Znamená tvůj vlastní projekt konec John Wolfhooker (dále jen JW)?

MØNØDREAM není důvod, proč JW nehrají - naopak vznikl kvůli tomu, že JW přestali být po odchodu Filipa Vlčka aktivní. Jestli bude kapela někdy v budoucnu zase fungovat, teď nedokážu říct. Myslím ale, že v blízké době se tak určitě nestane.

Stojí za tvou touhou realizovat se mimo JW vedle Filipova odchodu i skutečnost, že Rony Janeček se více vrhnul do produkce tvorby dalších interpretů?

Nepřímo ano. Ale nebylo to ze dne na den. Nad sólovým projektem jsem občas přemýšlel už dřív - většinou když jsme měli nějaké výraznější kreativní neshody v kapele nebo když jsem přinesl nápady, které se JW prostě nehodily.

V posledních měsících se mezi námi hodně měnila energie i priority a Filipův odchod byl vlastně takový urychlovač toho všeho. Tím, že kluci nechtěli brát nikoho nového ani pokračovat ve třech, jsme museli zrušit všechny koncerty do konce roku. Všichni tři hrají s Greyem256 jako doprovodná kapela, takže myslím, že je to tak bolestivě nezasáhlo, protože spolu dál tráví čas na koncertech, i když u jiné hudby.

Mě to tehdy dost položilo a nechtěl jsem čekat, jestli se skupina někdy zvedne, nebo ne. Rozhodl jsem se, že nastal ideální čas udělat vlastní projekt.

Proč se měnila energie a priority? Co tak najednou?

Nešlo o žádný náhlý zlom. Tím, že už nikomu z nás není dvacet, jsme začali mít každý trochu jiné priority - kariéra, rodina. Člověk má pak menší chuť dělat kompromisy a často jsme to mezi sebou ani neuměli moc dobře komunikovat.

Co si mám pod názvem MØNØDREAM představit?

Můj vlastní svět, kde nedělám umělecké kompromisy.

Nebojíš se, že půjde jen o odnož JW? Co děláš pro to, aby to tak nedopadlo?

Zcela přirozeně to odnož nebude. Jediné, co MØNØDREAM a JW pojí, je zpěvák. Tím, že s většinou kytarových nápadů přicházím já, to ani nemůže znít podobně, protože nejsem Rony, takže vlastně nemusím dělat nic. V MØNØDREAM si užívám, že můžu použít nápady, které by mi v JW neprošly.

Podle čeho jsi vybíral název? Pracoval jsi s více variantami?

Nápadů jsem měl vlastně strašně moc a ten proces, než jsem název vybral, trval dost dlouho. Chtěl jsem, aby to bylo zapamatovatelné, vizuálně hezké a aby to neobsahovalo slovo, které by mohlo potenciálně ohrozit dobrou dohledatelnost v internetových vyhledávačích. Těmi Ø jsem si to ale trochu zkomplikoval.

Proč ta přeškrtnutá óčka? Vsadil jsi na trend, nebo máš jiný důvod? A nepřinese to tedy ve vyhledávačích víc škody než užitku?

Vždycky se mi líbila ta estetika, ještě v dobách, kdy ji používali Underoath, a vždy jsem chtěl tyto znaky v názvu mít. Napadá mě několik dalších současných umělců, kteří tato óčka používají, například LØLØ nebo Lø Spirit. Navíc mi přijde, že tě to tak trochu i vizuálně vytrhne z plakátu, kde se sejde víc interpretů. Věděl jsem, že komplikace to může být z pohledu SEO, že to bude Google brát jako jiný znak, ale pracuji na tom, aby tomu tak nebylo. Když si dnes vygooglíš MONODREAM s klasickým O, najde ti to normálně i MØNØDREAM.

Ukazuješ národu, že "emo is not dead"?

Vím, že se na to dá dívat s určitou nostalgií, protože když se tento žánr dostal před dvaceti lety do určitého mainstreamu, byl velmi nový a všude se o něm psalo. Aktuálně je ale ještě větší než kdykoliv předtím. Po celém světě se konají obrovské festivaly, například When We Were Young v Las Vegas, a kapely, které už byly tehdy populární, jako třeba My Chemical Romance, teď vyprodávají ještě větší prostory, než když vydali svou nejúspěšnější desku.

Dovedeš si představit život bez hudby a svého aktivního tvůrčího zapojení?

Určitě ne, to je také důvod, proč jsem se po stagnaci JW rozhodl naplno šlápnout do MØNØDREAM.

Jak kolem tebe vznikla partička muzikantů?

Na basu hraje Cameron Rose z LA, se kterým jsem se seznámil zhruba týden poté, co Filip ve Wolfhookerech interně oznámil, že končí. Přišlo mi, že to nemůže být náhoda, a rovnou jsem mu řekl o tom, jaká je situace a že uvažuji nad novým projektem.

Chenzo, který hraje na bicí, vyrůstal na punk-rocku jako já, znám ho už velmi dlouho a v minulosti jsme se vícekrát bavili o tom, že bychom si někdy jen tak pro radost zkusili udělat něco muzikantsky víc simple. A Matyáše Linharta znám taky dost dlouho a tip mi na něj dal další skvělý kytarista Matěj Stross, který nahrával akustiky do "THE MØURNING AFTER".

Zapojují se i do tvůrčího procesu, nebo si do něj nenecháš mluvit?

První dva songy jsem připravil prakticky celé já, Chenzo vymýšlel bicí a přišel s pár cool nápady. Na cestě je třetí skladba, kde už nahrával kytaru Matyáš, a máme rozdělaných několik dalších věcí, do kterých začali s nápady přicházet vlastně všichni. Externě mi pomáhá i Josef Stráník (Seeing Things), který nahrával basu do "BLISSASTER", nebo Matěj Stross - a s oběma máme v plánu v budoucnosti ještě spolupracovat.

A co finance? Je to teď náročnější, když jsi na to zůstal sám?

Po finanční i časové stránce je to mnohem náročnější, ale beru to jako takovou daň za svobodu, se kterou jsem počítal od začátku. Věřím, že se to časem bude všechno vracet.

S kým se radíš ohledně vizuálů? Kde čerpáš inspiraci?

Celkově mám rád temnější estetiku, občas i nějaké to emo klišé. Od prvního momentu jsem měl v plánu oslovit Kláru Štefaníkovou (@clarieaart), která dělala grafiku na singly i trička. Její práce se mi moc líbí a určitě to není naposledy, co jsme spolupracovali.

Ponesou se další písničky v podobném duchu jako debutový singl? A co jejich témata?

Nechci se žánrově nijak moc omezovat. Zatím všechno, co ze mě vychází, je kytarovější, ale na dost širokém spektru - posluchači se mohou těšit na tvrdší songy i popiny.

První dva singly jsou trochu terapeutické a hrabu se v nich v emocích, kterými jsem si procházel na jaře, když JWH začali stagnovat. "THE MØURNING AFTER" vypráví hodně o zklamání a pocitu křivdy z toho celého a "BLISSASTER" jsem napsal sám pro sebe jako takovou motivaci, že to zvládnu, i když jsem na to zůstal sám.

Obecně se snažím, aby texty vycházely nějakým způsobem z reality a skutečných emocí. Zároveň teď začala psát texty i moje přítelkyně Sára a už se moc těším, až něco z nich půjde ven.

Co všechno s novým projektem plánuješ? A čeho bys rád dosáhl?

To si rád nechám pro sebe. (úsměv) Jsem trochu pověrčivý a přijde mi, že když ty věci člověk řekne nahlas, obere se o ně. Prozradím jen to, že ambice rozhodně nejsou malé.

Kdy tě fanoušci budou moci vidět naživo?

Pomalu začínám bookovat, předpokládám ale, že to bude nejdřív v létě, abychom do té doby měli venku dost svých věcí a dávalo to smysl.