Hey Yendo s producentem Rainerem navazují na dva roky starý debut "Letenky do Psychedel" a loňské EP "Mindloops" deskou "Jeden úsměv nestačí". Jejich novinka už tolik nekrouží kolem mejdanů a psychedelických seancí, tentokrát vyzdvihují radost ze života a cestování, upřímnost a nepřetvářku.

Mezi deseti písněmi otvírá desku stejnojmenný track, ve kterém se Yenda vyjadřuje ke své zrakové vadě. Oslavuje tu život, třeba v textu: "Chci každý jeden den oslavit, jako bych měl narozky". První sloku navíc odrapuje na jeden nádech. Refrén patří nečekaně Rainerovi - jde o jediný feat na albu.

Doprovodný klip se natáčel převážně v pražských ulicích a metru, za kamerou stál Martin Studnický a režíroval ho Libor Cinegr. Hlavním symbolem videa je deštník - ochrana před vnějším shonem, zatímco kapky evokují vzpomínky a prchavé momenty, které často proklouznou mezi prsty. Deštník tu zároveň odkazuje na Rainera, který ho má i vytetovaný. Tvůrci využili 3D skeny reálných lokací a do postprodukce přidali kapky jako symbol zpomaleného času. Makro záběry vody, rozmazané pohyby a časosběrné záběry přelidněných míst ještě víc zdůrazňují hlavní sdělení: svět kolem nás uhání dál, ale my nemusíme.

V každé skladbě zazní zmínka o drogách, ale dvojice spíš varuje před jejich nástrahami, než aby je oslavovala (třeba ve verších "Stejně ti zbyl po víkendu jen krvavý kapesník" nebo "Nechal jsem na sebe pršet LSD a neměl deštník"). Deska přináší na rapovou scénu svěží vítr. Songy mají výrazný beat a smysluplné texty, žádné mačo kecy. Klobouk dolů před výdrží i slovní zásobou - album jede na pozitivní vlně a připomíná, že není nutné všechno hrotit. Žít v okamžiku a užívat si, to je hlavní vzkaz.

8/10