Tomáš Kočko se nedávno výborně předvedl na kompilaci moravské folklorní hudby s názvem "Čarohraní". Nyní vydává album s všeříkajícím názvem "Do tanca!". Jestli nám Tomáš nelže a jeho deska je opravdu tak skočná, jak říká, si můžete přecíst v naší recenzi.
5/10
Tomáš Kočko & Orchestr - Do tanca!
Celkový čas: 40:28
Skladby: Po valašsky... (intro), Hrajte, že mi hrajte, Do tanca!, Všeci se ptaju, Ti koberšti synci, Aj, volaři, volaři, Bystra voda, Zbojnicky zvrtek, Na horách, Gigula, Tanečnica, Po valašsky...
Vydavatel: Indies
Když jsem byl ještě malý kluk, nosil jsem péro, šíp a luk. Taky jsem jezdil k babičce na Moravu a poslouchal s ní všechny možné moravské písničky. A přestože jsem Pražák jak poleno, srdcem jsem přirostl k tamnímu folklóru. Asi nejznámější formací, která se snaží navázat na kořeny naší kultury, se nazývá
Tomáš Kočko & Orchestr. Jejich, velmi často autorský, repertoár předvedli už na několika předchozích albech a šanci ukázat se i v zahraničí dostali na světoběžnicé kompilaci "Čarohraní". Kdo onu kompilačku slyšel, rozhodně ho musel zaujmout právě
Tomáš Kočko, protože jeho skladby měly drive a doslova nutily k tanci.
Už pohled na nové Tomášovo album "Do tanca!" notně zklame. Vždyť ten obal je hrozný kýč! A pak ty skladby. Chcete si zatancovat třeba obkročák? Tůdle - smůla. Deska obsahuje vesměs průměrné a pomalé skladby, které ze dna vytahuje Tomášův, v mezích možností, výborný výkon za mikrofonem. Abych jen nenadával, tak tu klišé výjimku, potvrzující pravidlo, tvoří třeba titulní skladba "Do tanca!", při které, když už zadkem vrtit nechcete, si aspoň chodidlem s radostí pošlápnete. Další světlým momentem je bleskovka "Ti koberšti synci", jejíž kvalitu ovšem snižuje délka - 1:33. Písnička "Aj, volaři, volaři" je lidovka, kterou si vyzkoušela třeba už
Iva Bittová a musím říci, že její verze byla o mnoho lepší. Song "Na horách" vzdáleně připomíná už uvedená mistrovská díla na kompilaci "Čarohraní", bohužel jejích kvalit nedosahuje. Nejzdařilejší věc na celém albu je určitě "Tanečnica", ke které je na cédé i videoklip (nutno říci, že hodně kýčovitý).
Texty autorské folklorní muziky (paradoxní kombinace) jsou do určité míry předurčené lidovou slovesností, která je často, jak je zvykem už od dob obrozenců, přikrášlovaná, aby reprezentovala naši kulturu v tom nejlepším světle. Neunikl tomu ani
Tomáš Kočko. Jeho texty jsou nic neříkající a někdy působí opravdu hloupě. Není žádným tajemstvím, že ta pravá lidová slovesnost byla často sprostá a někdy i církví zakazovaná. Tyhle texty by prošly i cenzurou Občanského sdružení pro mravní ochranu dětí do pěti let.
Ačkoli je na albu několik světlých momentů, jako celek rozhodně neuspokojilo mé naděje a touhy. Není nějaké špatné, prostě jen spadá do průměru. Podobné písničky jsou ke slyšení takřka na každém výběru moravské hudby, který jde koupit za pár pětek. Proč tedy vydávat zrovna tuhle desku?