Pokrok nelze zastavit. Takhle hloupě už bezpochyby začínala spousta článků. Ať už je psali jeho zastánci či odpůrci, měli jedno společné - nedokázali vymyslet lepší úvod. Já jsem si tuto větu - hodně zteřelý odrazový můstek - přistavil pro skok do nijak překvapivého, zato závažného tvrzení. I český videoklip je už zcela v područí počítačové grafiky. A ta se k němu chová stejně jako ke každému, do koho tento dvousečný meč skutý z textur, NURBS křivek a inverzní kinematiky svým ostřím pronikl. Posunuje střed zájmu k vizuálně-technické stránce. Znáte to z velkofilmů. A tak se Richard Müller nechal postavit do kompletně virtuální studia, Lenka Nová bez jediného nádechu prochází stěnami vody, No Name si na vodní hladině klidně rovnou rozloží stolečky z hospodské zahrádky a Maya si nerovnoměrně opaluje tváře, jak jí po nich přebíhají plamenné obrazce. Kompletně do rukou počítačových se odevzdali Ready Kirken. Dílku, které se snaží svou renderovanou strohost zakrýt množstvím použitých barev, však chybí do poctivého animáku skoro tolik, co samotným Kirkenům do pořádné poprockové kapely. Hodně.

Z úspěchu Zelenkova "Roku Ďábla" dodnes těžící Čechomor, Hapkova postarší hudba k "Panně a netvorovi" nebo posmutnělá poetika Hřebejkova "Pupenda" v taky ne zrovna nejnovější Žbirkově "Baladě o polných vtákoch" jsou zástupci tradičního spojení videoklipu s hraným filmem. Taky do mého top3.top30.cz dovedly Landovo "Tajemství" především ohromně působivé záběry Prahy a další zorničky roztahující obrazy z filmu "Krysař" úžasného kameramana a podprůměrného režiséra F.A. Brabce. Někde v čerstvě zorané cílové rovince vesnické rallye však začaly ztrácet dech přiotrávené dýmem z výfuku právě předjíždejícího Jirky Macháčka na "Malotraktoru", nedávno dokončeného na lehce modifikované výrobní lince Mikojana-Gureviče. Chutný věnec z buřtů si určitě zaslouží třeba i akce Kryštof v "Tramvajích", na kterou byly přivolány i neuniformované posily z řad modelek. Mé zkušenosti s nočními spoji jsou sice diametrálně odlišné, ale co už. Nápad se prostě počítá. Na to, jak to dopadne, když není co počítat, se můžete podívat v "Šedé" Nikole. Hodně zblízka nás nechá přičuchnout k průseru, který nastane, když se k tomu navíc sejde debilně tuctucová hudba s blbým textem a nepříliš pohledná zpěvačka si dá ve studiu rande s lenivým kameramanem, který svůj nástroj (teď opravdu není ta správná chvíle pro dvojsmysly!) namíří jak na potvoru přímo na ni a odejde si za roh potáhnout plíce novou vrstvou dehtu. Že se mnohé zpěvačky rády vidí jako hérečky, je věc známá. Stejně jako to, že jejich kariéra v dlouhometrážních filmech leckdy skončila v ateliérech, kde je hlavní rekvizitou lubrikant. Cesty a cestičky ke slávě i některých participujících umělkyň ale radši prošmejdíme až jindy.

Nahota by vlastně mohla být dalším spojujícím prvkem tohoto výběru. Zatímco Müller se v této rané fázi oblečenosti cítí jak ryba ve vodě (je ostatně nahý už podruhé - "Nahý II."), do "Nahé" Vaška Jelínka proniká stále příliš lunetikovsky dětské představy lásky, jen mu už nestačí svá jehňátka líbat, ale chtěl by je rovnou... svlékat. S tím by neměl mnoho práce u polonahých Black Milk, povalujících se někde v Severní Africe, kde seznamují místní (dle titulek frankofoní) obyvatele s módou západočeských domin.

Nějak se nám to natahuje a já už zase koukám hlavně po negativech, takže vynechám i pečlivě připravené rýpnutí do recitátora Kvida - Leoše Mareše i šokující odhalení jeho analogie s Elvisem Presleym. Třeba se s ním ještě někdy vytasím :). Co je důležité na žánrově neomezeném výběru jako top30.cz, kde vedle sebe stojí pořád stejně špatně zpívající Iveta Bartošová, neuměle naklíčované a sesynchronizované Holki a Divokej Bill s Čechomorem, je, že dává možnost českému klipu možnost proletět se po větší voliéře, než té, která je ohrazena drátem kabelové televize (případně satelitní parabolou), pauzami v přímých přenosech a mezírkami v ranních pořadech, kde si taky moderátoři potřebují sem tam vyčistit nosní dutinu, nalepit na patro novou žvejkačku a podobně. Navíc Universalu patří chvála za poměrně podrobné biografie všech interpretů a především za velmi příjemnou cenu, o pouhým pár desetikorun vyšší, než o třetinu skladeb chudší CD top20.cz.