13.12.2025 08:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Supraphon
Blue Effect, kapela postavená kolem kytaristy Radima Hladíka, patřil od svých začátků ke špičce domácího bigbítu druhé poloviny šedesátých let. A uvědomovali si to zřejmě i strážci dobové kultury. Když už ne skupinu, alespoň albový debut "Meditace" se rozhodli pustit za hranice - pod názvem "Kingdom of Life".
Jakkoliv se kultura v letech 1969 a 1970 teprve začala pozvolna normalizovat, exportní verze desky potvrdila jedno pravidlo, které poté v následujících letech platilo: Na co sáhla oficiální kultura, to zvládla když už ne zlikvidovat, tak alespoň pokřivit. Výsledkem bylo, že se prvotina
Blue Effectu dostala k zahraničnímu posluchači v podobě poněkud vykostěného kočkopsa. Péčí vydavatelství Supraphon právě nyní tato verze dostala podobu reedice.
Jednoduché to neměla ani původní "Meditace". České texty, které napsal
Jaroslav Hutka, musely do stoupy a album vyšlo s novými od
Zdeňka Rytíře: sice skvělými, ale dá se předpokládat, že o poznání méně drzými. Však taky z hitu "Slunečný hrob" zůstalo jen torzo - tady text, příliš rezonující s pookupačními časy, neprošel vůbec. Nakonec je s podivem, že beze změn zůstala druhá strana elpíčka, kterou nazpíval
Vladimír Mišík v angličtině.
V této podobě se přenesla na i na verzi "Kingdom of Life" a leží v ní i síla. Téměř osmiminutové "Blues About Stone", kde se Mišík pouští do téměř
plantovské práce s dynamikou projevu, energická
bigbeatovka "Rainy Day", psychedelické blues "Little Girl" i výraznou
kvákavou kytarou nesená "Where Is My Star" - ve všech případech jde o silné, nadčasové kusy, které chvályhodně postrádají
domáckou odvozenost.
A tohle všechno fungovalo i na česky zpívané první straně. Jenže ta
za kopečky nemohla a vznikly tak nové anglické verze čtyř z pěti písní. Z původní varianty zůstal "Sunny Grave", tedy sotva dvouminutová instrumentálka. Tři skladby znovu nazpíval a klávesami přispěl
Lešek Semelka, tedy pro následující progrockové období (tehdy už) Modrého efektu klíčový člen sestavy, jednu - na "White Hair" přetextovanou "Blue Effect Street" - zpívá Mišík. A v samotné muzice tu věru problém není.
Spojení Blue Effect a Lešek Semelka totiž v této podobě (a to je třeba zdůraznit, v této podobě) úplně neladí. Semelka je totiž zpěvák z úplně jiného těsta než Mišík, místo rozeného bluesmana s určitou špínou v hlase si za mikrofon stoupl jaksi uhlazenější pěvec.
Skladba "Brother's Song" - původně divoká "Stroj na nic" - přišla o podstatnou část svého psychedelického kouzla, velkolepý "Fénix" (zde jako "You'll Stay With Me") působí trochu unyle a hned na začátku musí posluchač přetrpět poněkud přepjatý úvod "Kingdom Of Life"... Historickou zajímavostí budiž, že jej namluvil tehdejší vrátný studia Mozarteum. Nechci, aby to působilo zaujatě, ale jako by upravené verze písní přišly o svou jiskru, nejsou skvělé, ale pouze dobré.
Pochválit si ale zaslouží remastering pro nové vydání i výprava vinylu samotného. Původní nahrávky znějí, zejména co se instrumentů týče, podivně utlumeně. Tenhle problém nová verze napravuje, zvuk vyniká energií, průrazností, vytahuje Hladíkovy kytarové vyhrávky i drobnosti Semelkových kláves.
Vnitřní obálka vinylu replikuje původní podobu exportního vydání, včetně dobového doprovodného textu Jiřího Černého a, čert ví proč, nepřeloženého názvu písně "Slunečný hrob" (vnější obal tohle napravuje a nechává všechny názvy v angličtině). Přidaná je stručná, ale výstižná ediční poznámka Karla Deniše, která přibližuje peripetie vzniku desky.
S odstupem třiapadesáti let od vydání se může "Kingdom Of Life" jevit jako kuriozitka i symptom časů, které dovedly
vykuchat domácí hudební špičku. Přesto, i s ohledem na to, že na hudební stránku se tu nesahalo, se k posluchači dostává kvalitní materiál. Ty písničky i jejich brilantní muzikantské podání nestárnou. Jen si prostě dobou vynucená péče s materiálem úplně nesedla. A nikdy neuškodí poslechnout si alba zažraná hluboko pod kůži trochu
jinak.