Guns N' Roses se v posledních letech do Česka vracejí poměrně často. Naposledy před třemi lety rozezněli pražské Letňany s tehdy novým EP "Hard Skool". Od té doby stačili vydat pouze dvě písně - "Perhaps" a "The General". V obou případech jde ovšem opět o starší, znovu v aktuální sestavě nahrané skladby, které se kapela rozhodla oficiálně vydat.

Program už dopředu avizoval, že půjde o přes tři hodiny dlouhé vystoupení, a skutečně nelhal. GNR to tak ale prostě mají. Když už přijedou, diváky nešetří a servírují jim takřka vše, s čím kdy přišli. Každý set se ale i v rámci turné snaží trochu ozvláštnit. Ten hradecký třeba vyhrál skvěle vyvedený cover "I Wanna Be Your Dog" od The Stooges, který skupina zahájila štěkáním. Píseň je zřejmě specialitou pro Česko, neboť zazněla před lety i v Letňanech.

Skladbu si ojediněle zazpíval basák Duff McKagan, který si pro tyto účely oblékl tričko s nápisem Iggy Pop. Přitom jen o dva dny dříve si na stejném místě a od téže legendární kapely ikonického Iggyho vypůjčili song "No Fun" Sex Pistols.

Start večera ale patřil jednomu z největších hitů formace - "Welcome to the Jungle" z jejího debutového alba "Appetite for Destruction". To se zároveň stalo jakousi páteří celého setu. Guns samozřejmě nemohli vynechat ani "Use Your Illusion I a II", třemi písněmi vzpomněli i na poslední album "Chinese Democracy" a ze své živé/akustické nahrávky "G N’ R Lies" připomněli alespoň baladu "Patience".

Co ale na celé té předlouhé přehlídce kariérou legendární skupiny zaujalo nejvíce? To, že během koncertu Axl Rose zřejmě uběhl maraton. Že Slash je kytarový mág. A taky neuvěřitelná výdrž nového bubeníka Isaaca Carpentera.

Horší to ovšem, jak ale připravení příznivci vědí, bylo s frontmanovým zpěvem. Když se snažil oživit svůj typický ječák, bolelo to občas jeho i fanoušky. V těchto polohách se namáhal a šel zbytečně na sílu, což bylo patrné i z jeho pohybů a mimiky. Navíc se mu pak nedařilo držet tóninu a často zpěv připomínal krákání. Bohužel.

Když ovšem netlačil na pilu a zpíval ve svých aktuálních přirozených hloubkách, znělo to fajn. I když do pěvecké extratřídy už prostě nepatří. Své vokální nedostatky ale doháněl nasazením. Neustále běhal po pódiu, aby si ho každá strana hlediště mohla užít, tančil a předváděl všelijaké pohybové kreace. A to vše téměř bez zastavení. Odpočinek přišel snad jen během balady "November Rain", u které usedl alespoň na chvíli za klavír. Vzhledem ke své někdejší reputaci problémového rockera překvapivě působil, že ho koncert baví a chce, aby bavil i diváky.

Největší odezvu publika přinesl cover Boba Dylana "Knockin' on Heaven's Door", jehož text si zazpívali snad úplně všichni. Takový sbor na Rock for People alespoň letos určitě nezazněl. Z předělávek potěšil i skvěle zahraný hit od Wings "Live and Let Die" a punková hymna "Down on the Farm" UK Subs.

Škoda jen, že pódium nenabídlo nic divácky atraktivního a projekce často působily kýčovité nebo nikterak zajímavě. Přece jen tři hodiny jsou dlouhá doba a diváka je třeba zabavit. Projevilo se to také citelným odlivem fanoušků, kteří po dvou hodinách začali postupně odcházet. Někteří si stěžovali na záda, jiní posedávali či polehávali, kde to jen šlo. Někteří sice na místě trávili už pátý den, spousta návštěvníků ale přece jen přišla pouze na jejich koncert - i tak jim tři hodiny hudby přišly příliš dlouhé.

Pro některé se tak vystoupení sice stalo fyzickou torturou, odměnou byl ale skutečně důsledný průlet tvorbou zásadní kapely, která se snažila dát svým fanouškům ze sebe vše, i když se jí to v některých ohledech úplně nepodařilo.