Parta, která svůj styl označuje za grunge-country, vydala prvotinu jen pár dnů po kolezích z Reverend Killjoy - ostatně, křest proběhl společně. Čtveřice Noises From The Swamp, mimo jiné rovněž účastníci talentové přehlídky Blues Aperitiv v Šumperku, se nicméně vydává o něco temnějším směrem. Jakási bluegrassová juchavost tu mizí na úkor prachu skřípajícího mezi zuby a mystické ponurosti, někde na půl cesty mezi The Graveyard Train a The Devil Makes Three.

Noises From The Swamp vsadili na hypnotický minimalismus - kytara, hutná basa, cajon, příležitostná slide kytara a hlavně výrazné, ostře sejmuté banjo. A tam, kde Reverend Killjoy někdy doslova uháněli do zapadajícího slunce, tahle pražská čtveřice se svými bažinami spíše plouží - jako třeba ve skladbě "Goddamn Train" rytmicky evokující jízdu unavené herky, na jejímž hřbetě se komíhá spící jezdec - "My horse is thirsty / I am thirsty too," zazní tu.

Atmosféra "Liquid Salvation" nedává příliš prostoru kovbojské romantice klasických filmových westernů a šestákových paperbacků. Tohle je anti-western s hrdiny hrubými, neotesanými a vůbec podezřelými. Přesně jak to evokuje nejen celková nálada muziky, ale i hlavní vokál, spíše utahaně utlumený, ale charismaticky temný a hrubý.

Pohříchu krátkou nahrávku - jenom necelých osmadvacet minut včetně zhruba minutového intra není věru mnoho - se podařilo naplnit autorsky vyzrálým materiálem.

Písně jako "Hell Ain’t Gonna Wait", které pomáhají elektrické kytary se smyčcovým nádechem, hypnotická "Bleeding On The Road", "Ballad of the Unlucky Handbagmaker" nebo závěrečná skvělá coververze lidovky "In The Pines" (mj. jako "Where Did You Sleep Last Night" na debutu "The Winding Sheet" Marka Lanegana nebo jako tečka na živáku "MTV Unplugged" Nirvany) bodují atmosférou i schopností trefit se mezi vážnost kořeněnou lehce ironickou poťouchlostí. To ostatně napovídá i přebal s kovbojským šupákem, který se snaží vykroutit z čelistí krokodýla.

Nadhled se tu daří přirozeně propojovat se silně atmosférickým pojetím muziky. Noises From The Swamp neobjevují Ameriku, přesto se dovedou na žánr dívat svýma vlastníma očima a rozhodně rostou do výrazného spolku, který se ve středoevropském žánrovém kontextu neztratí.