Post-hudba se opět vydala do srdce Hané a pro představení své čtvrté desky si vybrala již odzkoušené prostory Kateřinské 10. Komorní atmosféra pivnice hned vedle gotického kostela kapele padla jako ulitá a podtrhla osobnější pocit celého večera. Pozitivem se nakonec stala i absence pódia, která zpěvákovi dovolila se pohybovat přímo mezi návštěvníky.

Těch na koncert dorazilo několik desítek, i tak se ale nejednalo o nějak velkou akci. Nebylo to však vůbec na škodu, naopak to celé události přidalo na kouzlu a nevšednosti. Vidět šly všechny věkové kategorie - od mladých vysokoškoláků až po pány s prošedivělými vlasy a plnovousy.

Před začátkem se všichni vměstnali ke stolům na zahrádce, kde se mezi půllitry s pivem a popelníky proplétali samotní Dominik Zezula a Tomáš Havlen. Samotné vystoupení mělo začít už ve 20:00, aby se dodržel noční klid v centru Olomouce, do zpěvu se skupina ale dala až po půl deváté a několika cigaretách na dvorku.

Hned na začátku nám dvojice sdělila svůj ambiciózní plán na večer - odehrát celé nové album "Nad prázdnou nocí kroužili sokoli", které bude prokládat i staršími kousky. A nakonec se jí to opravdu povedlo.

Návštěvníci si tak mimo jiné mohli poslechnout všech jedenáct nejnovějších skladeb. Nejvíce hluku z nich zcela jistě způsobil song "Fanerozoikum", u kterého Zezula pronesl, že jej zpívá na podporu Palestiny. Ať už má člověk na tento konflikt jakýkoliv pohled, rozhodně se jedná o odvážný krok, jelikož debata o tomto tématu dělí i českou společnost a vzbuzuje vášně nejen na sociálních sítích.

Tématu války se formace dotkla i v písni "Třetí světová", kde zpívá o ukrajinských a palestinských tělech a mrtvolách pod kamením. Není to však překvapivé, Post-hudba se politiky nikdy nebála - už v roce 2011 v písni "Černá ovce" zpívala o tom, jak "blokovali v Brně nácky na prvního máje". Nedávno dvojice vystoupila na benefičním koncertě v Plzni pro "Food not bombs" a v Bratislavě za LGBTQ+ kulturu a práva.

Do svého repertoáru na olomoucký koncert muzikanti zařadili i starší a známější kousky z předloňské desky "my všichni tady a teď", ze "Svět na konci roku nula" z roku 2021 a dostalo se i na pecky z řadovky "Není se na co těšit", která vyšla už před šesti lety. "Nouzový východ", "Bezpečí a klid" i "6m16s", typické uhlazené melancholické písně o lásce, rozezpívaly téměř celý sál.

Punkovější "Slepé mouchy" a rozpustilý "Synkáč hoří" zase všechny rozpohybovaly, ačkoliv u některých jedinců posilněných pivem jsem se trochu obával, že se brzy budou válet po zemi. To se naštěstí nestalo a koncert se obešel bez větších zranění. Akorát Havlen se v jeden moment omylem praštil do rtu mikrofonem. I přes krvácející úraz však tato dvojka nadšeně pokračovala ve své show, ze které bylo cítit, že ji upřímně baví a užívá si ji. Na uhašení žízně a zmírnění nervozity pak jistě zapůsobily desítky, které si dvojice nechala na pódium posílat od pořadatelů.

Koncert skončil přesně v deset hodin, aby mohli Olomoučáci nerušeně spát ve svých bytech v okolí. Interpreti na místě ale ještě nějakou dobu zůstali a vyzvali návštěvníky, aby si šli zakoupit merch nebo se za nimi stavili jen si popovídat.

Celá show se kapele povedla a bylo vidět, že ačkoliv je její posluchačské jádro v Olomouci malé, rozhodně se jedná o fanoušky, pro které post-hudba ráda hraje. Oproti loňským koncertům tento přinesl o něco tvrdší a punkovější atmosféru, což se však krásně doplňovalo s tíživými tématy její nejnovější tvorby.