Faithless tvoří Sister Bliss, Maxi Jazz a Rollo Armstrong - co jméno, to jedna velká individualita na taneční scéně. Na jejich deskách pravidelně hostuje Dido, Rollova sestra, na nové desce se k této partě přidal i rapper LSK, který se nemalou měrou spolupodílel na tématu nahrávky. Po úspěších desek "Reverence" (1996), "Sunday 8PM" (1998) a "Outrospective" (2001) Faithless přicházejí s novinkou "No Roots", kterou předznamenal singl "Mass Destruction". Rozhovor poskytnutý jejich nahrávací společností je o tom, jak deska vznikala a co skupina dělala po ukončení promoaktivit k minulém albu "Outrospective". Řeč se otočila i okolo vztahu Rollo vs. Faithless, jak se skupina seznámila s raperem LSK, nechybí ani otázky, které přibližují nosnou ideu opusu jménem "No Roots" a jeho politický nádech. Nejenom tyto informace, ale i mnohem více detailů týkajících se samotných Faithless hledejte v následujícím rozhovoru.

Co jste dělali v době po desce "Outrospective"?

Bliss: V den, kdy jsem opustila tour bus, jsem se přestěhovala a začala skládat materiál pro novou desku Faithless. V podstatě jsem během asi šesti až sedmi měsíců vytvořila třicet rozdílných hudebních nápadů. Zatímco Rollo produkoval druhou desku Dido, seděla jsem a tvrdě pracovala v boční místnosti ve studiu. Tam jsme později začali selektovat hudbu a vytvářet základ nového alba "No Roots". V době, kdy jsme jeli turné k "Outrospective", jsem také hodně dýdžejovala, když to bylo vhodné v rámci turné, a v moment, kdy turné skončilo, jsem odpočívala cestováním. Vyjela jsem si na výroční cestu do Austrálie a Asie, procestovala jsem celou Evropu, byla jsem na několika nových místech, například ve Východní Evropě - Chorvatsko, Bělehrad a Rusko z Petrohradu do Moskvy a na všech možných zvláštních místech, což se mi líbilo. Také jsem navštívila USA a Jižní Ameriku.

Maxi: Když jsme finišovali s turné v roce 2002, podnikl jsem podobné věci jako Bliss, taky jsem se přestěhoval, a to mi zabralo trochu víc času. Také jsem trochu dýdžejoval, ale ne tak často jako Bliss, ale hrál jsem v okolí Londýna na různých akcích a vyrážel ven s přáteli, které jsem dlouho neviděl. Bylo to pro mě příjemné.

A co Rollo?

Bliss: Rollo produkoval druhé album Dido, které se zřejmě na celém světě stane nejprodávanějším albem od někoho, kdekoliv ve stejný čas. Když tuto práci ukončil, přesunul se k práci na nových Faithless, opět psal hudbu a začali jsme omezovat prvky pro jejich rozvinutí. Idea byla nejdříve nahrát čistě instrumentální album a posléze jej doplnit o texty a témata, tj. o čem to bude. Pracovali jsme na tom společně a byl to sónický zážitek.

Takže natáčení alba bylo trochu jiné než dříve?

Bliss: Pokusili jsme se album natočit tentokrát trochu jinak. Převážně jsem seděla v tom malém studiu a produkovala jednotlivé kousky hudby podle jedné tóniny. Rollo říkal - vyber tóninu, bylo to, jako kdyby řekl - můžeš malovat jen třemi barvami - a z této limitované palety vzešlo třicet rozdílných částí hudby. Rollo občas strčil hlavu do dveří a prohodil: "Tohle zní dobře, líbí se mi tahle basová linka!" a přidal pár povzbuzujících slov. Zhruba v květnu minulého roku jsme začali důkladněji produkovat muziku, kterou jsme vybrali z těch třiceti částí, a ty jsme více rozvinuli do té míry, jak to bylo možné a zkoušeli je spojit dohromady.

Ovlivnily tvé aktivity mimo Faithless tento proces?

Maxi: Já nemyslím, že by moje zvláštní aktivity nějak ovlivnily nahrávaní. Myslím, že se více projevilo to, co dělám s Faithless, protože s Faithless hodně cestuji. Setkáváš se při tom s mnoha zajímavými, zvláštními a báječnými lidmi. A to si myslím, že je obecně mojí inspirací - lidi jsou doopravdy inspirující. Normálně pokud nejsem na cestě, nebo nepracuji se skupinou, s přáteli nedělám nic zvláštního, a kdybych o tom měl psát, bylo by to dost nudný nebo možná skandální!

Jaký byl tedy pro tebe tento postup?

Maxi: Pro mě se nic zásadně nezměnilo, ačkoliv jsme společně dávali skladby dohromady, nebylo zde nic specifického, co bych měl dělat a převážně pro mě psaní začíná, když u nějakého songu je hotova určitá část, kterou chci podpořit rapem. Mám rád, když mohu vzít tuto malou část, smyčku - poslouchat ji dokola a tehdy mám nápady a začínám psát.

Jaké jsou tedy rozdíly na tomto albu?

Bliss: Tentokrát jsme měli velké diskuse okolo tématu desky, nedokázali jsme ho vytvořit postupně, nenechali jsme tomu volný průběh, chtěli jsme, aby se tím albem neslo jedno téma. Což si myslím, že naše všechna alba mají v širším slova smyslu.

Maxi: Bylo zajímavé, že toto téma nepřišlo dříve než na konci natáčení.

Bliss: Ano, byly zde dlouhé diskuse.

Maxi: Snažili jsme se něco vybudovat organicky a jak nám to rostlo pod rukama, tak se téma ozřejmilo. Takže ke konci, když jsme tím delší dobu žili, jsme měli větší představu, kam ta práce směřuje, mohli jsme se vracet a pár písní upravit, změnit pár věcí okolo a pak to přišlo, téma tu bylo.

Řekněte nám něco více o spolupracovníkovi jménem LSK.

Bliss: LSK je sólový interpret, který má desku jmenující se "Outlaw", vydalo ji Sony a do téhle desky se Rollo zamiloval. Řekl nám: "Musíte to slyšet! Už jsem viděl pár věcí, které o něm byly napsány, a slyšel, co natočil a vytvořil s Nightmares On Wax, což je skupina, kterou zbožňuji." No a když jsme tu desku slyšeli, zamilovali jsme si ji. Rollo mu tedy zavolal a zeptal se ho: "Chtěl bys přijít za námi do studia a natočit track s Faithless?" Byla to podobná situace, jako když jsme potkali Maxe, užíváme si s ním spolupráci a to moc, jeho přístup byl podobně ohromující jako u Maxe - jeho nadhled, přemýšlivost a jazykové schopnosti mohly skutečně doplnit to, co dělá Maxi. Přestože není budhista, má velmi podobné vnímání světa, ale má v tom i kus sebe. Je multi-instrumentalista, zpěvák a rapper v jedné osobě a my jsme byli v přítomnosti něčeho ohromného, což je vždycky příjemné. Cítili jsme absolutní souznění v tom, co Faithless na tomto albu chtěli dosáhnout. Vypadá to, že pojede s námi i na turné, bude součástí naší živé skupiny, speciální host a partner pro tuto tour.

Maxi: Když jsem jej poprvé potkal, řekl mi, že si půjčil od svého přítele knihu "Way Of The Peaceful Warrior", seděl ve své kuchyni a tu knihu měl již delší dobu rozečtenou, když zavolal Rollovi a konstatoval: "Dobře, budu raději s vámi spolupracovat, než abych četl tuto knihu." Dále mi řekl, že ho to nadchlo a napsal několik vynikajících textů pro naši desku. Je s ním radost spolupracovat, takže si myslím, že to bude opravdu příjemné mít vedle sebe v čele pódia někoho, jako je on.

Bliss: Je totální milovník hudby, je posedlý muzikou, tak jako jsme všichni, ale každý svým způsobem. To je něco, co bylo a je silnou stránkou Faithless, to že hudebně pocházíme z různých částí města, ale všichni máme vášeň pro to, co máme. Sdílet toto nadšení s lidma, kteří nedělají do jazzu, nejsou hiphopeři nebo nejsou na house - to je něco, co z Faithless vždycky dělalo silnou jednotku. Všechny tyto vůně se mísí na novém albu.

Maxi: Možná budeme v našem tourbusu více hrát reggae.

Bliss: Má spojence v Leeovi a LSK. Bez stížností, Maxi, ať žije reggae!

Řekněte nám něco více o tématu desky a jejím názvu.

Bliss: Jak už řekl Maxi, strávili jsme hodně času přemýšlením nad tématem a svým způsobem to přišlo ve chvíli, když jsme měli nějaké texty k jednotlivým písničkám. Vymysleli jsme jejich názvy a téma se vytvořilo kolem těch názvů a toho, co pro nás začaly znamenat. Takže když jsme o tom přemýšleli, říkali jsme si, že je nejvyšší čas, abychom se postavili a začali mluvit o tom, co se teď děje ve světě z makroperspektivy lásky. Základní téma je láska v té největší, nejsvětovější podobě a univerzálních formách a v jistém mikrosmyslu toho, co se teď skutečně děje mezi lidmi, když se láska rozpadá nebo když je úžasná.

Maxi: Album se jmenuje "No Roots" (Bez kořenů) a titulní písnička je o vztazích, hlubokých vztazích, ať už uvnitř tvé rodiny nebo v rozšířené rodině. Pak je tu několik málo politických songů, je to pro nás poprvé, když vezmu v úvahu, že píšu hodně textů a zároveň nejsem člověk, který je politicky zaměřený. Věřím v to, že politické instituce a některé společenské instituce jsou jako velké budovy - bez pevných základů se postupně bortí, například lidé jednotlivých národů jsou základem, na kterém jsou vystavěny politické instituce. Pokud se mysl a srdce lidí nezmění, neexistuje žádná politická strana, skupina, která by byla schopna s tím cokoliv udělat. Ve své snaze se stanou právě takovou politickou stranou, jako byla ta předchozí, nezáleží na tom, jak začali. Snažíme se zapůsobit na lidská srdce a jejich myšlenky. Jenže v dnešním křiklavém světě - zde není nic nově dějícího se, máme tu hodně lží, z nichž mnoho je přímo ve vládách, jdeme do války pro to, abychom z toho něco vytěžili, lidé to už hodněkrát viděli v televizi, každý to viděl na sobě samotném. Zpolitizuje to lidi, kteří by jinak nad tím mávli rukou a řekli by si: "Irák? To je to daleko, někde tam v dálce." Uvědomíte si, že teď už to zasahuje domov, takže se zdálo, že to byla jedinečná chvíle to říct. Myslím si, že lidé budu individuálně požadovat hodně odvahy, osobní odvahy v následujících pěti, deseti letech - nemůžeme žít ve světě, jako je tento, musí se změnit, je to tak, že? Individuálně s tím každý musíme něco udělat a my jsme si řekli, že je čas, abychom o tom něco řekli.

Obal desky skoro vyrazí dech, kde jste jej objevili?

Bliss: Mám úžasnou knihu, kterou jsem dostala od bratrance k Vánocům před několika lety, jsou v ní reportážní fotky za posledních sto let. Jmenuje se "Century" a z této knihy jsme vybrali i titulní fotku k albu "Outrospective". Během tohoto roku jsme koukali do mnoha jiných zdrojů, ale ve finále jsme se vrátili k této knize a pro obal desky "No Roots" jsme vybrali jinou fotografii. Jsou na ní dvě malé děti, jsou to kosovští utečenci a v jejich výrazu obličeje je něco, co zobrazuje "No Roots" jako význam bez minulosti, bez vyhlídek na blízkou budoucnost. Bylo to v době, kdy ve světě bylo více jistoty. Melancholická nálada v jejich obličejích, které jsme viděli, vystihuje téma našeho alba.

První singl se jmenuje "Mass Destruction".

Bliss: První singl "Mass Destruction" vyšel v květnu, natočili jsme k němu video a jsem na něj pyšná. Natočili jej Nick a Dom, kteří již opustili natáčení videoklipů, s námi však spolupracovali, což pro nás bylo potěšující, že se jim ta naše hudba tolik líbila. Oni se rozhodli ukončit natáčení klipů, protože z toho byli unavení a cítili se hodně vyčerpaní. Video je však na světě a s podporou singlu vyrazíme na turné po Evropě.

Maxi: Text je v podstatě o dítěti, jehož táta odešel do války. Refrén je jednoduše o tom, že ta nejmocnější zbraň masového zničení je v našich hlavách. O tom všem to je.

Bliss: Myslím si, že to video je hodně silné, částečně proto, že Max stojí před zdí a zpívá do ní. Je to dobrá metafora toho, co se děje dnes - lidé cítí jakoby neměli hlas, a že je nikdo neposlouchá. Jsou zde také nastíněny scény, kdy se děti chovají více a více nelidsky. Trochu to připomíná scénář k "Lord Of The Flies" - myslím si, že toto nelidské chování se stále více a více projevuje u dětí s nižším věkem, a pokud se chceme jako lidstvo posunout dopředu, musíme to vzít od podlahy. Je to mírně šokující, režiséři zde ukazují odtabulizování toho, co se děje nelidského a zoufalého, ale je to více šokující, když to dělají i děti. Je zde i odkaz na kulturní revoluci v Číně a mnoho dalších příkladů z historie a agresivity v nás. Vše se to odráží od této agresivity.

Koncertování je pro vás doopravdy důležité, doprovodná skupina bude stejná?

Maxi: Složení skupiny bude podobné. Bude zde jen málo změn, zřejmě s námi pojede LSK - nový člen na cestě. Zoe Johnson, ať se jí daří, nemá teď čas a budeme ji postrádat. Nejsem si jist, jestli budeme mít doprovodné vokalisty, minimálně ne pro festivaly, protože Lee má hlas jak anděl a náš kytarista Nemo zpívá taky dobře, já do toho trochu pobrukuju a to stačí. Pro živá vystoupení budeme mít lehce prořídlou skupinu, aspoň ze počátku a velice se těšíme na to, že budeme hrát nový materiál. Jak je to normální u nových věcí, u prvního týdne turné nebo měsíce, jako je to v tomto případě. Budeme více hrát věci z nové desky, pak budeme hrát i starší věci, když uvidíme, že koncert nešlape, což je tichá a hezká výzva.

Rollo, testovací hazardér?

Bliss: Rollo nikdy nebyl ve skupině, protože nehraje na žádný nástroj a nemáme v tour busu palandy navíc! Ale chodí okolo a sleduje, co se děje. On je skvělý jako "testovací hazardér", pokud to chceš takto říci. Vždy je poblíž a poslouchá, on chce slyšet hudbu a má vždy nějaké nápady. My jsme už hodně práce udělali při zkouškách, takže on to doplňuje a vychytává poslední mouchy. Vypadá to, že se mu líbí naše práce, což je štěstí!

Jaké je vaše největší vzpomínka spojená s promoaktivitami pro "Outrospective"?

Bliss: Pro mě bylo během těchto promoaktivit k našemu předposlednímu albu nej vystoupení na festivalu v Glastonbury, řekla bych, že to je pro mě ten největší zážitek. Myslím, že jsme toho večera hodně změnili mínění lidí o Faithless, dali jsme do toho to nelepší z nás. Bylo to úžasné, skvělý den. Vždy, když mi chybí koncertování, vložím do videopřehrávače kazetu a pouštím si záznam z tohoto koncertu a vždy si říkám: "To bylo fakt dobrý!" Kdyby mi někdo řekl, že to Faithless zítra zabalí, bylo by fajn zařídit, aby se tohle zarchivovalo s předposledním albem a s tímto turné.

Maxi: Mám nutkání říci to samé.

Bliss: Má to něco do sebe hrát pro domácí davy, že jo?

Maxi: Glastonbury bylo ohromující. Mám vždy malý rituál, než vstoupím na nové pódium, většinou u festivalů. Vždycky máš šanci, když se vše připravuje na vystoupení, vždy se jdu podívat na scénu a rozhlídnu se, abych viděl ten prostor, který mám obsáhnout svým hlasem a osobností. Někdy to neudělám, chci si to nechat jako překvapení, a to se stalo v Glastonbury - záměrně jsem to neudělal. Byl to velký šok, když jsem vyšel na scénu a viděl, kolik tam je lidí, jak je to strašně velký dav a přemýšlel jsem, kolik lásky od nich získávám. Když je ten zástup tak velký, potěší, když vidíš v prvních řadách tleskající ruce nad hlavami fanoušků, aniž bys jim o to řekl. Je to můj plán - vždy mít ruce nahoře, když vcházím na scénu a chodím po ní z jedné strany na druhou. Vždy přemýšlím, jestli na konci vystoupení budou všichni tleskat. Při čtvrté písničce se stalo cosi, co mě naplnilo úžasem. Bylo to, jako když zběsile rychle řídíš a k tomu jsi na scéně - užíváš si to, ale musíš se zároveň soustředit po celou tu dobu, je to náročné. Je složité, když chceš tuto koncentraci udržet a nenechat se strhnout davem. V Glastonbury to bylo hodně těžké, když na tebe působí tolik energie z přihlížejícího davu. Andy, náš bubeník, říkal, že se na to nemohl koukat a sklonil hlavu, bylo to prostě úžasný.

Díky za rozhovor.