Pravda je taková, že Korn nikdy nenatočili špatnou desku. Patří k těm několika málo souborům, jimž se podařilo s každým novým počinem přinejmenším trochu překvapit. Nikdy nezůstali u stejného, vždy popošli o kousek vpřed. Eponymním debutem dali vale ztvrdlým trashovým kapelám, spojili melodii s čirou agresivitou. "Life Is Peachy" upozornilo, jak výživné může být, když se zručný metalový hudebník nebojí experimentovat se zvukem. "Follow The Leader" - dost možná nepřekonatelným vrcholem - ukázali směr tvrdé muziky pro přicházející milénium, spojili ji definitivně s hip-hopem a zároveň odtáhli od prvoplánových rádiových vstřícností. "Issues" znamenala pokles v zájmu veřejnosti, protože Korn zkomplikovali svou tvorbu a pod tapetu silných melodií zasadili větší propracovanost zvuku, instrumentální náročnost a logicky posluchačskou komplikovanost. Z podobného schématu vycházela i donedávna poslední deska "Untouchables". Na té se skupina pokusila přitvrdit, dokázat, že nepatří do starého, rezivého železa. A povedlo se. Tehdy však vyvstala zásadní otázka - co bude dál? Korn si už stihli vybudovat výtečné postavení, svůj charakteristický zvuk vycizelovali takřka k dokonalosti, přesto zájem ve světě opadal. Vysvětlení bylo jasné a strohé - pro milovníky nejhrubějšího zrna vykrystalizovali Slipknot, Chimaira, Killswitch Engage; příznivci měkčího ražení se našli u Linkin Park, Trapt, Spineshank. Korn stáli kdesi uprostřed, většinu zmíněných sice rezolutně převyšovali, to však viděla jen omezená vlna fanoušků.

"Take A Look In The Mirror", aktuální deska Korn, dokazuje, že kvintet neztratil svou tvář, dokonce se po letech zkoušení rozhodl zdokonalit již představené. Pro do značné míry podobná alba "Issues" a "Untouchables" byla příslovečná melodičnost a jakási rozlehlost. A tu na novince Korn opustili. "Take A Look In The Mirror" je proto podstatně přístupnějším kouskem, aniž by ovšem ušel na úbytě tradiční hábit výsostně kvalitní metalové hudby.

Úvodní "Right Now" je zároveň nejúdernější peckou cédéčka, na němž je zdůrazněn vliv vokálu Jonathana Davise. Jeho linka je postavena ještě více do popředí, nebylo možné si toho nevšimnout už na prvním singlu "Did My Time" ze soundtracku "Tomb Raider 2". Hodně patrné to je také v kouscích jako "Everything I've Known", "Alive" nebo "Counting On Me". Co na "pohledu do zrcadla" určitě nenajdete, je agresivní vypalovačka typu "Embrace" či "Wake Up Hate", toho se Korn dočista vzdali. Skutečnou výjimkou, jež svou povahou na desku nepatří, a tak ji příjemně oživuje, je rap-metalová kooperace s hip-hopým klasikem Nasem "Play Me", kterážto ostatně dokazuje, jak takový podle mnohých vyčerpaný subžánr může svěže znít.

Pointou tohoto CD je, že ačkoli Korn neudělali vůbec žádný krok vpřed, přesto natočili desku, která mnohé překvapí. Když ji posloucháte, nenajdete jedinou skladbu, která by neodpovídala nastolenému kvalitativnímu tempu. Kolekce je to vyvážená, nikde nic nepřetéká ani nechybí. V recenzi na All Music Guide redaktor uvedl, že velká kapela se pozná tehdy, když k sobě přitahuje pozornost jak otců, tak jejich dětí. Tedy taková kapela, která dokáže jít s dobou, nezpronevěřuje se vlastnímu cítění, ale zároveň dovede oživovat sama sebe. No a Korn takoví jsou. Musíme jen doufat, že i takoví zůstanou. Protože "Take A Look In The Mirror" je svou klidnou silou milým překvapením, ale další obdobná deska by již nepochybně nudila. To bychom však předbíhali. Za posledních pět let Korn hodně zmoudřeli a zároveň změnili v rámci vytyčených mantinelů svůj sound. Předposlední píseň "Y'All Want A Single" by mohla být příslibem do budoucna, že proces není ukončen. Prozatím ale buďme spokojeni, neboť Korn nezklamali a opět natočili znamenitou desku.

PS: Skrytým bonusem alba je koncertní záznam kornovského pojetí kultovního hitu Metallicy "One" z pocty MTV Icon, které jednoduše nemá chybu.