Bylo by asi nošením sov do Atén (ostatně z těch amerických Athens právě R.E.M., hvězda naší recenze, pocházejí), říci, že R.E.M. jsou oblíbení jak u posluchačů, tak u kritiky. Jistě to neplatí stoprocentně, ale R.E.M. si svou pracovitostí i postoji získali širokou fanouškovskou obec. Jejich hudba bývá se směsí škodolibosti a obdivu označována za hudbu pro vysokoškolská rádia (kde se jim i počátkem osmdesátých let podařilo prorazit), jejich začátky jsou spojeny s post-punkem (pupeční šňůrou je živí Patti Smith a Television), hrají hardrock i softrock, sem-tam i veselá halekačka se najde, jemný ambient zaševelí, ale hlavně to má hlavu a patu. Dokumentem smysluplnosti jejich práce je výběrové album "In Time: The Best Of R.E.M. 1988 - 2003".

Za těch posledních patnáct let vydali R.E.M. sedm studiových desek a pro účely bilanční ještě kompilátoři mohli počítat s příspěvky kapely na filmové soundtracky (zde "Great Beyond" z "Muže na Měsíci" a "All The Right Friends" z "Vanilkového nebe") plus dvěma novinkami. Nedošlo na několik kvalitních kousků - chybí "Drive", "Find The River", "Bang And Blame", "Strange Currencies", "Lotus" a jmenujme též "Shiny Happy People" (i když leckomu může lézt krkem, je to velký hit, jenž se pořád hraje v rádiích), ale i tak se podařilo sestavit vynikající sadu písní, jež kapela těsně před vydáním kolekce postupně po jedné představovala na svých webových stránkách.

Píseň "Man On The Moon" má asi pro skupinu velký význam - nejenže album otevírá, ale i na obale je Měsíc v hlavní roli. Ostatně tato skladba, stejně jako závěrečná nádherná "Nightswimming" pochází z nejlepší desky z oněch sedmi od roku 1988, "Automatic For The People" - spolu s dalšími dvěma položkami je tak toto album na výběru zastoupeno nejvíce. Nejméně je naopak připomenuto koketování s grunge, "Monster", deska založená na tvrdém zvuku zkreslené kytary ("What's The Frequency, Kenneth?") a album "Out Of Time" reprezentuje pouze průlomový singl "Losing My Religion", jenž i díky skvělému videoklipu katapultoval R.E.M. do pozice velké skupiny a pomalu i instituce, která podepsala v roce 1996 rekordní vydavatelskou smlouvu.

Nové písně "Bad Day" a "Animal" (jejich zrod se ovšem datuje hluboko do minulosti) jsou rockové a přímočaré a blíží se svým zvukem k albu "Green" ("Orange Crush" připomíná svou syrovostí Midnight Oil nebo rané skladby U2), první množině, z níž se vybíralo. V protikladu s tvrdšími kusy stojí skladby z pozdějších desek, jež jsou více založené na jemnější náladě a zadumanosti a jsou vykresleny ne tak ostrými barvami ("Daysleeper", "At My Most Beautiful", "Electrolite").

V bookletu potěší velmi pěkné a vtipné průvodní slovo Petera Bucka. Dozvíte se spoustu zajímavostí - věděli jste, že melodie "Losing My Religion" vznikla za pět minut a její text za hodinu? Nebo že "Nightswimming" je jediná píseň R.E.M., kde nejprve vznikl text a až pak melodie? Každá písnička má svůj příběh a více či méně pohnutou historii. Na albu "In Time: The Best Of R.E.M. 1988 - 2003" se podařilo ty vzácné chvíle zhmotnělé inspirace zachytit hned osmnáctkrát. Krásný výběr!