Pardubická Vypsaná fixa je ve věku, kdy může stále něco slavit. Loňský rok věnovala svým třicetinám, letos si připomněla dvacetiny "Krásy nesmírné" se svérázným obalem. Dorazil už tradiční host, hokejista Jiří Hrdina, a křtu se dočkal speciální vinyl "Lunapark", včetně demo nahrávek na kazetách.
Live: Vypsaná fixa
místo: Areál7, Praha
datum: 20. srpna 2025
setlist: Jak bubnuje Charlie?, Tančírna, V Targa florio, Robinson, Stereoid, Holka s lebkou, Francouzka zpívá šanson, Samurajské meče, Limity, Snídaně z elektřiny, Štěstí Jimi Dixona, Měla krátkou ofinu, Ivan Trojan, Siky Romero, Čtyři slunce, Mažoretka, Bagrista ze Suezu, Komik Lobotomik, Kostel, biohazard, McDonald, Schovaná, Antidepresivní rybička, Bylo to jistý, 1982, Detaily, Drogový večírek, Domácí motokrosař, Nina, Dezolát, Iluze
© Frank Fišer Areál praskal ve švech, všude se stály fronty. Ale kvůli srdcovce
Vypsané fixe budiž odpuštěno. Stejně tak i to, že kapela hrála tišeji, než bych si představovala. Anebo jsem jen stála na špatném místě - poprvé jsem zvolila vyvýšené patro, abych unikla davům. Při prvních písních jsem si říkala, zda není
Márdi dokonce hlasově indisponován, ale nejspíš to bylo tím ještě nevychytaným zvukem.
Začátek obstaralo vtipné intro, které mi hned od první poklidné melodie ve stylu kolovrátku hned evokovalo televizní pořad "Panorama", na který se ráda čas od času mrknu a který ukazuje počasí a atmosféru nejen horských středisek. Márdi na to hned zdravicí navázal - uvedl, že jsou rádi, že jsme dali přednost jejich koncertům před výlety do hor či k vodě. Však oslava jednatřicetin je jen jednou za život.
Ve stejný den, ale přesně
před rokem, si muzikanti připomínali své tři dekády na Střeleckém ostrově. Letos oprášili "Krásu nesmírnou", ze které nepřehráli úplně vše. Do setlistu zvolili jak známější a často hrané kousky typu "Komik Lobotomik", "Mažoretka" nebo "Samurajské meče", které nechybí snad na každém koncertu, tak tu a tam hrané "Iluze", "Francouzka zpívá šanson" či "Robinson", a dokonce i ty méně zařazované, které jsem možná dosud naživo ani neslyšela a kterými hned odstartovali: "Jak bubnuje Charlie?", "Tančírna", "V Targa Florio" či "Snídaně z elektřiny".
© Frank Fišer Poslední jmenovanou skladbu původně nahrál před dvěma dekádami Adam Karlík, houslista z
Divokýho Billa a taky v neposlední řadě manžel jejich manažerky Dydly. Ale nikdy tuto píseň nehráli naplno s houslemi. Karlík nepřišel, ač by možná ve středu mohl, když nemá festivalové a koncertní povinnosti, místo něj skupinu na tento krásný smyčcový nástroj doprovodila Terka Stejskalová.
Při "Schovávané" pomohl na elektrickou kytaru fanoušek Tadeáš. Dalším kytaristou, aspoň tím příležitostným, leč v tomto směru už celkem pravidelným, byl Jiří Hrdina, který doplnil "Detaily". V nich se zpívá, že
"hrdinové nekecaj a jdou do boje". K hostování v tomto kousku proto vybízí už jeho jméno. Jde o nadčasovou písničku, což vlastně platí i o všech ostatních, proto má cenu si stále připomínat tvorbu této skupiny, která neztrácí své kvality ani po letech.
© Frank Fišer U "Štěstí Jimi Dixona" vybízel frontman tradičně k tomu, abyste políbili někoho poblíž, pokud se vám koncert líbí. Při songu "Komik Lobotomik" ortodoxní fanoušci
"sundali dnešní trička s nápisem 'Yesterday'" a mávali s nimi nad hlavami v předních řadách. A při "Antidepresivní rybičce" nechyběl tradiční
dřepkinks.
Členové poprvé představili a rovnou pokřtili čerstvě zhotovený vinyl dnes již legendárního dema "Lunapark", ze kterého pochází kultovní hit "1982", jenž nesmí chybět na žádném vystoupení. Název byl vzhledem k poloze areálu trefný - necelý kilometr odtud se konají legendární Matějské poutě. Zároveň dovezli kolekci prvních čtyř dem na kazetách v limitovaných nákladech, po kterých se prý jen zaprášilo: "No Burp", "Z Nietzscheho nic", "Smutné a veselé vraždy" a zmiňovaný "Lunapark". Sám frontman držel v ruce třetí zmiňovanou nahrávku. Nosiče si pokřtili sami, šampaňského se ujal Mejla.
Nezůstalo jen u vzpomínání. Zazněla i novinka "Bylo to jistý", kterou jsem, tuším, měla možnost slyšet i na Rock for People a možná i dřív. Píseň se objeví na chystané desce. Večírek nemohl končit jinak než hitovkami, ale i skladbou "Iluze", která uzavírá opěvované album. Večer se jevil jako
krása nesmírná, jen mohla být víc hlasitá.