Během posledních týdnů vyšlo na musicserver.cz několik recenzí povětšinou nových desek českých metalových projektů. Ani jeden z nich neodešel s prázdnou, jak už tomu u tvrdého rocku v Česku bývá, labely si dávají sakra pozor, co vydávají. Stejné to je s firmičkou Cecek Records, která letos vyhřezla další nadějné hardcoreové těleso - Dreadrot. Malá vydavatelství jako Cecek, Redblack nebo Samuel Records šlápnou vedle pouze výjimečně, debut Dreadrot "There Must Be A Solution" to potvrzuje. Pražští zbrojnoši s kuší napěchovanou hardcoreovou a punkovou municí si na albu počínají více než zkušeně, na čemž má jistě nemalý podíl fakt, že skupina existuje de facto už od roku 1996. Za tu dobu si vypracovala svůj styl - nečekejme zbrklou agresivitu, prázdnou vulgaritu ani pokryteckou hrubost.

Dreadrot se hlásí k tradici legend žánru, jakými jsou třeba Sick Of It All (jimž budou dělat support na pražském koncertě). Děje se tak především na papíře, protože v hudbě vlastní si s nimi zadají pouze na dvou možná třech písních alba ("Útěk vpřed", "Who Has The Right To Judge?"); zběsilé tempo, strojové bicí a punkové charisma berou Dreadrot jako doplněk, kterým desku koření. Stejně jako death metal, jímž je prodchnuta závěrečná vypalovačka "Weed". Zatímco druhá polovina CD je postavena na, řekněme, brutálnějším materiálu, úvod "There Must Be A Solution" se nevzdává strohých, leč znatelných melodií, a vcelku výrazných afiliací k hardrocku a skatepunku. V pozadí ale zůstává dominantní vliv oldschool HC, které dává Dreadrot náboj syrovosti.

Jestli jmenovat nějaké vrcholy desky, potom první "If" - zdánlivě ohlušující výplach s drásavým křikem vokalisty Ritchieho, který se ale v polovině přerodí v nezvykle členitou a melodickou pecku, dále neutuchající nářez "Útěk vpřed", během něhož si zkrátka nevydechnete (a to frázování v refrénu!), a konečně poslední "Weed" kvůli artrockové vsuvce. Ovšem "There Must Be A Solution" skýtá těch příjemných momentů víc, jen by bylo zbytečně zdlouhavé je vypisovat všechny.

Snad bych jen připomenul, že Dreadrot jako správná HC skupina občas trpí stereotypní atmosférou, která je stylu vlastní. Pro někoho to může být mínus, fandové žánru to spíše ocení. Dreadrot se ale v žádném případě není třeba bát, milovníci "klidnějších" odnoží tvrdého rocku. Do brutality Disfigured Corpse mají daleko, paralely lze hledat u spřízněných Status Praesents nebo Nonsense. Podobně jako oni také Dreadrot symbolizují zástupy kvalitních klubových partiček, kterým zůstanou velké sály zřejmě navždy zapovězeny. A to je dobře, elita nikdy nebyla věcí veřejnou!