shop.musicserver.cz

Silná osobní katarze

Vydáno: 26.07.2004 11:58 v sekci Recenze - Ondřej Pravda | foto: facebook interpreta

Z názvu desky "Uh Huh Her" by se mohlo zdát, že se PJ Harvey neumí vyjádřit. Ale naopak - umí to velice dobře a jasně. I když na rozdíl od předchůdkyně je novinka osobnější, temnější a "nehitová". Dokazuje, jak je PJ Harvey unikátní a že ze své cesty neustoupí. Na první poslech částečný návrat k první deskám, ale povícero spíše shrnutí její "krátké historie".

9/10

PJ Harvey - Uh Huh Her

Celkový čas: 41:18

Skladby: The Life And Death Of Mr. Badmouth, Shame, Who The Fuck?, The Pocket Knife, The Letter, The Slow Drug, No Child Of Mine, Cat On The Wall, You Come Through, It's You, The End, The Desperate Kingdom Of Love, Seagulls, The Darker Days Of Me & Him

Vydavatel: Universal

Už jen název desky a vzápětí obal naznačují, že novinka PJ Harvey nebude patřit k těm srozumitelnějším a radostnějším jako její předchůdkyně "Stories From The City, Stories From The Sea". Říká se, že lidé nejsou příliš zvědaví na trápení jiných, a tak není divu, že na čtyři roky staré historky, naplněné zážitky z nového místa a taky nejspíš nové lásky její publikum i prostě jen spotřebitelé reagovali vstřícně. Na novince zamračená Polly na obalu beze slova říká, že tentokrát se její palivo, láska a vztahy, spálilo ve špatném motoru. Z textů nedá velkou práci poznat, že šťastnější období Polly okolo minulé desky je překryto pěknou partnerskou krizí, nebylo-li jich dokonce víc a nejen partnerských. Věnování desky její matce (?) by mohlo být dalším střípkem mozaiky vysvětlující tak osobní a upřímnou desku.

Všechno, co v ní bylo, muselo ven natolik, že moc lidí kolem sebe nesnesla. Na desku přizvala jen to nejnutnější minimum spoluhráčů - kromě bicích (ty měl na starosti osvědčený Rob Ellis) sama vše složila, všechny nástroje nahrála a desku produkovala. Zaposloucháte-li se do textů (a to byste u ní měli), dává drsnější hudební výpověď připomínající první desky smysl. Většinou kratší skladby, které působí jako záznam prvního nápadu, který byl už jen lehce doladěn. V jednoduchosti je síla, tohle heslo Polly nikdy nebylo cizí a na novince se jím řídila hodně. Skladby jednoduché na dřeň - někdy jen drsnější riff, jindy čistá kytara nebo umělý zvuk - to jsou její zbraně. Pro hledače souvislostí a ne jen konzumenty je zajímavé čtení v bookletu, kde spolu s fotkami zaznamenává svoje myšlenky během nahrávání, pochyby nebo poznámky k jednotlivým skladbám.

Další zbraní jsou samozřejmě texty - škoda, že v bookletu nejsou uvedeny, na webu je to trochu z ruky a bez nich ztrácí novinka něco ze své výpovědní hodnoty a smyslu, protože u Polly lze těžko oddělit jedno od druhého. Z většiny čiší naštvanost na "něho", zklamání a/nebo smutek z rozpadlého vztahu. Úvod desky odpovídá první reakci na vztahové problémy, tři skladby jsou naštvané, což neznamená, že hudebně nemůže být "Shame" docela krotká. Dostatečně to nahradí fakt naštvaná "Who The Fuck?", při které máte silný pocit, že stát v tu chvíli vedle Polly, mohli byste jednu chytit. Kam se hrabou ti drsní hoši v těch "the" kapelách, tohle je nekašírované. Škoda, že na nám dostupné desce není, jak by naznačoval tracklist britské verze, klip k téhle výbušné pecce, na webových stránkách ho lze sice shlédnout, ale v prťavém formátu. I když v dalších skladbách už vždy nejde o "toho hajzla" (takhle primitivně si ovšem Polly neulevuje), žádných veselostí se nedočkáme.

Taková "The Pocket Knife", hudebně čistá kytara (a basa) s chřestítkem, o nutnosti svobody nesvázané sňatkem by mohla být hymnou nezávislých feministek, jenže ty by Polly nejspíš poslala někam. První trochu rádiově přístupnější (samozřejmě nemyslím pro ta česká) skladbou na desce a prvním singlem z desky je "The Letter", tedy plnokapelově znějící typický rock Polly. Textově je výjimečně pozitivnější, i když její popis žádostivosti po chlapovi ve formě popisu psaní dopisu lze těžko označit za širším masám přístupný. "Slow Drug", temná oslava lásky, jen na minimalistických klávesách a hlasu postavený drahokam. Minutová kytarovka "No Child Of Mine" nepřináší nic zásadního, ale jako odlehčení před poslední rychlejší rockovější skladbou "Cat On The Wall" (i když se bude lépe pamatovat podle původně uvažovaného názvu "Radio") zas tak nevadí. Hutné kytary, v pozadí harmonika (nebo co to je) a temné plochy, Polly využívající různé polohy svého hlasu - kandidát na další singl.

Silné momenty pokračují, hudebně je druhý singl "You Came Through" obdobně produkčně minimalistická skladba jako "Slow Drug", tentokrát s výraznými perkusemi a houslemi. "It's You" vám svými basy odbourá bedny, aby je v refrénu nahradila piánem. "The End" zní opravdu jako na konec alba, krátká instrumentálka s harmonikou a kytarou by neveselou atmosféru dokreslila dobře. Jenže ještě přijde jen s kytarou zazpívaná "The Desperate Kingdom Of Love" o zoufalství, ale možná i malé naději, zvukově jemná, textově ostrá. Ale ani ta není tím správným na konec. Zpěvem racků v nepojmenované stopě si lze připomenout, že na téhle desce nebyly tolik historky z moře, ale z nitra Polly - a přeneseme se k poslední, opět hlavně na obyčejné kytaře, i když lehce doplněné skoro vangelisovskými syntezátory, postavené mrazivé výpovědi o nepovedeném vztahu. Ale závěr je v rámci možností pozitivní, Polly se prý nějak sebere a bude pokračovat.

Doufám, že svojí "písničkovou psychoanalýzou" pomáhá i jiným, než jen sobě samé. Jede si po svém, jak sama zpívá, není ta, které "narovnáte lokny". Potřebuje ze sebe dostat své problémy i radosti. Těch prvních je evidentně víc, ale zaplaťpanbůh za někoho, kdo o tom umí zpívat a skládat tak upřímné skladby. "Uh Huh Her" není deska na pár poslechů, ale zbytečně se sama sebe v bookletu ptá, zda je skladba příliš normální nebo příliš její. Normální nebude PJ Harvey nikdy a je to dobře. Že je rozpoznatelná, což v jejím případě znamená do značné míry ojedinělá, se taky cení. Novou deskou si těžko získá nové posluchače, ale ti stávající určitě ocení i tuto. Nehitová podobně jako "Is This Desire?", ale rockovější jako "Dry" nebo "Rid Of Me", přesto není od "To Bring You My Love" nebo "Stories..." tak daleko. Jen já pořád nevím, jestli jsem se nechal příliš ošálit přístupností historek a bodování nepřehnal, "Uh Huh Her" je totiž stejně, ale přitom jinak dobrá, i když není pro davy.

P.S.: Ať už proboha zavítá co nejdříve do té naší části Evropy a nějaká agentura bude při smyslech, ať nečekáme jako u jiných desetiletí, naživo to musí být teprve něco.

  • ***** (Sebastian Kantor(kontraphunka), 28.07.2004 18:51) Reagovat

    Jsem rad, ze muzu konecne po dlouhe dobe, na tomhle utuchajicim hudebnim serveru pochvalit recenzi desky..hned zitra si ji jdu koupit...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Festival Slunovrat, Opava, 20.-22.6.2024
Naživo: Opavský Slunovrat opět dokázal, že kultura jde dělat i jinak Jedenáctý ročník festivalu Slunovrat, který se po odchodu z Hradce nad Moravicí už potřetí konal v Opavě, nejde popisovat jinak než s nadšením. S láskou a dobrovolnicky připravovaná akce už dávno přerostla své opavské hranice a... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2024 19:00 v sekci Naživo
Od rocku přes disco až po dojemné balady aneb Sedm hudebních tváří Roda Stewarta
Nejvíc nej: Od rocku přes disco až po dojemné balady aneb Sedm hudebních tváří Roda Stewarta Muž s typicky blonďatou čupřinou, otec osmi dětí s pěti ženami, fotbalový fanoušek (Skotsko, Celtic a Manchester United), sběratel vláčků (modely) a aut (skutečné), ale hlavně velmi úspěšný zpěvák - to vše je Rod Stewart. Než... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2024 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej
Becky Hill - Believe Me Now? 9/10
Recenze: Becky Hill na "Believe Me Now?" skvěle propojuje mainstream s klubovou taneční hudbou Na více či méně úspěšné účastníky talentových soutěží se sice často díváme skrz prsty, z některých se ale vylíhne opravdový talent. Patří mezi ně i britská interpretka Becky Hill. Ta na albové dvojce "Believe Me Now?"... čtěte zde
Vydáno: 24.06.2024 14:30 v sekci Recenze
Dave Grohl rozběsnil Taylor Swift: My alespoň hrajeme naživo!
Dave Grohl rozběsnil Taylor Swift: My alespoň hrajeme naživo! Dave Grohl je považován za jednoho z nejpříjemnějších lidí v showbyznysu a i na musicserveru jste si mnohokrát mohli přečíst, kolik dobrého toho v životě udělal. Na koncertě v London Stadium, který se konal v sobotu 22. června, si... čtěte zde
Vydáno: 24.06.2024 09:00 v sekci Novinky
Metronome Prague - den třetí, Výstaviště Holešovice, Praha, 22.6.2024
Naživo: Jak se Tom Grennan nevědomky stal bankovním ambasadorem a RAYE zachránila Metronome Prague Víkend v režii německých stálic nakonec dostal trhliny: koncert famózních Beatsteaks kapela zrušila pro nemoc, alespoň ta multižánrová část jejího publika tak místo do Lucerna Music Baru mohla vyrazit na Výstaviště. A koho na něm... čtěte zde
Vydáno: 23.06.2024 18:57 v sekci Naživo
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: PJ Harvey si do mysteriózního klipu "Seem an I" pozvala herečku Ruth Wilson. Ta ve snímku utíká z farmy (01.03.2024 15:57)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (20-11) (30.01.2024 21:35)
- Naživo: PJ Harvey do Prahy přivezla ryzí radost z hudby bez zbytečných efektů (19.10.2023 16:50)
- Nové desky 27/2023 - od PJ Harvey přes Nothing But Thieves po Taylor Swift (12.07.2023 19:30)
- Recenze: PJ Harvey je na albu "I Inside The Old Year Dying" cantadorou, která vás provede vzestupy a pády (10.07.2023 08:30)
- Video: PJ Harvey zpívá v animovaném černobílém videoklipu "I Inside the Old I Dying" o lásce a vzkříšení (10.06.2023 08:56)
- První deska po sedmi letech, dva koncerty ve velké Lucerně - PJ Harvey se vrací v plné síle (08.06.2023 12:46)
- Video: PJ Harvey oznamuje novou studiovku zasněným klipem k songu "A Child's Question, August" (28.04.2023 12:58)
- PJ Harvey dokončila album, vyjde však až příští rok (01.07.2022 16:26)
- Nové desky 36/2019 - od Sheryl Crow přes Tarju po Lanu Del Rey (03.09.2019 08:00)

ALBUM TÝDNE 26/2024

Becky Hill
Believe Me Now?

Na více či méně úspěšné účastníky talentových soutěží se sice často díváme skrz prsty, z některých se ale vylíhne opravdový talent. Patří mezi ně i britská interpretka Becky Hill. Ta na albové dvojce "Believe Me Now?" dorostla v působivou zpěvačku, která se ale rozhodně nevzdává svých kořenů v taneční hudbě.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 03.07.
Rod Stewart (UK) (O2 Arena, Praha)
St 03.07.
Beats For Love (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Čt 04.07.
The Smashing Pumpkins (US) (O2 Universum, Praha)
Ne 07.07.
Laid Back Country Picker (US) (Café V Lese, Praha)
Po 15.07.
Shemekia Copeland (US) (Divadlo Hybernia, Praha)
St 17.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Čt 18.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Pá 19.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
So 20.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
So 27.07.
Ed Sheeran (UK) (Park 360, Hradec Králové)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Prince Justin Bieber Dario G Adam Lambert Taylor Swift Queen Beyoncé Billie Eilish Roger Taylor Brian May Pet Shop Boys Dua Lipa Raye Mirai Avril Lavigne Lucie Vondráčková Parkway Drive mp3.com
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe