Rottrovou a jsem ochotnej přistoupit na hru, že to nebyla zase tolik její chyba, i když určitě mohla říct, že jiným světem (a jenom vítr ví čím jiným ještě) nasáklý texty Oskara Petra prostě zpívat nebude. Na druhé straně tam zase měla interpretační hříčky ("Voda živá"), a když pak vydala živák, líbil se mi i "Srdcotepec", protože to mělo docela drive. "Dotyk" sice začíná "Malou mořskou vílou", která není dvakrát vybočující z produkce prvního alba, ale pak se ta atmosféra pročišťuje a je slyšet, že Aneta odlehčila (až teda na poslední "Němou", ale to už samotný náme prozrazuje, že to nebude juchajda). Ku prospěchu věci. Je tu několik zajímavých momentů (ten výraz si přeberte, jak uznáte za vhodný), ať už textařských ("Trápí mě kloub kolenní..."), a nebo hudebních (disko bicí v "Poplachu"). Celkově je to dobrá rádiová deska, příjemný český pop. Nic víc, nic míň. Aneta hezky zpívá, a co?

Jaromír Koc - Proč tak potichu, proč tak smutně? (6/10)

Tak s touhle deskou mám vážný problém! Nevím, zda spíše chválit, nebo hanit. Jsem zmaten! Deska je po zvukové stránce výtečná, ale nemohu jinak než souhlasit s hlavní recenzi a optat se: Kde Aneta nechala svůj krásný hlas? Celé mi to připadá být příliš ponuré, ba dokonce smutné, a hlavně strašně tiché, Anetin hlas se za tóny přímo schovává. Místo pořádných vypalovaček a syrového hlasu (alespoň tak si pamatuji koncertní prezentaci písní z debutu "Spousta andělů"), je tu jen opravdu pár dravých písní, to ostatní jsou jen milé a melodické. Netvrdím, že je zbytek zlý, to vůbec ne, měchačka Honzy Muchowa opětovně navařila typickou kaši valné chuti, ale na druhé desce tak nadané zpěvačky, jakou Aneta rozhodně je, jsem čekal mnohem více energie, mnohem více hudebních experimentů, mnohem více pestrosti a hlavně mnohem více Anety. Prodejnost je sice "značkou" Aneta Langerová zajištěna, potěší dozajista i opravdu vymazlený obal, ale chybí tomu v mých očích přesný koncept a cílová skupina, kterou by měla tato deska nadchnout.

Album: Aneta Langerová - Dotyk
Průměrné hodnocení: 6,6/10
Celkový čas: 42:36
Skladby: Malá mořská víla, Vysoké napětí, Desetina, Jiný sen, Podzim, Slib mi dej, Možná, Hledám, mířím, netuším, Poplach, Němá, Podzim acoustic

Související články

Podívejte se na akustickou "Vzpomínku" Anety Langerové (Video)
Aneta Langerová vyráží na další část turné "Pár míst" (Novinky)
Horáček & Hapka & Brzobohatý - Tante cose da veder (Recenze CD)
Aneta Langerová pokračuje v akustickém turné (Novinky)
Alžběta - Jak silná mám tu stát (Audio Jukebox)
Anetu Langerovou čeká koncert pro Světlušku a turné "Pár míst" (Tiskové zprávy)
Už ve středu rozzáří ulice českých a moravských měst Světlušky (Tiskové zprávy)
Program Benátské noci je kompletní (Tiskové zprávy)
Anetu Langerovou vykradli, přišla o sedm let života (Novinky)
Aneta Langerová - Cítím se zatím asi nejlíp za celý svůj život (Rozhovory)

Názory

článek mě zaujal (iva, 02.07.2007 06:23) Reagovat

ale kromě posledního pána, který mluví asi za sebe, se mi zdá, jako by ostatní opisovali? Nic konkrétního, jen neurčitá chvála? Divné recenze. Anetino druhé cd se mi nelíbí hlavně proto, že tam chybí její hlas a její energie. Škoda.
CD (Linda, 02.07.2007 07:02) Reagovat

Možná je to podle všeho dobré album,ale mě prostě nechytlo,nebaví mě.Nemám náladu na to,jak se všade zabývá jen sama sebou.
Obal (q, 02.07.2007 08:05) Reagovat

Nejlepší je ten "vymazlený obal"...
Ad. "Jan Kulig - Jiný sen" by Cz (Cz, 02.07.2007 09:11) Reagovat

Pane Kulig, za nejoblíbenější skladbu Jiný sen máte u mě jeden velký a podstatný bod ;) Je totiž vážně pěkná, což se o ostatních říct vždy nedá...
Hlas se nekoná (Tereza, 02.07.2007 09:28) Reagovat

Anetina druhá deska mě velice zklamala,
především tu postrádám její kdysi tak nádherný a sytý hlas. Těch ševelících přecitlivělých romantiček je tady přece dost, ale takový hlas mít a nepoužívat je hřích. Její texty - jeden, dva by stačily, na celou desku to prostě nevydá. V jejím věku píše podobné básničky spousta mladých lidí, naštěstí ale nemají šanci je uveřejnit.

zobrazit všechny názory (19 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »