Dobré zboží sa chválí samo. Dyž by to tak šlo dycky "odbyť" jako v případě kapely Docuku, nesurodé šestičlené skupiny Valmezáků. Všecko, co potřebujete věděť, sa totiž dá zjistiť z kraťučkého představení na webových stránkách vydavatela.

Nevím kdo a jak by sa mohl věcej přiblížiť mojej představě ideálního zpracování lidovej písně, nebo aspoň tych svižnějších až skočných skladeb z Valašska a Slovenska, které tvoříja většinu debutového alba "Meziřečí". Tych pár pomalých je buď postupně dotažené až do bouřlivého konce, nebo sú aspoň rozsekané. Nic sa netáhne jak kalužama protahlý nevěstin závoj, jako sa to někdy obdobným sůborům stává. Aranže jistů nohů pochodujů po úzučkém pásu mezi jo věrnů, pro sučasného posluchača nijak zvlášť atraktivní, interpretaců a jeho plundrováním. Prostřednictvím výhradně akustických nástrojů, s masivním nasazením akordeonu a mandolíny vyniká zvuk v barco připomínající doprovody irských "hospodských" tradicionálů. Například tým, že v něm výrazně nedominuje rytmus, jak u většiny našich východních susedů, obsusedů a obobsusedů, a sůčasně moc nesvlékajů melodie, keré by obnažené nutně musely působiť... no... naze. Byla by na očách jejich jednoduchosť, až primitivnosť. Poodhaleným jim to moc sluší. Pravděpodobně záměrně prostý ostává zpěv. Nepuštá sa v podstatě do žádných věcejhlasů, jen sa dá slyšeť časté střídání Buksových frajerských halekaných partů a naopak nijak zvlášť průbojného hlasu Lucie Redlové.

Šak ste si všimli, snažil sem sa spěšej upozorniť a nechváliť. Dyž už to jednůc včil recenzované zboží umí samo, tak ať si to též pěkně samo dělá. Není nic příjemnějšího, než nechať svoju prácu udělať nekoho jinčího, že? Za sebe možu prohlásiť, že pokaď by byl někerý cizinec zvědavý na moravský folklór, je dost možné, že bych sa mu pokusil vnutiť právě Docuku. Su věc uvolněnější a lidovější jak Čechomor, živelnější jak Hradišťan a sympatičtější jak Jožka Černý či Jarmila Šuláková. A při psaní tychto řádek ňe, díky sluchátkám s "Meziřečí" v ušách, ruka s tužků dycky notnů chvílu poletovala nad papírem, unesena průdem hudby, než na něj napsala klůdné slovo.