Pancho, bývalý frontman věčně nadějné kapely Sluníčko, později Los Panchos (jeho angažmá v Raketě Bořka Slezáčka taktně pomineme) se před několika lety rozhodl pro sólovou dráhu. Krotkým debutem "Divokej kraj" na sebe sice výrazněji neupozornil, ale možná jste aspoň zaregistrovali povedený klip "Plout za tebou", který pro svého bývalého milého natočila Alice Nellis. Pancho se nenechal odradit a v současné době přichází s druhou deskou "Čechy krásné". K natáčení si přizval osvědčené spolupracovníky a přátele v čele s producentem Vítem Rotterem (ex-Buty atd.).

Dále se na albu podílel namátkou kytarista Petr Binder, jako textař Martin Rous (Panchův sluníčkovský souputník, jinak též mozek druhdy nadějných Šántí) nebo producentské eso Dan Hádl (mimo jiné tatík Black Milk). Ti všichni svým nenápadným dílkem - až na Hádlův přebytečný "programming" - přispěli k tomu, že jsou "Čechy krásné" sice zvukově zbytečně uhlazeným, ale vcelku solidním kytarově popovým albem, na kterém snad kromě coveru "Náhrobního kamene" a úvodní přihlouplé "Suzy" nic moc nedrhne. Zkrátka neškodný radio-friendly-mainstream, který však rozhodně není úplně blbý.

Pancho je dobrý zpěvák s přirozeně romantickým výrazem, na který utáhne i časté textové banalitky. Hlavně je to ale skladatel - hitmaker s citem pro vpravdě vtíravé melodie. Možná se už při prvním poslechu přistihnete, jak si společně s ním broukáte některý z mnoha chytlavých refrénů ("Nespěchá", "Bára", "Strýček Váňa"). O skladatelském talentu tady není pochyb. Pancho by mohl být (je) alternativou ke všem těm Ledeckým, Maxům, Mukům nebo Kalouskům (už Honza Balušek v recenzi na debut upozorňoval na nepřeslechnutelnou hlasovou podobnost s panem "Chodím ulicí").

Celé to má ale jeden dost podstatný háček. Pří vší úctě, Panchovo jméno nemá u širokého "rádiového" publika, pro které je tohle album (jako) stvořené, ten patřičný zvuk. Zatím se pohybuje v takovém podivném vzduchoprázdnu. Pro náctileté klubové publikum, případně hudební fajnšmekry, bude jeho hudba zcela logicky a po právu moc uhlazená, vyměklá, nudná, zkrátka konformní. Běžní hudební spotřebitelé pak nemají šanci ho vůbec "objevit". Těžko soudit, jestli se na tom s novou deskou něco podstatného změní. Firma, která by s tím snad něco udělat mohla, album podle všeho pouze distribuuje (stačí se podívat na ošklivý booklet-nebooklet snad domácí výroby). A Pancho sám se nikam cpát nebude, takový on podle všeho není. Přesto jsem zvědav, zda příslušným bossům padne do oka aspoň jeden z mnoha pro český rozhlasový éter dokonale ošetřených hitů.