Josh Taylor, Zack Breen a Jack Kennedy. Trio muzikantů z Manchesteru, které si v posledních několika letech oblíbila velká část rockového a punkového publika, znovu míří do Česka. A ještě než formace zahraje 13. listopadu v Brně a o den později v Praze, odpověděla nám v rozhovoru na pár otázek.
Zpěvák Josh Taylor se dle svých vlastních slov při rozhovoru nacházel v tělocvičně, ve skutečnosti ale byl u bazénu a soudě dle jeho mokrých a dozadu sčesaných vlasů z něj nejspíš krátce před naším povídáním vylezl. Společně s kytaristou Zackem Greenem, který pobýval u sebe doma, se podivil nad velkou kolekcí Marvel a DC akčních figurek a modelů aut, které viděl za mými zády, a diskuze se díky tomu pěkně rozproudila.
Zack se rovnou přiznal, že mu jsou podobné záležitosti blízké - dříve prý shromažďoval různé sběratelské figurky z videoher, měl například plasma zbraň z "Halo", světelné meče ze "Star Wars", ale když se mu podařilo rozjet si i svou začínající sbírku memorabilií ze seriálu "Hra o trůny", začaly mu peníze chybět jinde, a tak se místo toho naplno pustil do muziky. Ale jako každý nerd, i on má v plánu se ke sbírání zase vrátit.
Bubeník Jack nechtěl zůstat mimo, a tak se zase pochlubil svou sbírkou triček. Ještě před rozhovorem, při němž právě bubeníkovi často vypadával signál, a tak se do něj nakonec příliš nezapojil, se kapela prostřednictvím svého managera vyjádřila, že se chce bavit výhradně o koncertech, které v Česku odehrála, a také o své muzice. Těchto témat jsme se tedy ve vymezené půlhodině drželi.
Všichni jste absolvovali soukromou hudební školu v Manchesteru, ale nikdy jste se tam prý nepotkali. Při jaké příležitosti jste se seznámili a jak jste se dali dohromady?
Josh Taylor (zpěvák): Ano, všichni jsme byli na tamní BIMM, ale každý jsme studovali něco trošku jiného. Postupem času jsem objevil Zacka a říkám mu:
"Hej, chlape, chceš se líbat?" A on na to:
"Dneska ne." (smích) Tak říkám, jestli umí hrát na kytaru. On že jo. Tak si říkám, výborně, teď už jen sehnat bubeníka. Prohledali jsme celé Skotsko, ale nemohli najít toho pravého. Pak se ale na Facebooku objevil Jack, jako by byl v oblaku kouře a udělalo to puf! A my zjistili, že celou dobu byl taky v Manchesteru.
Zack Breen (kytara): Pamatuju si, že jsme při té příležitosti, kdy jsme se poprvé viděli s Jackem, potkali prvně i jeho tátu. A když mi podal ruku, řádně ji zmáčknul. Bolelo to tak, že jsem si myslel, že už nebudu nikdy moct hrát na kytaru. Krátce nato jsme Jackovi ještě zavolali, ať se k nám přidá do kapely.
Vaše jméno nyní zná každý, kdo byl na Rock for People 2023, kde jste zaskakovali na hlavním pódiu za zrušené Incubus. Co se vám tehdy honilo hlavou, když jste se dozvěděli, že dostanete takovou příležitost?
© Marie Trávníčková / musicserver.cz Jack Kennedy (bicí): Měli jsme hrát na malé stagi tak pro tisíc lidí. Ale pak za námi přijel promotér festivalu David Nguyen na svém skútru a říká: Mám dobrou a špatnou zprávu. Špatná zpráva je, že Incubus zítra nevystoupí. To nás fakt zklamalo, protože jsme se na ně těšili, jsme jejich fanoušci. A v tu chvíli dodal - byli bychom rádi, kdybyste je na hlavní stagei zastoupili vy.
Koukli jsme se na sebe - cože? Co tím jako máš na mysli? To jako máme hrát na stejném místě, kde budou pak vystupovat
Muse? Šli jsme pak do zákulisí a tam koukáme na těch 16 kamionů, které si kapela přivezla. A mezi nimi - naše malá dodávka. Všichni se na nás dívali a my jsme byli tak brutálně nervózní, že jsme nemohli ani spát. Nevěděli jsme, co čekat, ale ta reakce fanoušků byla úžasná - 20 000 lidí na nás koukalo už někdy odpoledne a my tomu nemohli uvěřit.
Kolikrát se vám něco podobného už podařilo v jiných státech a na jiných festivalech?
Josh: Nikdy, člověče! Tohle byl prozatímní vrchol naší kariéry. Jsme za to brutálně vděční.
Kdo jsou The Hara?
Manchesterské trio The Hara tvoří zpěvák Josh Taylor, kytarista Zack Breen a bubeník Jack Kennedy. Hrají spolu od roku 2017 a donedávna byli zcela nezávislou kapelou, která by se hudebně dala zařadit někam mezi alternativní rock, punk či metal. Dosud vydávali jen několikastopá EP, která propagovali převážně na TikToku, i tak se jim ale dařilo postupně si prošlapávat cestu ke slávě především v domovské Británii.
Zahráli si na festivalech The Great Escape, Slam Dunk, na Download Festivalu, na Readingu a Leedsu nebo na americkém SXSW. Nedávno také dokončili svou plnohodnotnou debutovou desku - "The Fallout" vyjde 23. ledna 2026. Ještě předtím si ale formace zahraje 13. listopadu v brněnském Kabinetu Múz a o den později v pražském Futurum Music Baru.
Jak vzpomínáte na afterparty Rock for People 2023 se Sum 41 v Brně? Seznámili jste se s kapelou?
Zack: To si piš! Bylo to šílené! Nikdy v životě na to nezapomenu. Byli jsme v naší šatně v backstagei a najednou za námi přišel Dave Baksch, kytarista Sum 41, představil se nám a kecal s námi snad pět minut o kytarách, riffech, přidal nějaké historky... Byl jsem z toho úplně paf, protože jeho riff k singlu "Fat Lip" je jeden z prvních, který jsem se na kytaru naučil. Nemohl jsem tomu uvěřit. Zvlášť když uvážíš, že to vůbec nemusel dělat, nic ho nenutilo se nám věnovat. A pak ještě po koncertě jsme jim dali malý dárek, láhev vodky. Zaklepali jsme na jejich šatnu, předali jim to a oni hned:
"Pojďte za námi, sedněte si k nám!" Splněný sen.
Letos na RFP 2025 jste tam měli secret show jako budíček pro lidi ve stanech. Přihodilo se vám už někdy něco podobného?
Josh: Jo, tohle bylo poprvé. Bylo tak strašně brzo. Vstávali jsme snad v šest ráno
(smích). Neměli jsme to vůbec v plánu, ale David Nguyen je fakt legenda, navrhl nám to a my mu říkali, že se zbláznil. Jestli se alespoň někdo ukáže na našem tajném koncertě na festivalu v deset hodin ráno, tak se můžeme považovat za šťastlivce. A lidi tam byli už na zvukovce
(smích). Je to jedna z mých oblíbených vzpomínek - vidět, kolik energie mohou mít fanoušci už takto zrána, je pro mě těžko uvěřitelné. Řadím to mezi jeden ze svých nejoblíbenějších koncertů, jaké jsme kdy odehráli.
Hráli jste i na festivalu Mighty Sounds 2025. Nikdy jsem ho nenavštívil, jaké to tam bylo?
Zack: Bezva. Hráli jsme tam poprvé, všichni byli úžasní, milí, přátelští. I tady jsme si říkali, jestli vůbec někdo přijde, ale tím, že je naše muzika taky trochu punková, věřili jsme, že to dobře dopadne.
Josh: Byl to vlastně opačný extrém oproti té předchozí show, protože tuto jsme zase hráli někdy po půlnoci.
Zack: Vybavuju si, že jsme tam ještě někdy ve dvě ráno hráli fotbal s organizátory v zákulisí. Sotva jsme dohráli, byli jsme vyřízení a pak ještě tohle!
(smích)
Pocházíte z Manchesteru, stejně jako třeba Hot Milk, kteří hrají podobnou hudbu jako vy, jsou i plus mínus podobně slavní. Znáte se, jste v kontaktu, zkoušíte třeba domluvit turné či společný song? Nebo jsou to pro vás úplně cizí lidé?
Josh: Rozhodně o nich víme. Ostatně i na Rock for People 2023 hráli stejně jako my. Nemůžu ale říct, že bychom s nimi někdy mluvili tváří v tvář. Určitě jsou ale skvělí.
Patříte ke kapelám, které se do jisté míry proslavily i díky TikToku. Jak se vám to podařilo? Šli jste za tím cíleně?
Josh: Je to v dnešní době nutné zlo pro všechny umělce. A jakkoliv jsme to na začátku sami nesnášeli, musíme uznat, že libovolné kraviny, které jsme tam postovali, prostě fungují. Rádi s tím experimentujeme a zkoušíme, co funguje. Pořád k tomu máme proměnlivý vztah, kdy to zároveň milujeme i nenávidíme, ale je to zkrátka realita, v níž teď žijeme.
A co byste poradili ostatním kapelám, že by měly na TikToku dělat, aby jim to přinášelo kýžené fanoušky?
Josh: Neberte se moc vážně.
Zack: Ano, to je zásadní rada. A moc to nepromýšlejte, nedumejte nad tím zbytečně dlouho.
Josh: Občas pustíme ven nějakou ptákovinu, která má být vtipná a získat spoustu zhlédnutí, mezi to pak vložíme nějakou seriózní novinku o novém singlu, koncertě a podobně. Snažte se vyvážit ten mix mezi zábavou a informacemi. To vám ty lidi získá.
V roce 2023 jste si zahráli na showcase festivalu SXSW v americkém Austinu, což bylo poprvé, kdy jste vystoupili v Americe. Obvykle o té akci slýchám, že to je pomyslná vstupní brána, která otevírá možnost vydat se na první americké turné a skutečně za oceánem prorazit. Souhlasíte s tímto tvrzením? Jak na tuto zkušenost vzpomínáte?
© Marie Trávníčková / musicserver.cz Josh: Ano, to je pravda. Neřekl bych, že je pak garantované, že z toho poskládáš turné, ale rozhodně jde o příležitost potkat velice vlivné lidi z branže, díky nimž se můžeš posunout v kariéře mílovými kroky dopředu. Pro nás to znamenalo například to, že jsme si pak díky tomu mohli zahrát ve Spojeném království jako předskokani
Ice Nine Kills, a to by se bez účasti na SXSW nikdy nestalo. Obecně je to ale hlavně networkingová akce a tak je potřeba k ní přistupovat.
Zack: Moc rádi bychom odehráli americké turné, takže pokud toto čte nějaká kapela, která se na šňůru v Americe chystá, dejte vědět!
Výborně, takto se dělá marketing! (smích). A když už jste zmínili Ice Nine Kills, dodám ještě taky další kapelu, které jste předskakovali, a tou jsou Escape The Fate. Otázka se tedy nabízí: Kdybych měl mít v životě čas na to poslechnout si jen jednu z těchto skupin a pak bych měl umřít, která by to měla být? (smích)
Zack: Za mě Ice Nine Kills. Mám rád i Escape The Fate, ale Ice Nine Kills jsou na stage hodně teatrální a nabízejí potěchu jak pro uši, tak pro oči.
(Ostatní tiše přikyvují.)
Co můžete říct o svém singlu "Easier To Die"? Prý vypráví o ztrátě naděje...
Josh: Ano, o beznaději. I v kapele to někdy všechno stojí za houby, zdá se ti, že se nic nedaří, a cítíš, že změna je v nedohlednu. Jedná se o spíše terapeutickou píseň o tom, že i když je někdy leccos fakt těžké, nesmíš to vzdávat.
O kom pojednává váš singl "Stay"? Stojí za ním nějaký příběh o konkrétní osobě či jiná zkušenosti?
Josh: Takový mix - zabýváme se tématem toxických vztahů, v nichž jsme nikdy neměli být, a je těžké a matoucí zjistit, kdy přišel správný čas odejít.
Můžete představit i svůj singl "System"? Zaujala mě tam ta elektronická pasáž, šmoulí hlas a pak drtivý breakdown. Přijde mi, že je to jeden z vašich nejpovedenějších kousků. Koho to napadlo?
Zack: Díky, chlape. Koncept songu začal u textu, který stojí na příběhu Ikara...
Josh: Já jsem přišel s těmi šmoulími zvuky, přišlo mi to jako bezvadný fór. Udělal jsem takový náhodný beat na synťácích a pak se Jack rozhodl, že to zrychlíme a dáme tomu metalové kytary. Pak jsme přidali ten breakdown. Není to náš typický song, nemá to žádný pořádný refrén, celé to bereme jako velký experiment.
Řadu svých klipů jste postavili na tom, že jste svlečení do půl těla a hrajete na nástroje. Jak nad videoklipy přemýšlíte? Považujete za zajímavé hudební snímky s nějakým příběhem? Nebo jde hlavně o otázku budgetu, nápadů a spolupracovníků, co by věděli, jak na to?
Josh: Přesně jsi trefil hřebíček na hlavičku. Samozřejmě je to primárně otázka rozpočtu. Líbilo by se nám utratit majlant za videoklip ve stylu akčního filmu, jako to dělají
Falling In Reverse, ale nakonec často skončíme u surové verze toho, kým jsme, a spíše točíme tak trochu sami sebe, jak vypadáme a chováme se při koncertech. Necháváme tak vyniknout samotnou muziku.
Teď ale chystáme nový klip, ke kterému sice ještě nemůžeme nic říct, ale obsahuje prvek, který jsme ještě nikdy nedělali.
(Josh mluvil o videu k tehdy ještě neoznámenému a nevydanému singlu "Violence" (viz níže), do kterého si vůbec poprvé přizvali hosta - kapelu As December Falls, pozn. autora)
Nové album "The Fallout" vydáte 23. ledna příštího roku. Už máte definitivně hotovo, nebo ještě něco dokončujete?
Zach: Ano, už máme hotovo.
Josh: Ve skutečnosti už pracujeme na jeho nástupci
(smích).
Co od té desky můžeme čekat?
Jack: Jsou tady nějaká překvapení. Z pohledu produkce jsme si pozvali Brada Maira a Petea Hutchingse, který pracoval před námi například s
Nothing But Thieves nebo
Royal Blood. Oba odvedli skvělou práci a máme je moc rádi. Poté, co jsme vydali singl "Trophy", dali jsme si pauzu od koncertování a další nové muziky, teď se k tomu trochu vracíme. Zvukově je nové album mnohem brutálnější, emocionálnější, věnujeme se na něm i tématu hororu.
Fungujete pod nizozemským vydavatelstvím Mascot Label Group. Můžete přiblížit, co vám to přináší a proč právě tento label?
© Marie Trávníčková / musicserver.cz Josh: Je to skvělé. Podepsali jsme smlouvu někdy v srpnu a od té doby jsme cestovali několikrát do Nizozemska, komunikovali s celým týmem, velmi nám to sedí, máme podobnou vizi a je bezva mít konečně za sebou nějaký tým, který nám pomáhá.
Zack: Je to také o tom, že se více zapojují do tvorby videoklipů a pozvedávají je nahoru, to by bez nich nebylo možné. Také se starají o to, abychom se dostali do různých playlistů na Spotify - zní to nudně, ale je to nesmírně důležité. Také to dost pomáhá s networkingem, potkáváme se díky nim se spoustou lidí, které bychom jinak nepoznali. Navíc teď máme co-managera, agenta pro zařizování koncertů a všechno dohromady nám to dává mnohem větší sebevědomí, že to můžeme někam dotáhnout.
Nyní vás čekají dva koncerty v Česku. Na co se fanoušci můžou těšit? A můžete se podělit i o nějakou veselou historku s Call Me Amour, abyste nalákali lidi, ať přijdou už i na vaše předskokany?
Josh: Brno je už teď vyprodané, takže Praho - poslední lístky jsou ve vaší režii! S Call Me Amour se známe od roku 2023, přinášejí skvělou energii, skvěle si s nimi sedíme.
Zack: Jsou to skvělí lidi, čekejte energii, akci, nové songy z alba, které ještě nikdo neslyšel, budeme se koupat v potu. Prostě jako vždycky!