Jedenáct let jsme si museli počkat na druhé sólové album Davida Kollera. Ten pro tyto účely složil kapelu Kollerband a výsledkem je dvojcédéčko "Studio Album & Live Album", které obsahuje deset studiových a osm živě nahraných skladeb. Není to špatné, ale čekalo se rozhodně víc.
7/10
Kollerband - Studio Album & Live Album
Celkový čas: 42:45 + 32:40
Skladby: CD1 - Milá, Jezdci, Mám chuť lhát, Lehká, Hádky, Těžkej sen, Hledáme se, Slunovrat, Durman, Valy / CD2 - Sedí, pije, Na mě zapomeň, Miláčku, love, Řetězy, Do smrti dobrý, do smrti zlý, Na co při tom myslíš, Balada o kocourovi a bylině, Majolenka
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Druhá sólová deska Davida Kollera (resp. debut kapely
Kollerband) se vyznačovala exkluzivitou už dlouho před svým vydáním. Kapela složená ze samých skvělých muzikantů (kdo jiný má frontmana kdysi velmi populárních
Walk Choc Ice jako klávesáka?), nahrávání s přespolním producentem, míchání desky v Londýně... prostě něco podobného se v českých zemích vidí jen málokdy, či spíše téměř vůbec. Dech člověku vyrazí i samotné balení nahrávky - kartónový obal s propracovanou grafikou, rafinovaný booklet se všemi texty a hned dvojice cédéček, jedno se studiovými nahrávkami, druhé s částí koncertu. Až potud je třeba Kollera a spol. pochválit či spíše za odvedenou práci vyseknout velmi hlubokou poklonu, balení je vskutku úžasné. Jenže co naplat - hlavní zůstává i tak hudba. A tam už bych poklonu vysekl spíše mírnou, možná jen tak jemně pokývl hlavou.
Začnu netradičně druhým cédéčkem, na němž je zachyceno osm skladeb, které kapela nahrála při finále
Jim Beam Music, kde vystupovala jako host. Vůbec se nedivím, že se
Koller a spol. rozhodli živák takto vydat, protože je skutečně skvělý a překvapí i u skladeb, které někomu třeba lezou krkem. U mně je to třeba hned úvodní "Sedí, pije", kterou z živáku
Lucie upřímně nesnáším, ale zde v této verzi v kytarovém dvojzápřahu je opět svěží peckou. Půl hodiny živáku uteče jako voda s perlami typu "Do smrti dobrý, do smrti zlý" (z filmu "Poslední přesun") a člověk musí být vyloženě natěšený, čím ho kapela překvapí na deseti nových studiových nahrávkách.
Nepřekvapí rozhodně profesionalitou. Od A do Z je studiovka dotažená k dokonalosti. Ale zároveň je dost chladná a odtažitá. Rozumím tomu, že
Koller chtěl natočit desku tak, jak kapela zní naživo, tzn. tvrdou, přímočarou a bez příkras. Ale zkuste srovnat nové album s jedenáct let starým sólovým debutem a neubráníte se rozpakům. Kde je ta barevnost, stylové loupežnictví, refrény vypalující mozek? I přes zmiňovanou profesionalitu je nutno přiznat, že deska prostě neobsahuje dostatek silných písniček, aranže se nesou v jednom duchu, což může vyvolat v některých pasážích až nudná zívnutí. Kde jsou chytlavé riffy jako u "Na mě zapomeň", hymnická balada jako "Chci zas v tobě spát", hudební ozvláštnění jako "Co je ti do toho", přímočaré vypalovačky typu "Krvavý román" nebo popová dokonalost jako v "Jsi jiná"? Přehnané byly i proklamace o velké tvrdosti nové desky. Ačkoli si kytar rozhodně užijete a občas je to skutečně nářez jako prase, "Na co při tom myslíš" z debutu však byla třikrát tvrdší než cokoli z novinky a stačily jí na to dvě minuty. Ačkoli má deska vynikat svou rockovostí, nejlepší z ní paradoxně vyznívají klenutým refrénem obdařená "Mám chuť lhát", rádiová balada "Lehká" a závěrečná nádhera v podobě šestiminutové skladby "Valy".
Mírné zklamání mi tahle deska způsobila, zvlášť po tom, co první Kollerova sólovka v mém přehrávači rotuje dodnes, což se o jiných deskách, které mají jedenáct let, říci nedá. Zatímco z debutu bych na případné budoucí best of zařadil klidně sedm skladeb, z druhé desky by to byly možná tři. Jediné štěstí je, že dojem velmi vylepšuje přidaný živák, takže průměr ze šestky a osmičky dá výslednou sedmičku. Škoda, že si
Kollerband nedal stejně práce jako s obalem a formou desky i se skládáním výborných písniček. Ale vzhledem k tomu, že má
Kollerband fungovat jako stálá kapela a ne jen občasný projekt, třeba se příště dočkáme přelomové nahrávky, kterou slibovala být už tato.
-
Nevim... (juris, 12.07.2004 10:06) Reagovat
S recenzi se teda moc neztotoznuji. Jako chladna profesionalita mi zrovna toto album neprijde. Me osobne oslovilo a prijde mi jako jedno z nelepsich alb, ktere v teto kategorii hudby bylo za posledni roky v CR natoceno. Mozna se od Kollera a jeho bandu ocekavalo vice, ale obecne je tvorba D. Kollera na vysoke urovni. Osobne bych dva body do hodnoceni pridal. Nejsem si jist, jestli na "hvezdicky" je stejne "kvalitni" jako deska Superstar. Asi je to vec nazoru a osobniho pocitu.
-
Ať žijí recenze!!!! (Jirka, 12.07.2004 14:47) Reagovat
Mohl by pan hudební kritik složit album z vlastní tvorby, když teorii tak ovládá.....?A David Koller by pak napsal recenzi. Asi by jsme se hodně pobavili, hlavně při poslechu. Ale nějak se každý živit musí a já názor ostatních respektuji. Mě osobně se album moc líbí a myslím si, že tohle dílko, stejně jako ostatní od Davida Kollera, nemají v naší domácí scéně konkurenci.
-
Probůh!!! (Freeze, 12.07.2004 15:38) Reagovat
To se asi fakt už všichni zbláznili. Vždzť takhle dobrou desku, u nás, už hodně dlouho nikdo nevydal. Kollerband je dobrej a už se těšim na konzert. Běžte se taky podívat (hlavně pan recenzista) ať víte, co to je za dobrý muzikanty. Dr.Freeze
-
Lepší nečíst (Pavel, 12.07.2004 16:40) Reagovat
Já se vám divím pánové, že recenze od pana Baluška ještě čtete. Já jsem tuhle recenzi ani nečetl, hned jak jsem viděl jeho jméno. Jen jsem si přečetl vaše komentáře a bylo mi jasno. Pokud si přečtete jeho předchozí renenze, tak dojdete ke stejnému názoru jako já. Pan Balušek má svůj vyhraněný hudební vkus a pokud se mu někdo do něj přesně nestrefí, tak mu tím pádem zadává prostor ke kritice... Tímto se jeho recenze stávají převážně subjektivními... Ovšem neměla by být recenze spíše objektivní?
-
Ne (hanyZ, 12.07.2004 23:15) Reagovat
Ne, recenze je už ve svém principu subjektivní. Objektivní být prostě nemůže, pak by to nebyla recenze, ale výčet faktů...(Album má 12 skladeb, jsou nahrány na kytaru, basu, bicí a klávesy, zpěvák se jmenuje Pepa, kytarista Emil, vyšla v roce 2004, vydala ji BMG atd.)