Lety mimo slaví letos deset let od svého vůbec prvního veřejného vystoupení. S tímto výročím je spojené aktuální podzimní turné, na kterém jsme je zastihli. Ve své jízdě po české kotlině se zastavili také v Trutnově, městě rocku zaslíbeném. Více najdete v naší reportáži.
© Vojta Kostelecký / musicserver.cz Je paradoxní, že v Trutnově, městě známém po republice díky místnímu hudebnímu festivalu, chyběl až donedávna regulérní "rokáč". To se naštěstí konečně po mnoha letech změnilo. Už několik měsíců zde funguje klub
New End, který se může pyšnit nejen příjemným prostředím, ale též vcelku kvalitní, nadžánrovou dramaturgií sahající od tanečních parties, přes koncerty osvědčených klubových kapel až ke komornějším folkovým vystoupením.
V sobotu 9. října se v Endu v rámci Represent Tour představilo pražské trio
Lety Mimo. Série jejich podzimních koncertů se váže k aktuální novince, live albu "Deset let letů od prvního letu". Kapela tímto krokem jednak završila jednu kapitolu svého působení na české scéně, zároveň zareagovala tím nejlepším způsobem na často diskutovaný rozpor mezi svými popově uhlazenými deskami a mnohem "ostřejšími" koncerty. Na natáčení do pražského klubu Roxy si Lety pozvali hromadu zajímavých hostů a kamarádů (mj.
Márdi z Vypsané fiXy, Ema Brabcová z
Khoiby nebo
Gregory Finn ze
Southpaw) a naservírovali skladby z desek "
2001 Space Punk" a "
Euforia" na punkrockově rozpáleném podnose. Mimochodem album by se mělo objevit na pultech musicshopů právě v těchto dnech.
© Vojta Kostelecký / musicserver.cz Ani v případě trutnovského vystoupení tomu nebylo, co se týče koncertního nasazení, jinak. Po dlouhých letech strávených na cestách s cirkusem Tří Sester si kapela pozvolna vytváří vlastní fandovskou základnu - při natáčení live alba ji přivítalo Roxy zaplněné -, ale mimo metropoli jsou pánové stále ještě tak trochu "v půli cesty" a musí stále přesvědčovat. Důkazem budiž i dosti slabá návštěva v trutnovském klubu. Skupina se však tímhle faktem nenechala ani v nejmenším odradit nebo znechutit. Suverénně spustila svůj energický taneční punk-pop a hned od první skladby, kterou byla titulní věc s desky "Euforia", nedala nikomu z přítomných šanci zapochybovat o svých kvalitách. Díky stovkám odehraných koncertů jsou dnes Lety na pódiu naprosto suverénní.
Břemeno zodpovědnosti za vzruch v sále na sebe od začátku vzal zpěvák a basista Looky, který působí v oldschoolové kšiltovce a teniskách stále správně frackovským dojmem (a to už je mu třicet - komu pak máte věřit...). Nehledíc na opravdu chabě "zaplněný" sál nenuceně povzbuzoval a už po chvíli se mu podařilo přinutit těch několik desítek přihlížejících k svižnějšímu pohybu. Ostatně pro kapelu, která má v zásobě tolik chytlavě "skákavých" songů, to opravdu není problém. Sladce popová "Platonic", do hip hopu hozená vzpomínka na osmdesátky "Derdiedas Adidas", vtipná hříčka "Spadla z oblakov" nebo koncertně vděčné skáčko "Skaska", to vše jsou hity k pohledání (jediní, kdo si toho zřejmě dosud nevšimli, jsou rádioví dramaturgové), jejichž náboj se s živým provedením vždy ještě znásobí.
© Vojta Kostelecký /musicserver.cz Dobře zněla i souhra s Lukášem Horstem "Maštěnkou", který už zřejmě nastálo obsadil bubenickou stoličku. Výsledný sound však žádných výrazných změn nedoznal. Lukáš - stejně jako jeho předchůdci - skladby popoháněl pro Lety charakteristickou taneční rytmikou, Cvanc občas využívající k ozvláštnění zvuku kapely foukací harmoniky rockově "bouřil" a poskakující Looky ležérně přednášel texty o "Revoluci" nebo o "Rozjeté party". Skupina se vyhnula i nebezpečí, kdy mohou aranžersky na kost ohlodané skladby díky podobnému rytmickému základu začít po půl hodině poněkud splývat. Příjemně energický set tak dospěl do zdárného konce v takřka rodinné atmosféře, kdy kapelu od publika odděloval jen jeden malý schůdek naznačující začátek pódia a "pár metrů ostychu". Toho, kdo přišel, Lety Mimo jistě přesvědčili, že jejich "jinej pop" rozhodně stojí za poslech. Ale osvětová anabáze po zemích českých a moravských pro kapelu pokračuje dál, přejme jí tedy hodně štěstí.
Večer uzavřela místní kapela
Lermont, která už samotným názvem naznačuje, kde že byste měli hledat inspirační zdroje těchto "mladíků v černém". V textech je to velká porce tajemné a symbolické romantiky ještě umocněná dramatickým přednesem, hudebně pak kapela svůj styl označuje jako dark'n'roll, což v praxi znamená klasicky vystavěné rockové skladby s přehlednými melodiemi a aranžersky nepřeslechnutelným odkazem na známé goticrockové spolky.
Lety Mimo, Lermont, New End, Trutnov, 9.10.2004.