Osmá studiovka americké dvojice Twenty One Pilots se dá považovat za závěrečnou kapitolu příběhu, jenž se v diskografii skupiny odehrává celou poslední dekádu. Kolekce třinácti písní "Breach" tedy přináší finále ságy, ale (spoiler alert) úplný konec to vlastně není.
8/10
Twenty One Pilots - Breach
Skladby: City Walls, RAWFEAR, Drum Show, Garbage, The Contract, Downstairs, Robot Voices, Center Mass, Cottonwood, One Way, Days Lie Dormant, Tally, Intentions
Vydáno: 12.9.2025
Celkový čas: 47:28
Vydavatel: Warner Music
Jak to zpívala kapela
Buty v hitu "Hajcman blues"?
"Konec, konec, nikdy nebude konec!" Deska "Breach" přináší rozuzlení (ale také zacyklení) velkolepého souboje dobra se zlem. A jak už to tak bývá a jak nás učí historie, tenhle souboj bohužel nikdy nekončí. Jde o nekonečný cyklus procházející fázemi a momentálními změnami na frontové linii. A story Clancyho/Tylera asi jen dospěla do konce jisté fáze. Asi.
Směle se můžu počítat mezi neznalé, protože ten pečlivě budovaný svět, dějovou linku, interpretace náznaků, narážky, skryté významy a odkazy podrobně nesleduju a nezkoumám.
Twenty One Pilots vytvořili fantastický svět, v němž se jejich fanoušci mohou nořit nekonečné hodiny, identifikovat se s hrdinou, jenž za ně bojuje s démony, přízraky, obavami. Jedná se o ně pro metaforu jejich vlastních každodenních bitev s mentálními těžkostmi, úzkostí a strachem. Skvělé na tom všem je, že tohle prožívání mladým lidem v jejich malé
válce pomáhá.
Dá se tedy zaplout do fanouškovských fór a na dané téma hodiny diskutovat, svěřovat se a analyzovat každé slovo v textu nebo narážku v klipu. Ale co my, běžní posluchači, kteří na to nemáme čas a náladu? Bude nám stačit jen samotná muzika se stručným nástinem děje a letmým pochopením barev a vizuální symboliky? Určitě ano: byla by škoda se o tvorbu dua ochudit.
Pokud se bavíme o aktuálním počinu "Breach", skoro vše hezky shrnuje téměř desetiminutový klip "City Walls", kde se na konci ukáže, kdo je kdo. A taky se zde objevuje velké poučení: možná nikdy nebude boji konec, ale musíte to zkoušet znovu a znovu, krok za krokem, nevzdávat to. A hlavně - nikdy na to nejste sami, vždy tu pro vás zůstává
Ten, co nese pochodeň.
V porovnání s minulými čtyřmi alby pentalogie z Demy působí "Breach" jako nejčlenitější a prakticky se obešlo bez hitů na první dobrou. Posluchač potřebuje více času na poznání všech zákoutí kompozic.
Piloti svým typickým způsobem střídají žánry a hudební postupy, až to může místy při prvních posleších působit nepřehledně a překombinovaně. K těm přímočařejším písním patří "RAWFEAR", která se uvolněnější náladou blíží k
nejveselejší nahrávce dvojice "Scaled And Icy".
Nelze pochybovat o tom, že nové skladby perfektně zapadnou ke starším kouskům do setlistu živé show. Tu nám
Twenty One Pilots předvedou v létě příštího roku na festivalu
Colours Of Ostrava, kam se vrátí po čtyřech letech.