Na velkých koncertech Rybiček 48 prostě nemůžu chybět. Vždycky vytáhnou nějakou specialitku, za kterou by se nestyděly ani světové stars. Do Fora Karlín se vrátili po osmi letech, tehdy tam slavili patnáct let kapelního bytí. Mezitím zvládli Velkou Lucernu i dvacetiny v O2 areně. Člověk by řekl, že už nemají kam posouvat vizuál ani stage, ale mají. Přidali projekce, ohně na některých místech ubrali, jinde přidali. Bubeníka Ondru Štorka vyvezli ještě výš, takže se na ně díval pěkně zpatra.

Večer odstartoval lítý boj mezi Pekařem a Jakubem Děkanem. Pánové jdou kariérou ruku v ruce, mají za sebou vrcholy i pády. Před osmi lety společně odjeli turné "Pekařův Děkan a Děkanův Pekař" - přijde mi, jako by to bylo včera. Do role sudího se postavil manažer Rybiček Martin Řehoř, který vtipně představil oba bojovníky včetně jejich gramáže a otevřel ring. Pánové se střídali po písni - jeden hrál prim, druhý ale z pódia neodcházel, ale sázel mu podpůrné vokály. Jednalo se sice o souboj, ale i tak táhli za jeden provaz.

Doprovod jim dělala sestava složená z muzikantů obou jejich formací. Škoda, že na začátku zvukař trochu zaspal a interpretům bylo hůř rozumět. Do boje ale rychle vytáhli své trumfy - singly, kterými bodují u fanoušků. Jednalo se spíš o táhlejší, emotivnější věci, které nemusí vyprávět vždy jen o holkách. Třeba "Co když?", kterou Pekař složil ve chvíli, kdy se s Kubou Rybou rozkmotřili (naštěstí se po osmi letech zase udobřili), nebo Děkanem zpívaný "Děda".

O vítězi rozhodlo publikum potleskem. Děkys návštěvníkům řekl, ať pro něj netleskají, že si vítězství víc zaslouží Pekař. Ale na druhé straně je uplácel rozdáváním svých alb s poznámkou, že je stejně nikdo nekupuje. Fanoušci ale stejně tleskali a on je pochválil, že se nenechají obalamutit sladkými řečmi. Nakonec ale stejně vyhrál Pekař a musím říct, že zaslouženě.

Co muzikanti z Rybiček slíbili, to dodrželi. Přehráli celou novou desku, ale ne popořádku, jak ji známe z nahrávky. Novinku prokládali ověřenými hity. Po intru "Kubova mantra" odstartovali večer zostra titulním songem. Na druhý kus "Já dneska slavím" dorazily Holki, které se ze začátku trochu rytmicky ztratily. Další dvě skladby "Magdaléna" a "Vážené dámy" nás vrátily ke starší tvorbě. Píseň "Kdo ví?" s dovětkem "Chinaski na piku" uvedl Kuba historkou, že se mu po vydání alba ozval sám frontman Michal Malátný s tím, že je to super. Na další song "Chtěl jsem tím říct" se vrátili oba předskokani, v "Divokým Irovi" kapela pořádně přiložila pod kotel.

Letní atmosféru a pohodu přinesla píseň "Léto", během níž na fanoušky vyletěly velké balony. Když zaznělo její pokračování, rozjelo se to ještě víc do skáčkového rytmu. V závěru Kuba Ryba skočil mezi lidi a nechal se nosit na jejich rukou. Crazy vsuvku obstaraly songy "Happy ending story" a "Stinky life". S "Emily" jsme se - nebo aspoň já s muzikanty vzhledem k našemu podobnému věku - vrátili na střední. Na něžnou notu si Kuba s fanynkami zatancoval při skladbě "Ženy". Post basáka předal u "Sofie" Filipu Vlčkovi.

Na "Slibuju, že nebudu pít" dorazil fanoušek Dominik, který se kapele předtím ozval s tím, že by si chtěl zahrát. Svoji roli zvládl skvěle, včetně kytarového sóla. Za svůj výkon si mohl kytaru nechat. "Nebeskou pránu" ozdobily dámy ze smyčcového Eterea tria i rozsvícené mobilní telefony, které vykouzlily neopakovatelnou atmosféru. Přidaly se i nové čertí růžky z kapelního merche, které na hlavách účastníků hojně problikávaly. Závěr patřil více méně osvědčeným hitům a taky nejtvrdší skladbě z nové placky - zazněl totiž "Horník". Finále obstarala všeříkající skladba "My ještě nejsme starý", což sedí - formace vypadá i hraje čím dál líp.

Nová deska se prodává a přehrává ve velkém, proto přišli zástupci vydavatelství kapele předat platinové ocenění. Této mety nahrávka dosáhla už po jednom měsíci od uvedení na trh (zlatou metu překonala po osmnácti dnech). Samotného křtu se ujal Ota Váňa z Kabátu. Tím jen potvrdil, čím se Kuba netají - že by jednou mohli jít v jejich šlépějích jako největší česká rocková skupina. Na pódium dorazili také Milan Cimfe ze studia SONO, kde kolekce vznikala, a producent Filip Vlček.

Frontman tenhle ceremoniál, který proběhl zhruba uprostřed setu, uzavřel slovy: "Konec kecání, jdeme hrát." A hrálo se - energie měli všichni na pódiu na rozdávání a koncert tlačili pořád dopředu.

Zazněla i upoutávka na příští ročník jejich festivalu v Kutné Hoře (22. až 23. května), kde se objeví i Janek Ledecký, Kamil Střihavka, UDG, Cocotte Minute, Mňága a Žďorp, O5 a Radeček a další. Rybičky 48 tak míří vstříc čtyřiadvacáté sezóně.