Pojďme polemizovat o tom, zda je správné tvořit umělecká díla z donucení. Nezní to hezky, že? Třeba k plátnům, která kdysi barvami pokryli evropští mistři jen proto, aby neumřeli hlady, nebo zaplatili dluhy, se však už stavíme jinak. A stejně bychom měli pohlížet na ne úplně chtěné dítko, které tajemná písničkářka Tori Amos zplodila se svým expartnerem Atlantic Records. Vázána smlouvou přivedla na svět výběr toho nejlepšího a dala mu jméno "Tales Of A Librarian". Dvacetistopé (nepřepočítávejte na metry, prosím... :)) novorozeně nebylo ihned odloženo do popelnice, nebo kam se nechtěné děti běžně dávají. Naopak, dostalo se mu více pozornosti a péče, než bývá zvykem. Z matčina prsu, který už předtím ochutnalo i roztomilé prasátko (viz. booklet alba "Boys For Pelé"), vysálo skladby ze všech v devadesátých letech vydaných alb. Nemělo tedy chuť na polozapomenutý pop-metalový debut "Y Kant Tori Read", jemnou "Scarlett's Walk", vydanou už na jiném labelu, ani na ceněnou sbírku coververzí "Strange Little Girls", v jejíž recenzi najdete vše, co byste marně hledali zde, tedy průřez dosavadní tvorbou a životem této zpěvačky a pianistky. Jenže škvrně mělo ještě hlad. Neznalé pohádky o Otesánkovi ale nešlo zakousnout tatínka a maminku, zato spořádalo narychlo uvařené, jak mana lahodné kašičky ochucené "Angels" (prý o prezidentských volbách na Floridě, neblahé paměti), dokonalou "Snow Cherries From France" a starší "Mary". Po té už nafutrované nemluvně usnulo jak nemluvně a zatímco sní "Sweet Dreams", si ho můžeme v klidu prohlédnout.

Třetina pochází z nejstaršího a nejpřístupnějšího alba "Little Earthquakes". Úvodní, lehce strašidelná "Precious Things", líbezná "Silent All These Years", "Crucify" s orientálními prvky v klavírním doprovodu, kritikou (ze zřejmých důvodů) často pitvaná "Me And A Gun" a hladivá "Winter" dokazují, že si tento "skorodebut" neukousl velký kus koláče neprávem. Asi nejznámější autorčina skladba, vypjatá "Cornflake Girl", zastupuje spolu s výjimečně snadno prohlédnutelnou metaforickou "Baker Baker" a neustále se měnící "God" desku "Under The Pink". Stejně početnou reprezentaci má i (nejen) kritikou nejceněnější "Boys For Pele". Otřesný taneční remix "Professional Widow", kratičká hříčka "Mr. Zebra" ani "Way Down", zajímavá pouze gospelovým sborem, však své "vlasti" moc čest nedělají. Zato drží pospolu - v jinak promíchaném tracklistu následují hned po sobě. Vzácně kytarová a vůbec instrumentálně abnormálně bohatá "Spark" s úžasně chytlavým refrénem, Toriina oblíbená "Playboy Mommy" a křehoučká "Jackie's Strength" krásně vykreslují "From The Choirgirl Hotel". A nakonec tu postává osamocená "Bliss" stopující "To Venus And Back", kteroužto deskou Amos porušila jinak pravidelně dvouleté odstupy ve vydávání svých alb.

Teď bychom to tu mohli zapíchnout, postěžovat si, že chybí třeba "Pretty Good Year", pohodit ještě pár otřepaností o tom, jak je Tori Amos srostlá se svým klavírem, který pod ní oživá, a tak podobně, ale ona si pro nás tato dáma připravila jednu nijak neanoncovanou lahůdku výrazně zvyšující hodnotu už tak bezesporu kvalitní kolekce. Snad na všech skladbách totiž znovu zapracovala zvukařova ruka, a přestože většinou jen smetla tenkou vrstvičku prachu, která se za ty roky na písních usadila, sem tam byla zapotřebí i ruka druhá, třeba při přidávání nových nástrojů do "Cornflake Girl" (navíc se srozumitelnějším zpěvem), "Spark" nebo "Jackie's Strength", které bylo zároveň i upraveno tempo. Podstatné je, že všechny změny jsou k lepšímu. Nástroje mají od sebe větší odstup, vše je jasnější, čistější.

A kromě toho, že se deska nedostala žádné z ordinérních jmen, má její název souvislost s bookletem, ve kterém jsou jednotlivé texty řazeny podle v knihovnách používaného dekadického Deweyho systému. Do kategorie číslo 780 (Hudba) patří i tento titul - "Tales Of A Librarian (A Tori Amos Collection)", který bude nejspíš z knihovny neustále vypůjčený. Lze jej totiž použít i jako návod, jak zvýšit hodnotu "obyčejného" výběru hitů.