Je to asi dva roky, co jsem Pekaře a jeho partu naposledy viděla. Tehdy hráli ve Futurum Music Baru na Smíchově a slavili deset let na scéně, bohužel před poloprázdným sálem, což mě mrzelo. Teď ale jako by někdo mávl kouzelnou hůlkou - minimálně dvakrát větší prostor hlásil vyprodáno a já koukala. Předskokana Petera Júhase jsem nestihla a skončila jsem mezi futry, skoro na chodbě. Zvuk byl ale perfektní, takže to nevadilo, dokonce jsem i něco viděla, včetně LED projekcí, na kterých znatelně zapracoval. Aspoň se tam dalo dýchat.

Čím to, že měl tak plno? Novou desku nevydal, od poslední uplynuly už tři roky. Skoro jsem si myslela, že největší vrchol kariéry a slávy už má za sebou. Jenže prostě cestou stále nabírá nové fanoušky. Určitě pomohlo i to, že se po osmi letech usmířil s Kubou Rybou a předskakuje Rybičkám 48 na aktuálním turné, kde svádí hudební souboj s Kubou Děkanem. Nebo si na něj posluchači prostě znovu vzpomněli a zase si užívají jeho písně.

Čtvrtinu setu ozdobili hosté. A že jich bylo. Jako první se v "Mayday" objevil Dan Černý ze Sendwitche, šlo o skladbu poděbradské formace, kde Pekař hostoval. Jako "Dokonalej" se ukázal moderátor Karel Kašák, který v klipu k téhle písničce hraje hlavní roli. Přidal i operní vložku přetextovanou do češtiny jako ódu na Pekařovy fanoušky. Do mnišského roucha se hlavní aktér převlékl společně s Jakubem Děkanem pro píseň "Vamos", a připomněli tak klipový outfit.

V "Tančím" si zazpíval s Kubou Rybou. Refew se objevil v "Království", hned po něm ho na stagi vystřídala rapperka Sharlota, která přiběhla z tiskovky k letošním Českým slavíkům, a spolu s Pekařem se ptali "Co když?". Slavnou píseň Jiřího Schelingera -"Šípkovou Růženku" - připomněl Jaroslav Olah. "Tančím 2" se v druhé půlce proměnilo v taneční diskotékovku "Dragostea Din Tei" od O-Zone.

Došlo i na lidovky. Po "Republice" měli příchozí hádat město původu frontmana, muzikanti je schválně zmátli melodií "Kolíne, Kolíne". Správně bylo za B: "Já jsem z Kutné Hory". Ve většině skladeb posílily koncertní sestavu i klavír (Michal) a housle (Nelly). Zahráli také padlým bojovníkům. V jejich hantýrce to znamená, že si připomněli hudebníky, kteří se u písničkáře postupně vystřídali a už s ním nehrají. Ne, nezemřeli, jen působí jinde. Těch jmen prošlo souborem dost, z nejdéle sloužících to byli určitě Ondřej Soukup a Lukáš Netík. Jediný Roman Pospíšil s ním drží už pátou sezónu.

Ze zpěvákových úst zaznělo, že nás utlučou kvantitou. Ale dodal, že i kvalitou. Obojí sedělo. V setlistu se objevilo kolem třiceti skladeb, průřez všemi čtyřmi alby. Svůj oblíbený hit "Bohyně" jsem ale neslyšela, zato zazněly "Dvě duše", "Kafe", "Ještěže" či "Za tebou". Vtipně vyzněl proslov před písní "Bůh", kdy boží kapelní hlas káral, čeho se na koncertech nemáme dopouštět.

Mayday volat nikdo nemusel, to si asi pomyslel každý přítomný. Jsem ráda, že se Pekařovi daří a chytil druhý dech.