shop.musicserver.cz

Moloko - nejlepší disco v plynojemu

Vydáno: 16.11.2003 05:00 v sekci Naživo - Redakce | foto: facebook interpreta

Britští Moloko spolu se svými islandskými předskokany GusGus koncertovali v Praze jen den poté, co si střihli zastávku ve Vídni. Pokud se vám snad zdálo, že jsou vaši miláčci unavení, zde si můžete přečíst, že se tak vysílili ve vídeňském plynojemu!

Gasometer
© www.gasometer.at
Koncert ostrovních tanečních velikánů Moloko se konal v multifunkční hale B vídeňského Gasometru. Protože architektura je umění stejně jako hudba, pojďme se netradičně na okamžik podívat na historii této zajímavé budovy. Na konci 19. století byly s plynofikací Vídně na návrh Franze Kapauna postaveny čtyři obří plynojemy, které však o sto let později s přechodem na zemní plyn ztratily využití. Osloveni byli vynikající architekti, kteří se zhostili svého úkolu na výbornou, a válce od roku 2001 skrývají byty, parkoviště, stanici metra, kanceláře, obchody, mateřskou školku a hlavně koncertní halu pro čtyři tisíce návštěvníků. Ušlechtilé materiály jako sklo a kov jsou nejlépe vidět právě v dekonstruvistickém štítu, který budovu B ozvláštňuje a dodává jí duch modernity. Pro hudbomila je už jen samotný příchod na koncert povznášejícím pocitem. Ostatně, podívejte se sami.

GusGus
© Konny de Bauklair
Moloko nebyli ve Vídni tento rok poprvé - kromě jarního koncertu tu ještě vystupovali v rámci letního festivalu. Snad i proto se sál zaplňoval jen pozvolna. Když na pódium těsně před osmou hodinou přišli GusGus, byla plocha před nimi plná jen s dobrou fantazií a to i přesto, že místa na sezení v patře zela prázdnotou. Islanďané se tím však nedali rozhodit a začali do lidí hustit svou představu o ideální taneční muzice. Kdo čekal rozvinutí skvělého tanečně popového alba "This Is Normal", ten se krutě mýlil. Gus Gus vysoupili jen ve čtyřech a zcela elektronicky, takže hudba zněla mnohem více jako na albu "Vs. T-World". V koncertní podobě to vypadalo tak, že dva členové kapely obsluhovali všechny ty čudliky mudliky, jak říká mixážním pultům můj kamarád, a v popředí dominoval pár u mikrofonů. Zpěvačka byla navlečená do černého elastického kompletu, přes který měla žluté krajkové šaty uvázané pod ňadry, zpěvák se pro změnu zhlédl v sedmdesátých letech a jako správný štramák měl oblek s ananasovým vzorem a jeho tvář zdobil pěstěný knír. Navíc obsluhoval rumba kouli právě v podobě ananasu, během vystoupení zvládl i několik piv a nezbytné cigarety. Hudební projev se místy blížil až k technu, jak ovšem zkušená kapela během písně vrstvila hudební plochy, ostré beaty a vzrůstající, neustále se opakující transovní zpěv, na konci se ve vygradovanách skladbách dostalo satisfakce i tomu, kdo na taneční parties nechodí. Rozhodně zajímavé bylo dění na pódiu. Hodně zběsilý tanec obou frontmanů se měnil v trhané pohyby, tanec s koštětem zpěvačky měl dvousmyslné pohyby a částečný striptíz ananasového muže vyvrcholil tancem na hlavě. Že by podpůrné látky? Po padesáti minutách hudebních i tanečních zběsilostí se GusGus s vídeňským publikem rozloučili.

Moloko - Roisinina vlečka
© Konny de Bauklair
Naštěstí se během jejich vystoupení parket zalidnil a Moloko po nezbytné přestavbě pódia zdravil mohutný dav natěšených fanoušků. Od začátku bylo jasné, že půjde o koncert ve velkém stylu. Modře nasvícené siluety muzikantů začaly tóny "Familiar Feelings" a dav okamžitě poznal první singl z aktuální desky "Statues". Ostře taneční baskytara, vrstvení nástrojů a vzrůstající volume písně dalo předzvěst slovu, které provázelo celý koncert. Gradace! Vtom se zapíchlo bodové světlo do plátna na pozadí a v něm obrys tančící a zpívající Roisin Murphy, která po předehře a za obrovského potlesku, s plátnem jako vlečkou k nebesům, vstoupila na pódium. Show mohla začít.

Moloko - Roisin Murphy
© Konny de Bauklair
Roisin oblečená ve večerní šaty s dlouhými koženými rukavicemi a s kožešinovým límcem vypadala setsakra dobře. Ihned také následovala příkladu islandské zpěvačky a tanečním krokem dokazovala, že se s druhou polovinou mozku skupiny, Markem Brandonem, seznámila na party. Perfektně sehraný band ve složení klávesy, druhé klávesy se syntezátory a mixákem, bicí, kytara a baskytara, maximálně propagoval poslední album, během koncertu odehrál až na dvě výjimky celou desku. Naopak k prvním dvěma se zachoval macešsky, to když z nich zahrál pouhé tři písně. Ačkoliv ve Vídni žádný soundtrack k "Samotářům" nikdy neletěl, přesto dav aplaudoval na třetí hranou "Day For Night" z debutového "Do You Like My Tight Sweater". Ze stejného alba parádně vynikla i "Where Is The What If The What Is Why?", která narozdíl od minimalistické breakbeatové verze zazněla v mnohem plnější a melodičtější disco verzi, jako ostatně většina skladeb večera. Zpěvačka si navíc pohrávala s bývalým partnerem textem: "Why if my lover made me for free? otočená čelem k Markovi. Ke konci se zdvojilo tempo a krásně procítěný Roisinin zpěv nedával nikomu poznat, že před vstupem do skupiny si údajně zpívala jen ve sprchovém koutu. Její hlas se během celého koncertu měnil od maximálně vyzpívaných poloh k rapovaným pasážím a zpět k zastřeným tónům. Hlasová kvalita vynikla třeba při akusticky podané "Being Is Bewildering", s pouhými kytarami ještě ostříhanější než na "Things To Do And Make", nebo v krásné baladě "Statues".

Moloko - Roisin Murphy
© Konny de Bauklair
Takto pomalé skladby ale byly osamocené, večer probíhal v taneční náladě a disco rytmu kopák rytmičák. Ale pozor! Není disco jako disco, Moloko hrají tu nejlepší odrůdu, jak ostatně bylo slyšet třeba v "I Want You", kde po baladické úvodní pasáži nezůstal v sále nikdo v klidu. Na otázku, jak si skupina poradí s mnohými smyčcovými aranžemi, kterými poslední album notně okořenila, odpověď zní - výborně. Skladby, kde byla samotná píseň založená na orchestru (jako u "Over And Over"), prostě nehrála a u ostatních jsem přes vrstvené klávesy a nasamplované zvuky neslyšel jedinou mezeru, naopak uši nestíhaly všechny zvuky, které se na ně z reproduktorů řítily. Již zmiňovaná gradace skladeb se ke konci dostávala do kakofonického stádia, aby se však náhle opět podřídila řádu. Takto vyzněla třeba "Forever Me", kdy bušení do kláves už nestačilo, a tak se po nich muselo skákat bosýma nohama!

Kapitolou samou pro sebe byly pódiové variace zpěvačly Murphy, která laškovala s obecenstvem a snad ještě více s chlapci z kapely. Tančila kolem nich, vyzpívávala své party k jednotlivým hudebníkům, případně se přímo svíjela na odposlechu, neřku-li na pódiu. Obměnu zaznamenala během jejího koncertu i garderoba, to když si po pauze vzala upnutý kožený kabát, kozačky a koženou čepici, vše v černé barvě. V tu chvíli vypadala přesně jako ženský protějšek Scotta Weillanda ze Stone Temple Pilots, který na koncertech vystupoval obdobně ustrojen. Jen to boa jí chybělo... Při již zmíněné "I Want You" vešla na pódium s obrovským pugetem červených růží, které při křehkém zpěvu, ve kterém se vyznávala z neutuchající lásky, postupně odhazovala, trhala a dupala po nich v napůl emocionálním, napůl hraném projevu.

Moloko
© Konny de Bauklair
A dostalo se samozřejmě i na hity. V půli koncertu to byl "The Time Is Now", poslední před pauzou hráli Moloko snad nejznámější "Sing It Back", který v silně elektronické verzi alba "I Am Not A Doctor" připomínal produkci odešlých Islanďanů. Aby však nebyla mýlka, skladba v dusavém rytmu plném syntetických kláves maximálně vygradovala, aby po bouřlivém potlesku pokračovala v příjemnější a známější rádiové verzi předposledního alba. Nutno říci, že aplaus vídeňského publika neznal mezí. Stejně tomu bylo i v případě zcela poslední skladby koncertu "Indigo", která jako jediná měla v koncertní verzi se zbustrovaným kytarovým riffem rockový zvuk. Nutno podotknout, že kytarista si tuto možnost pořádně hrábnout do strun pořádně užíval. Roisinin konečný skok do publika na závěr skladby byl možná zbytečný, hlavně proto, že ji ochranka ihned stáhla, nicméně udělal tečku za skvělým koncertem. Moloko ukázali, že naživo jsou ještě lepší než ve studiové podobě. Máte-li z podobný pocit i ze středečního pražského koncertu, můžete mi dát vědět.

Moloko + Gus Gus, Gasometer, Vídeň, 11.11.2003

  • super! (zuzana, 28.11.2003 10:37) Reagovat

    neostava mi nic ine iba suhlasit s clankom.Bola som na koncerte skupiny Moloko v prahe.Nieco tak uzasne,elektrizujuce som dlho nezazila.Hudba ,spev celkovy prejav 1 s hviezdickou!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
The Cure - Songs Of A Lost World 9/10
Recenze: Soundtrack k šedivé krajině za oknem s kapkami deště. The Cure na "Songs Of A Lost World" našli stroj času Za šestnáct let se toho stane spousta - třeba se svět dokáže obrátit naruby a propadnout do nejistoty. Když The Cure vydali svou desku "4:13 Dream", nebyl život na Zemi ani zdaleka tak vratký. Britská kapela svou vytouženou novinkou... čtěte zde
Vydáno: 08.11.2024 15:00 v sekci Recenze
Poly Noir - Snil jsem o tom, že natočím album pseudogregoriánských chorálů
Rozhovory: Poly Noir - Snil jsem o tom, že natočím album pseudogregoriánských chorálů Lídr brněnské bestie Insania Petr "Poly" Pálenský se dlouhé roky jakékoliv hudební aktivitě mimo svou domovskou formaci spíše vyhýbal. Až nyní proto vychází debut jeho veskrze osobního projektu Poly Noir ovlivněného temnou country.... čtěte zde
Vydáno: 08.11.2024 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Sabrina Carpenter - Short n' Sweet 8/10
Recenze: Sabrina Carpenter dorostla na "Short n' Sweet" v popovou princeznu s názorem Sabrina Carpenter rozhodně nepatří mezi neznámá jména, vždyť ve svých pouhých pětadvaceti letech vydala letos už svou šestou řadovku nazvanou "Short n' Sweet". Všechny roky předtím se však nyní jeví jako pouhá příprava na to,... čtěte zde
Vydáno: 07.11.2024 18:30 v sekci Recenze
Mezzoforte - Doufáme, že po sobě zanecháme pozitivní vibrace
Rozhovory: Mezzoforte - Doufáme, že po sobě zanecháme pozitivní vibrace Island dal hudebnímu světu spoustu výrazných jmen. Funk-jazzoví Mezzoforte ale patří mezi ty, kteří pomáhali pomyslné dveře otevřít. Už v pátek 8. listopadu zahrají v rámci festivalu Groove Brno. V krátkém rozhovoru jsme nakousli... čtěte zde
Vydáno: 07.11.2024 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Pohled do českých hitparád - 44. týden 2024
Nejhranějším českým hitem se poprvé stal "Plamen" Kateřiny Marie Tiché Třináct měsíců čekala Kateřina Marie Tichá se singlem "Plamen", než se dočkala pozice nejhranější domácí skladby v rádiích. Nyní se jí konečně podařilo sesadit dlouho kralující O5 & Radeček. Celkovému pořadí dál vládne... čtěte zde
Vydáno: 07.11.2024 09:00 v sekci Novinky | České hitparády
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Róisín Murphy ukázala v Praze svůj šatník a odehrála strhující elektronickou show (18.03.2024 08:16)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (20-11) (30.01.2024 21:35)
- Festival Pop Messe oznamuje Sleaford Mods, GusGus i The Ecstasy Of Saint Theresa. Rozšiřuje se na tři dny a stěhuje se na Velodrom (08.12.2023 18:45)
- Audio: "Hold Me In Your Arms Again" je italo disco v revizi GusGus (14.08.2022 09:19)
- Naživo: Živou vodou polití GusGus zelektrizovali Archu (09.05.2022 13:59)
- Islandští GusGus zahrají v květnu v Praze i v Brně (21.03.2022 09:44)
- Nové desky 21/2021 - od Texas přes Pokáče po The Veronicas (01.06.2021 08:00)
- Minirecenze: "Love Is Alone" od GusGus je večírek pro nedočkavé (27.05.2021 14:30)
- Audio: "Love Is Alone" je další dílek do povedené mozaiky GusGus (02.05.2021 10:52)
- Video: Video "Our World" od GusGus sází na symboliku (01.03.2021 19:24)

ALBUM TÝDNE 45/2024

Mirek Kemel
Mordyjé

Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje výstižnou zkratku. Třináct takových vhledů přináší deska nadepsaná výkřikem "Mordyjé".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 09.11.
Royel Otis (Lucerna Music Bar, Praha)
So 09.11.
Palace (UK) (MeetFactory, Praha)
Ne 10.11.
Sum 41 (US) (O2 arena, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
Been Stellar (US) (Café V Lese, Praha)
Po 11.11.
Kakkmaddafakka (NOR) (MeetFactory, Praha)
Út 12.11.
Jacob Collier (UK) (O2 Universum, Praha)
Út 12.11.
Müller:Koller:Kryl (Rudolfinum, Praha)
St 13.11.
Katarzia’s Choice (La Fabrika, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Kateřina Marie Tichá Viktor Dyk Vladimír Mišík Justin Bieber The Prodigy Prince The Cure Lucie Vondráčková Beyoncé Kabát Coldplay Lady Gaga Madonna Taylor Swift Billie Eilish Queen Viktor Sheen Adele Ed Sheeran Linkin Park
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe